5,8 milionu nepojištěných obyvatel v Bolívii získalo přístup k bezplatné zdravotní péči

Oznámení nového systému veřejné zdravotní péče spustilo u zdravotníků vlnu kritiky. Reprofoto: eju.tv

 Od 1. března 2019 začal v nejchudší zemi Jižní Ameriky platit nový zákon, který umožnil 5,8 milionům nepojištěných Bolivijců (51 % populace) přístup k bezplatné zdravotní péči. Doposud se často jen spoléhali na neefektivní tradiční medicínu, která je v zemi hojně rozšířena nejen z ekonomických, ale i kulturních důvodů. To má avšak nový systém veřejného zdravotnictví změnit.

 

Nově budou hrazeny nemoci jako jsou například Parkinsonova choroba, onkologická onemocnění u dětí, cukrovka, zápal plic, chřipka anebo dentální péče. Na financování zdravotního systému vyhradila vláda prezidenta Evo Moralese v přepočtu 5,2 miliardy českých korun. Vláda plánuje dostavět 49 nemocnic do konce roku 2021 a nebo rozvinout síť telemedicínských center pro obyvatele žijící v hůře dostupných oblastech pohoří And. Prezident Morales tak tímto zákonem splnil předvolební slib umožnit přístup k bezplatné zdravotní péči všem obyvatelům své země.

1. března 2019 spustil prezident Evo Morales systém veřejné zdravotní péče a umožnil tak více než polovině obyvatel Bolívie získat bezplatnou zdravotní péči.

Politika znárodňování přinesla více peněz pro zdravotnictví

Před nástupem Moralese k moci v lednu 2006 se Bolívii ekonomicky nedařilo. Země zmítaná silnými občanskými i politickými nepokoji privatizovala velké národní společnosti za nevýhodných podmínek. To mělo negativní dopad i na míru investic do zdravotnictví, které se pohybovaly lehce nad 4,5 % podílu z hrubého domácího produktu. S nástupem Moralese k moci byla ovšem zahájena politika znárodňování, cílená zpočátku na energetické společnosti. Morales, který se v minulosti živil jako pěstitel koky a dokonce i vedl místní unii pěstitelů v Bolívii, dokázal vyjednat výhodné podmínky pro svou zemi a investice do zdravotnictví se rázem zvýšily. Přibyly nové programy umožňující přístup ke zdravotní péči, zaměřené především na původní obyvatele Bolívie, jako je i sám Morales. V rámci programu „Mi Salud” (česky Moje zdraví), který vláda zavedla v roce 2013, bylo doposud provedeno více než 20,3 milionů zdravotních vyšetření obyvatel zdarma. Polovinu z nich vykonali lékaři a zdravotní sestry přímo v domovech obyvatel. S ohledem na pozitivní rozvoj zdravotnictví Bolívie se většina expertů nyní shoduje na názoru, že za úspěšnou stabilizací propadající se ekonomiky země a navýšení toku peněz do zdravotní péče, stojí právě Moralesova politika znárodňování velkých společností.

Od března 2019 mají registrovaní občané přístup k bezplatné zdravotní péči

Ještě před spuštěním oficiální registrace nepojištěnců, kterou ministerstvo zdravotnictví zahájilo 2. ledna 2019, měl plánovaný systém veřejného zdravotnictví podporu 70 % obyvatel v hlavních regionálních městech Bolívie. Po jeho oficiálním spuštění 1. března 2019 „zaplavily” Facebookový profil prezidenta Moralese pozitivní komentáře, jako například „Viva Evo” nebo „Evo Grande”. Historický význam spuštění veřejného zdravotnictví se „Velký Evo“ rozhodl umocnit tím, že symbolicky doprovodil prvního pacienta s nově získaným přístupem k bezplatné zdravotní péči do zdravotního střediska.

Ministryně zdravotnictví Montaño. V 2015 zahájila vláda „Nemocniční plán pro Bolívii” s cílem posílit obecnou a specializovanou péči.

První odezvy na sebe nenechaly dlouho čekat a již o 3 měsíce později byla Bolívie na 72. setkání Světové zdravotnické organizace v Ženevě pozitivně hodnocena a současně byla uváděna jako modelový příklad pro celý svět. V první fázi se prezident Morales chce zaměřit na posílení zdravotních středisek obecní úrovně tak, aby systém mohl zachytit největší počet případů. Každé místní středisko by mělo být vybaveno svou lékárnou a nabízet léky, které jsou hrazené v rámci veřejného systému. Zároveň by v každém okrese mělo být středisko se 24hodinovou péčí, aby pacienti zbytečně nezatěžovali zdravotní zařízení vyšší úrovně. Podle vyjádření současné ministryně zdravotnictví Montaño by měl mít každý z 9 regionů Bolívie stejné výhody a veřejný systém by neměl zvýhodňovat jen velká města jako La Paz, Santa Cruz anebo Cocochamba, které již kvalitními nemocnicemi disponují, zatímco sever a jih země potřebují stále podporu. Správa celého systému bude centralizována a ministerstvo zdravotnictví bude jedinou entitou zodpovědnou za úspěch či neúspěch implementace tohoto systému.

