V současnosti existuje 199 výrobců menstruačních kalíšků v 99 zemích světa. Průměrná cena této pomůcky činí 23 amerických dolarů, tedy zhruba 700 Kč. 70 procent žen a dívek, které je použily, je spokojeno. To je dobrá zpráva i pro veřejné zdraví. Foto: Pixabay

Menstruační kalíšky jsou stejně spolehlivé jako tampóny, ukazuje nová studie

Mohou být vhodnou a bezpečnou možností pro menstruující ženy v bohatých i rozvojových zemích, shrnuje meta-analýza věnovaná menstruačním kalíškům, která byla nedávno publikovaná v prestižním žurnálu The Lancet. Jejich většímu rozšíření podle autorského týmu brání malé povědomí mezi ženami, a proto by informace o této pomůcce měly být součástí materiálů, které dostávají dospívající dívky. Jak ale zajistit, aby mladé dívky i dospělé ženy získaly o menstruačních pomůckách ověřené a nezkreslené informace?

 

Mohly by být řešením menstruační chudoby, tedy situace, kdy dívky a jejich rodiny nemají dostatek prostředků na menstruační hygienické potřeby, a proto během menstruace zůstávají doma a nechodí do školy. To negativně ovlivňuje jejich vzdělání i pozdější pracovní uplatnění. I přes možný pozitivní sociální dopad u menstruačních kalíšků, tedy výrobků nejčastěji ze silikonu, určených k zavedení do pochvy a zachycení krve, chyběla podrobnější vědecká data. Prvním významnějším krokem je v tomto ohledu meta-analýza, zahrnující celkem 43 studií, nedávno publikována v prestižním žurnálu The Lancet. I přes svá omezení přináší cenné informace pro samotné ženy, které používají menstruační kalíšky nebo nad jejich použitím přemýšlejí, a současně ukazuje další možný směr výzkumu i jeho praktického použití. „Navzdory skutečnosti, že se 1,9 miliardy žen a dívek nachází ve věku, kdy menstruují, a v průměru 65 dní ročně stráví menstruací, existuje málo dobrých studií, které porovnávají menstruační pomůcky,“ popsala pro BBC News profesorka Penelope Phillips-Howardová, vedoucí autorského týmu, která působí na Liverpool School of Tropical Medicine.

Meta-analýza ukázala, že 70 % žen a dívek, které používaly kalíšky, chtějí tuto menstruační pomůcku používat i nadále, protože s ní byly spokojené. Autorský tým popsal, že v současnosti existuje 199 výrobců menstruačních kalíšků v 99 zemích světa. Průměrná cena této pomůcky pak byla 23 amerických dolarů, tedy zhruba 700 Kč. Existují dva základní typy kalíšků: vaginální, který má obvykle zvonovitý tvar a umisťuje se blíž poševnímu vchodu, a pak cervikální, jenž se zavádí hlouběji do pochvy, blíže děložnímu čípku.

Dobrá zpráva pro ženy, kalíšky jsou bezpečné

Závěr meta-analýzy, která celkem zahrnula 43 studií, do níž bylo zapojeno 3319 žen, je, že „menstruační kalíšky jsou bezpečnou možností pro zvládání menstruace a mohou být používány mezinárodně“. Nicméně autorský tým konstatuje, že je na místě provést další studie zaměřené na tuto pomůcku a její využití. Jejich práce je však vůbec první takto souhrnnou, která se věnuje menstruačním kalíškům. Přesněji se zaměřila jak na komfort a spolehlivost při jejich používání, jejich případné protečení, tak na možná zdravotní rizika s ním spojená. „Ve studiích, které se zaměřily na vaginu a děložní čípek, nebylo pozorováno žádné mechanické poškození při použití menstruačního kalíšku. Riziko infekce se při použití kalíšku ve srovnání s vložkami a tampóny nezvyšuje, některé studie ukázaly snížení rizika infekce,“ stojí v závěru meta-analýzy. Přesněji nebylo potvrzeno zvýšené riziko infekce reprodukčních orgánů či celého organismu při použití menstruačních kalíšků u evropských, severoamerických a afrických žen a dívek. Naopak keňská studie, která byla také zahrnuta, prokázala méně časté bakteriální vaginální záněty u žen, jenž používaly kalíšky, ve srovnání s ženami, které se spolehly na vložky. Podle autorského týmu této studie je možným vysvětlením inertní materiál kalíšků, jenž napomáhal udržet normální pH a bakteriální prostředí v pochvě. V tomto ohledu jsou tedy kalíšky srovnatelně bezpečné jako vložky či tampóny.

