Kulatý stůl ZD: Zákon o eHealth má být hotový do konce roku, umožní sdílení dat napříč systémem

"Cílem obecně je sdílet data. K tomu potřebujeme legislativu, která je základ – stát může dělat jen to, co je v zákoně, takže musíme přijmout zákon o elektronizaci zdravotnictví,“ uvedl u Kulatého stolu ZD ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Foto: Martin Kovář

Česká republika donedávna patřila v elektronizaci zdravotnictví k nejhorším v Evropě. Velký krok kupředu udělala povinným eReceptem, stále se však jednalo o dílčí počin. Komplexní, systémové řešení by měl přinést zákon o eHealth, který má ministerstvo zdravotnictví připravit do konce tohoto roku. Legislativa by přitom měla zavést povinné standardy a vytvořit infrastrukturu, která umožní sdílení dat napříč zdravotnictvím. O problematice diskutovali odborníci u Kulatého stolu Zdravotnického deníku s názvem Možnosti rozvoje eHealth v Česku, který se konal v pátek v Praze.

 

Kdybychom srovnali rok 2017 s dobou o deset let dříve, asi bychom na poli elektronizace zdravotnictví ze systémového hlediska mnoho změn nenalezli. Situace se ale v posledních letech mění. Zlom přineslo prosazení eReceptu – loni se jich celkem vydalo kolem 60 milionů a dnes je to měsíčně kolem 6,5 milionu.

„Lidé si zvykli, že dostávají esemeskou svůj identifikátor, měsíčně je to kolem 800 tisíc SMS. Jde o něco, co ve velmi krátké době penetrovalo mezi běžnou společnost. Jsem překvapený, jak si pacienti zvykli, a kdyby se to změnilo, asi by nebyli rádi. Stejně jako u eReceptu, kdy byly obavy, jestli bude fungovat a zda pacient dostane své léky, je nyní otázka celé elektronizace – opět panuje obava z něčeho nového. Je přitom pravda, že se hovořilo o tom, že začít eReceptem je trochu nesystémové, protože jde jen o jednu ze složek celé koncepce eHealth,“ říká ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Na druhou stranu je možné považovat spuštění eReceptu na začátku rozjezdu celého elektronického zdravotnictví za ideální, protože jeho implementace není složitá. Navíc by se eRecept měl v dohledné době posunout kupředu. V pátek totiž prošel třetím čtením v poslanecké sněmovně lékový záznam, který umožní lékařům a lékárníkům nahlédnout do seznamu léků, které pacient v poslední době užíval nebo užívá. Díky tomu bude možné předcházet duplicitám a lékovým interakcím.

Kulatý stůl ZD, část panelu zleva: ředitel VZP Zdeněk Kabátek, vydavatel Zdravotnického deníku Ivo Hartmann, který již tradičně diskusi zahajoval, šéfredaktor ZD Tomáš Cikrt, (moderátor), ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, předseda Podvýboru pro elektronizaci ve zdravotnictví prof. Rostislav Vyzula.

Už na debatách kolem eReceptu a lékového záznamu si přitom ministerstvo mohlo udělat představu, s jakými argumenty kritiků se bude muset vypořádávat i při dalším prosazování elektronizace zdravotnictví. Debaty tak nepochybně budou o ochraně dat či ohledně předpokládaného ne/souhlasu se sdílením údajů. Cestou, kterou by ministerstvo chtělo jít ve věci souhlasu se sdílením údajů, už nyní razí u lékového záznamu. Předpokládaný souhlas pacienta s možností vyslovit nesouhlas tak bude úřad prosazovat i v dalších oblastech, jako je elektronická dokumentace. „Varianta opt-out by pro elektronizaci měla platit obecně. Kdybychom od každého vyžadovali souhlas, myslím, že by si v důsledku začali stěžovat i lékaři, protože by to pro ně byla administrativní zátěž,“ domnívá se Vojtěch.