 Investice do infrastruktury zvýšily dostupnost zdravotní péče

Dostupnost zdravotní péče v mimoměstských oblastech je zpravidla horší než v regionálních městech, nicméně situace se postupem času viditelně zlepšila. Při zpětném ohlédnutí na své působení v úřadu prezident Morales rád zmiňuje fakt, že za dobu jeho vlády bylo v zemi vytvořeno 1 061 nových zdravotních středisek primární péče, podobně jako je vytvářel Hugo Chavez v socialistické Venezuele. Podle ministerstva pro komunikaci se počet „záchranek” rapidně zvýšil z 558 v roce 2005 na 2 072 v roce 2017. Mimo to byla v roce 2015 schválena výstavba 49 nových nemocnic v rámci tzv. plánu „Plan de Hospitales para Bolivia”, která by měla být dokončena do roku 2021 podle vyjádření ministryně zdravotnictví Gabriely Montaño. V tomto roce dále oznámilo ministerstvo zdravotnictví nové investice do sítě zdravotnických zařízení ve výši 30 milionů dolarů (zhruba 680 milionů korun) s cílem podpořit implementaci veřejného systému a zvýšit tak dostupnost zdravotní péče v zemi. V březnu ministryně Montaño uvedla, že díky veřejnému zdravotnímu systému je po celé zemi poskytována bezplatná péče nejméně 7000 lidem denně. Jen pro zajímavost, z aktuálních statistik ministerstva zdravotnictví vyplývá, že ¾ všech pacientů tvořily ženy, a že Bolivijci v referenčních nemocnicích nejčastěji navštěvovali gynekologii (26,2 % z celkového počtu návštěv), porodnictví (18,1 %), pediatrii (12,9 %) a chirurgii (12,1 %).

Zdravotníci mají výhrady vůči novému zákonu

Zatímco původní obyvatelé Bolívie oslavují nový systém veřejného zdravotnictví, zdravotníci považují vyhrazené finance za nedostatečné. Prezident místní lékařské komory Erwin Viruez v této souvislosti prohlásil: „Budeme potřebovat minimálně jednu miliardu dolarů, ale 230 milionů dolarů nebude stačit k poskytnutí zdravotnické péče pro všechny dosud nepojištěné. Nemáme žádné zásoby, není dostatek lůžek”. Opozice také zastává názor, že současný počet zdravotníků v zemi není dostačující k pokrytí nových 5,8 milionů nepojištěných lidí. Opozici se rovněž nelíbí, že zákon byl připraven především vládou a bez výrazného zastoupení zdravotníků. V reakci na to zdravotníci zorganizovali v lednu tohoto roku celostátní stávku a vyšli do ulic velkých měst, včetně hlavního města La Paz ležícím v nadmořské výšce 3 640 metrů. Zdravotníci mají v podstatě 3 hlavní požadavky. Prvním z nich je navýšení investic vlády do zdravotnictví na 10 %  podílu z hrubého domácího produktu. Druhým je zvýšení investic do infrastruktury a vybavení nemocnic. Třetím požadavkem je zvýšení platů pro zdravotníky. Prezident Morales se vyjádřil k všeobecné opozici slovy: „Ti, co zavrhují tento zákon, jsou nepřátelé života a nepřátelé zdraví”.

Říjnové prezidentské volby nasměrují zdravotnictví na dalších 5 let

S ekonomickým růstem Bolívie v meziročním průměru o 4,9 % za posledních 13 let vlády Moralese, snižovala se i míra chudoby, ze které se dokázalo dostat více než 3 miliony Bolivijců. Posilující ekonomika země umožnila investovat do zdravotnictví. Spuštěný systém veřejného zdravotnictví dává přístup všem Bolivijcům k bezplatné zdravotní péči a Bolívii šanci na to, stát se vzorovou zemí pro svět, jak alespoň tvrdí Světová zdravotnická organizace. Vysoká míra korupce a časté demonstrace zdravotníků mohou jeho implementaci znatelně zpomalit. Současně je zřetelné, že očekávání Bolivijců se od počátku vlády Moralese proměnila. Dle ministra pro komunikaci Manuela Canelase je nyní zpráva lidu jasná: „Neříkejte nám, že prezident Evo postavil novou nemocnici, ale řekněte nám, že naše nemocnice fungují dobře. Tohle je to, co nyní řešíme“. Prezidentské volby tedy ukáží, zda „Velký Evo” dostane svou již čtvrtou příležitost vést Bolívii, a navázat tak na své předchozí sociální a ekonomické reformy. Pokud volby vyhraje, bude mít svou kancelář v nedávno otevřeném 29patrovém paláci v centru hlavního města La Paz.

Jan Šaroch

Foto: archiv autora