Většinu peněz na sociální služby by měl podle plánu ministerstva práce dál poskytovat stát. Do regionů by posílal 85 procent z potřebné sumy. O zbývajících 15 procent sumy na péči o seniory, postižené a další potřebné by se měly povinně podělit kraje a obce. Hejtmanství by měla zajistit desetinu a radnice pět procent. Dotace by neměly už být jen na rok, ale na tři roky. Vyplývá to z první verze návrhů změn financování sociálních služeb, kterou připravilo ministerstvo práce. Pořádalo k tématu včera kulatý stůl.
Podle návrhu by se měly vytvořit krajské sítě služeb. Kritéria by mělo pro jednotlivé druhy péče určit ministerstvo spolu s kraji. Patřit mezi ně má třeba počet příjemců příspěvků na péči či jiných dávek, lidí v ghettech a bez domova či s exekucí, dětí v ústavech či dlouhodobě nezaměstnaných. Optimální síť, kterou by schvalovala pak vláda, by hejtmanství sestavovala na pět či na deset let. Lhůta by se kryla s obdobími pro čerpání evropských peněz.
Resort by měl stanovit i náklady na služby. Ve všech regionech by pak byly stejné, nyní se liší. Zohlednit se má třeba velikost zařízení, složení klientů, podoba místa i potřebný počet pracovníků. „Dle propočtu ministerstva práce dojde i reálně ke snížení jednotkových nákladů,“ uvedli autoři návrhu. Ministerstvo chce vyplácení dotací také kontrolovat. Poskytovatelé by každého půl roku podávali hlášení o čerpání peněz a o své činnosti, a to elektronicky.
Na financování sociálních služeb se podílejí stát, kraje, obce, klienti i sponzoři. Kdo má jaký díl peněz poskytnout, zákon nyní neurčuje. Podle plánů ministerstva by povinný podíl státu, krajů a obcí měla stanovit novela o sociálních službách, a to od roku 2021.
Nyní dotace od státu vyplácejí kraje. Dostávají na ně peníze od resortu práce. Podle něj je problém ve způsobu přerozdělení dotační sumy mezi jednotlivé regiony i v nejednotném postupu při sestavování krajských sítí služeb a při podávání žádostí o podporu. O ni navíc poskytovatelé musí žádat každý rok znovu a nemají jistotu, zda a v jaké výši ji dostanou. Přidělené prostředky pak dorazí až v prvním čtvrtletí, na první měsíce roku si tedy zařízení musejí brát půjčky.
Nynější systém kritizují poskytovatelé i kraje. Ministerstvo navrhuje, aby se dotace vyplácely na tři roky, patřily mezi mandatorní výdaje a stanovil se povinný podíl peněz, jaký musí kraje a obce k sumě od státu dodat.
„Z dlouhodobého hlediska tak budou stanoveny jasné mantinely vícezdrojového financování z veřejných zdrojů. V současné době se kraje spolupodílí v průměru asi deseti procenty a obce sedmi procenty. Povinná spoluúčast tedy odráží současný stav,“ uvedlo ministerstvo v první verzi návrhu. Pevné podíly by tak nově hrály roli hlavně při případném doplacení chybějící částky. Kraje a obce by při něm musely poskytnout 15 procent.
Letos se o dofinancování vedl několikaměsíční spor. Kraje požadovaly dodatečně dvě miliardy. Ministerstva práce a financí nakonec uvolní miliardu korun, do roku 2022 by pak poskytovatelé mohli získat na určité projekty ještě 1,5 miliardy korun z EU.
V příštím roce by ovšem zřejmě měly být dotace na sociální služby stejné jako letos. Ministerstvo práce by na ně ve své pokladně mělo mít znovu 15,7 miliardy korun. Vyšší než letos mají naopak být výdaje na příspěvek na péči. Vyplývá to z materiálu o přípravě státního rozpočtu na rok 2020, který by měla v pondělí projednávat vláda.
Provozovatelé přitom poukazují na to, že přibývá lidí, kteří péči potřebují. Zvedají se i náklady, zdražily například energie. Vláda v posledních letech několikrát vydala nařízení o růstu platů. Naposledy o přidání rozhodla před koncem loňského roku. Letošní dotační suma s tím ale nepočítala. Platy by se měly zvednout i v příštím roce, zatím není jasné o kolik. Ministerstvo financí navrhuje zvýšit sumu na výdělky pro většinu lidí ve veřejném sektoru o dvě procenta. Odboráři požadují osm procent.
Novela o sociálních službách se změnami ohledně financování sociálních služeb by podle plánu ministerstva práce měla začít platit od roku 2021. Na nastavení optimální sítě služeb by měly mít kraje podle návrhu tři roky, tedy do konce roku 2023. O tříleté dotace by poskytovatelé ale mohli žádat už v roce 2021 a peníze by dostali na období od roku 2022 do roku konce 2024.
První verze návrhu MPSV na změnu financování sociálních služeb
1) Dotace na tři roky a jako mandatorní výdaj
2) Stanovení povinného podílu na financování - stát 85 procent, kraje 10 procent, obce pět procent
3) Stanovení optimální kapacity služeb v kraji - podle počtů vyplacených příspěvků na péči, lidí v ghettech a bez domova či s exekucí, dětí v ústavech, příjemců dávek či dlouhodobě nezaměstnaných
4) Stanovení jednotných nákladů na služby - podle velikosti a podoby zařízení, složení klientů či personálu
5) Zavedení kontroly - poskytovatelé by podávali každý půlrok elektronicky hlášení o čerpání dotací a výkazy o své činnosti
-čtk-