Dokumentace zůstane u poskytovatelů, výjimkou bude emergentní záznam

Kam by měla elektronizace českého zdravotnictví směřovat? „Cílem obecně je sdílet data. K tomu potřebujeme legislativu, která je základ – stát může dělat jen to, co je v zákoně, takže musíme přijmout zákon o elektronizaci zdravotnictví,“ podtrhuje Adam Vojtěch. Věcný záměr zákona už má přitom ministerstvo hotový a nyní by mělo vzniknout paragrafové znění. To má být podle ministra hotové do konce tohoto roku. „Chci, aby byl zákon přijat ještě v tomto volebním období, protože se obávám, že pokud by se to mělo prodlužovat, spadne pod stůl,“ dodává Vojtěch.

Na přípravě participují i zdravotní pojišťovny. „V současné době spolupracujeme s ministerstvem zdravotnictví i ÚZIS na tvorbě legislativy, která by měla upravovat elektronizaci zdravotnictví v ČR. Za sebe mohu říct: díky, že se to děje. Z našeho úhlu pohledu je elektronizace něco, co přinese silnější nástroj na řízení nákladů. Budeme také mnohem lépe monitorovat cestu klienta systémem a nabízet mu řešení, které je pro něj nejvíce benefitní,“ říká ředitel VZP Zdeněk Kabátek.

Výsledkem ministerského úsilí by měla být architektura, která dovolí sdílet data mezi poskytovateli, nastavit datové standardy, elektronizovat dokumentaci a umožnit nahlížení oprávněným osobám. Díky tomu by mělo být možné sdílet informace například o vyšetřeních či laboratorních testech. Přístup ke své elektronické zdravotnické dokumentaci by ovšem měl získat také pacient. „Cílem je, aby existoval portál, skrze který se pacient dostane k veškeré své zdravotnické dokumentaci,“ doplňuje ministr.

Poskytovatelé a pojišťovny, zleva: předseda představenstva EUC Václav Vachta a ředitel VZP Zdeněk Kabátek

Zároveň ministerstvo nezapomíná na to, že už tu máme řadu dílčích služeb typu ePACS, které pochopitelně budou moci být využívány nadále, vzniknou k nim ale jasná pravidla. Co se pak týče elektronické dokumentace, počítá se se zhruba osmiletým přechodným obdobím. „Musíme dát zejména lékařům v ambulantní sféře čas, aby se adaptovali. Poté by bylo české zdravotnictví zcela elektronizováno z hlediska povinného vedení elektronické dokumentace. To je cíl,“ plánuje Adam Vojtěch.

Nepředpokládá se přitom, že by mělo vzniknout obří centrální úložiště zdravotnické dokumentace. Centrálně by měl existovat pouze emergentní datový záznam, tedy souhrn vybraných údajů o pacientovi, který by měl sloužit pro případy urgentní péče, například pro záchrannou službu. I zde by měl fungovat princip opt-out, kdy bude mít pacient možnost vedení těchto informací zakázat.

„Vlastní zdravotnická dokumentace vznikající u poskytovatelů tedy nebude nikde ukládána, vznikne jen index, který bude říkat, kde je jaká dokumentace k dispozici, takže bude existovat pouze adresář dokumentace jako takové. Věcným správcem indexu bude ministerstvo zdravotnictví, provozovatelem bude ÚZIS. Nebude se ale jednat o všechnu zdravotnickou dokumentaci, pouze o vyjmenované typy, kterým pracovně říkáme dokumentace určená ke sdílení. Ty zřejmě určí až vyhláška,“ načrtává Milan Blaha, zástupce ředitele pro IT a komunikaci na ÚZIS.

Data tak zůstanou u poskytovatelů, pouze vznikne infrastruktura umožňující jejich sdílení v návaznosti na ověření totožnosti v registru poskytovatelů, pracovníků ve zdravotnictví a pacientů – obyvatel. „Co se týče ztotožnění pacienta, nehodláme duplikovat funkce, které má eGovernment. Ztotožnění bude probíhat výhradně prostřednictvím národní identitní autority, bude tedy možné využít elektronickou občanku nebo jakékoliv další prostředky, které autoritě budou podřazeny. U lékařů předpokládáme, že dominantní část služeb elektronického zdravotnictví bude vázána na poskytovatele, který by komunikoval s centrálními službami. Nám by ve fázi jedna předával identitu lékaře, kterou by byl povinen si sám ověřit. Tím pádem nezatěžujeme žádnými novými postupy lékaře v nemocnicích, protože jsou „skryti“ za svým poskytovatelem. Tím úvodní fázi zjednodušíme. Cílovou vizí je, že bychom ve spolupráci s ministerstvem vnitra zavedli profesní kartu lékaře, kterou by se prokazoval. Byla by na úrovni občanského průkazu, ale omezená na profesní oblast – nebylo by možno zasahovat do práv občanských,“ vysvětluje Blaha.