Přesněji bylo popsáno pět případů syndromu toxického šoku, včetně potvrzení laboratorním vyšetřením menstruační krve na přítomnost stafylokoka, u žen, které používaly menstruační kalíšky. Na druhé straně autorský tým přiznává, že součástí meta-analýzy nebylo porovnání menstruačních kalíšků a tampóny. V tomto ohledu tak chybí rozsáhlejší klinická data. „Hlášené riziko syndromu toxického šoku při použití menstruačního kalíšku se jeví nízké, v naší rešerši literatury bylo popsáno pět případů,“ popisuje meta-analýza a odkazuje na stávající data o tom, že výskyt syndromu toxického šoku je u žen, které používají bariérové antikoncepční prostředky obsahující silikon nebo latex, nízký. Jedná se přibližně o 25 případů na 100 000 žen. Podrobnější a rozsáhlejší data chybí také u žen, které mají současně zavedené nitroděložní tělísko či nitroděložní systém. Nelze vyloučit, že pro ně vhledem k vláknům, jenž vedou z tělíska skrze děložní čípek do pochvy, může být použití menstruačního kalíšku problematické. Na druhé straně, vzhledem k tomu, že kalíšky jsou schopné pohltit víc menstruační krve, než vložky a tampony, může být podle autorského týmu jejich použití vhodné v případě silného menstruačního krvácení.

Menstruace (žel) není tématem pro veřejné zdraví

Každý den menstruují miliony dívek a žen, přesto menstruace není právě významným tématem pro veřejné zdraví. I když přítomnost menstruace ovlivňuje nejen zdravotní stav žen a dívek, ale také jejich studijní ambice a následní profesní uplatnění. „Rostoucí množství důkazů ukazuje, že menstruace znamená negativní zkušenost, a je spojena s mnoha otázkami v chudých a rozvojových zemích, stejně tak v bohatých státech. Kromě stigmatu spojeného s menstruací a nedostatcích ve vzdělávání, je velkým problémem také nedostupnost menstruačních pomůcek,“ upozorňuje ve svém článku pro The Lancet Julie Henneganová, lékařka a vědkyně, která působí na Johns Hopkins Bloomberg School of Public Health v americkém Baltimore a zabývá se právě tématem ženského zdraví a jeho společenských souvislostí. „Dívky a ženy popisují nepohodlí, podráždění, zápach a také obavy z úniku krve, což přispívá k tomu, že se vyhýbají společnosti a mají absence ve škole,“ uvádí lékařka.

Menstruační kalíšky mohou být v tomto ohledu jednou z možností, kterou lze využít i v chudých rozvojových zemích. Investice do pořízení kalíšku je jednorázová, na rozdíl od menstruačních vložek či tampónu, které je nutné neustále dokupovat. Byť nová meta-analýza naznačuje, že menstruační kalíšky by mohly být vhodné i pro nepříliš ideální hygienické podmínky, podle Henneganové je nutné naučit dívky a ženy je správně používat, přesněji poskytnout jim dostatek kvalitních a ověřených informací. To je ale nyní problém. Obvykle informační letáky či brožury, které jsou distribuovány, ať už ve školách, úřadech, neziskovými organizacemi či zdravotníky, nezmiňují menstruační kalíšky. Meta-analýza uvádí, že pouze 30 % webových stránek určených pro dívky, kde je vysvětlován nástup menstruace, informuje o menstruačních kalíšcích. Přitom „trénink“ správného používání kalíšků může trvat dva a až pět měsíců. Pokud však chybí dostatečné vzdělávání nebo příležitostí k tomu naučit se kalíšky správné používat, budou používány méně často, než by mohly být, a to i přes svůj dlouhodobý přínos. Henneganová také upozorňuje, že není jasné, jak zajistit skutečně informovanou volbu v situaci, kdy obsah informačních letáků a brožur nemusí být vždy vyvážený a je ovlivněný komerčními společnostmi.

Menstruační chudoba se týká i vyspělých zemí

Menstruační kalíšky mohou být odpovědí na stav označovaný jako menstruační chudoba, který se bohužel netýká jen rozvojových zemí. Menstruační chudoba znamená, že dívky a ženy nemají přístup k hygienickým pomůckám, chybí jim potřebné informace, případně v jejich okolí nejsou dostupné toalety a ani nemají možnost se umýt. To pak negativně ovlivňuje jejich společenské, studijní i profesní uplatnění. „Naplnění hygienických potřeb všech dospívajících dívek je zásadní otázkou lidských práv, důstojnosti a veřejného zdraví,“ prohlásil v loňském roce Sanjay Wijesekera, ředitel UNICEF pro vodu, sanitaci a hygienu. Podle údajů UNICEF má jen 27 % světové populace odpovídající přístup k omývání rukou ve svém domově, což se negativně promítá i do zvládání menstruace.

Konkrétně v Indii má podle údajů tamního ministerstva zdravotnictví pouze 12 % dívek a žen přístup k hygienickým potřebám. Ostatní tak během menstruace používají to, co mají po ruce, včetně starých novin a hadrů. Menstruační chudoba ale neexistuje jen v chudých zemí. Týká se i Velké Británie. Nezisková organizace Plan International UK uvádí, že každá desátá dívka mezi 14 až 21 lety si nemůže dovolit hygienické potřeby. V Londýně se pak jedná dokonce o každou sedmou mladou ženu. Britská vláda pak na tuto znepokojivou skutečnost reagovala tím, že letos na jaře rozhodla o tom, že hygienické potřeby budou zdarma distribuovány na základních a středních školách.

Ludmila Hamplová