Na technické otázky odpovídal s velkým přehledem Milan Blaha, zástupce ředitele pro IT a komunikaci ÚZIS.

Ministr Vojtěch k tomu dodává, že v rámci eGovernmentu se počítá také s využitím bankovního ID. „Dnes se jedná s bankami v tom směru, že informace, které člověk využívá pro vstup do svého elektronického bankovnictví, by mohly být využívány i pro identifikaci v rámci jednotlivých aplikací eGovernmentu. Pokud jsou tyto údaje dostatečně zabezpečeny pro bankovní účet, budou dostatečně funkční i pro další aplikace včetně eHealth,“ doplňuje Vojtěch.

Splnění standardů prokáže certifikát

Co se týče samotné infrastruktury, na takzvané integrované datové rozhraní resortu (IDRR) se už nyní připravuje soutěž. A aby všechny softwary splňovaly definované požadavky, bude Národní centrum pro elektronizaci zdravotnictví udílet certifikace.

„Dnes tu máme řadu systémů, i těch nemocničních, a ne všechny jsou v dobré kvalitě. Když si vzpomenu na debatu o ochraně dat u lékového záznamu v centrálním úložišti elektronických receptů, myslím si, že kvalita systému a garance bezpečnosti na SÚKL je mnohonásobně vyšší než u některých nemocničních informačních systémů – byť nemocnice v rámci evropských zdrojů dostaly dotace a investují do rozvoje systémů. Pokud ale chceme, aby data byla skutečně sdílena, musí všechny systémy, které budou připojeny, splňovat kvalitativní standardy a být ze strany státu certifikovány,“ vysvětluje Adam Vojtěch.

Jak přitom poukazuje předseda představenstva EUC Václav Vachta, je už dnes elektronizace v rámci jednoho poskytovatele zcela běžná, nefunguje ale dál. „eHealth je pro nás něco přirozeného, čím se zabýváme řadu let. V rámci našeho uzavřeného systému, který dnes obsluhuje zhruba milion klientů, běhají elektronické žádanky, výsledky, sdílíme elektronickou dokumentaci, protože máme jednotný informační systém. Naší limitou je, dostat se k okolnímu světu. Proto velmi vítám strategickou vizi ministerstva. Velmi to zefektivní svět, který my máme uvnitř, ale ven se dostáváme jen díky proprietálním řešením,“ vysvětluje Vachta, podle kterého elektronizace pomáhá zlepšovat kvalitu (například odstraňováním duplicit, nemožností změnit dokumentaci nebo tím, že se žádanky nemohou ztratit), efektivitu a servis klientům.

Hlas z publika. S pověstným zaujetím pro věc primář Petr Machek, otec projektu eZpráva.

Proč poskytovatelé nejsou schopni data sdílet mezi sebou už nyní? „Je to naprostá ignorace a nedodržování datového standardu. Máme datový standard DASTA4, a kdo s ním pracuje? EUC, IKEM a Nemocnice Znojmo. Ostatní vám řeknou: lišku si do kurníku pouštět nebudeme. Existují laboratoře, kde je 50 procent kódů mimo NČLP číselníky,“ poukazuje primář ve Fresenius Medical Care Petr Machek. Právě zákon by přitom měl zařídit, aby byly standardy povinné pro všechny a právně vymahatelné. „Bez zákona se nepohneme,“ konstatuje ministr Vojtěch. „Musí tu být jednotící autorita, která nám věci nařídí. Jedním z prvků, které to mají zajistit, je právě certifikace informačních systémů,“ dodává Blaha.

Využitím telemedicíny, které bylo dalším nosným tématem kulatého stolu, se budeme věnovat v následujících vydáních ZD.

Michaela Koubová

Foto: Martin Kovář