Německo: Farmaceutická mašina a podíl výdajů na zdravotnictví, který přesahuje 11 procent HDP

Farmaceutický trh Spolkové republiky Německo je třetí největší na světě hned po USA a Japonsku. Jeho roční obrat přesahuje 50 miliard eur a dává práci více než sto tisícům lidí. Foto: Koláž ZD

Německo je jedním z klíčových hráčů globálního zdravotnického trhu, chlubí se Spolkové ministerstvo hospodářství a energetiky ve své analýze farmaceutického sektoru. A rozhodně nejde o přehnané tvrzení. Roční obrat se blíží 53 miliardám eur, přičemž Německo ročně vyveze farmaceutickou produkci v hodnotě bezmála 65 miliard eur.

 

Farmaceutický trh našich západních sousedů je po USA a Japonsku třetí největší na světě. Nicméně co do objemu exportů je Německo světovým lídrem se zhruba šestnáctiprocentním podílem, jedenáct procent pak připadá  na USA a necelá desetina na Švýcarsko. Dvě ze tří eur, která německé farmaceutické společnosti utrží, pocházejí ze zahraničních trhů. Zhruba pětina exportu míří do Spojených států.

Těžiště v malých a středních firmách

Spolková republika doveze léky v hodnotě necelých 45 miliard eur, a generuje tak něco přes dvacet miliard eur obchodního přebytku v rámci farmaceutického sektoru. Lépe už je na tom jen Švýcarsko (41 miliard eur).

V Německu funguje přes 660 farmaceutických společností, a to jak původních německých firem, tak poboček zahraničních, respektive nadnárodních společností. Farmaceutický sektor je v Německu poměrně konkurenční. Naprostou většinu tvoří malé a střední podniky. Kolem 400 firem (tedy asi šedesát procent) má dokonce méně než dvacet zaměstnanců. Největší koncentraci farmaceutického průmyslu můžeme najít v Hamburku, Berlíně, Kolíně nad Rýnem, Frankfurtu nad Mohanem a Mnichově, či jejich okolí.

„Německo se ve farmaceutickém průmyslu může opřít o dlouholetou tradici,“ píše se ve vládním materiálu. Přestože v současnosti najdeme mezi dvaceti největšími farmaceutickými skupinami drtivou většinu firem se sídlem ve Spojených státech, společnosti jako Bayer, Merck KGaA, Boehringer Ingelheim mají ve světě stále silný zvuk. Německé výrobky najdeme hojně zastoupeny jak v lécích podávaných na předpis, tak ve volně prodejné produkci, v originálních, tak generických lécích. Generika se podílejí asi ze třiceti procent na celkovém obratu z prodeje léků. Jde o srovnatelnou úroveň jako ve Velké Británii nebo Dánsku a asi dvouapůlnásobek úrovně švýcarské.

Motorem ve výzkumu a vývoji

Silnou stránkou tamního farmaceutického sektoru je výzkum a vývoj. Podle Spolkového ministerstva hospodářství a energetiky na něj německé farmaceutické firmy v posledních letech vydávají pět až šest miliard eur ročně, což představuje více než třináct procent jejich ročního obratu. To převyšuje nejen úroveň obvyklou v jiných zemích, ale i v jiných odvětvích německého hospodářství.

Německé farmaceutické firmy vyvinuly jen v roce 2017 více než 300 nových léků, které procházejí či již prošly schvalovacím procesem. Od roku 2016 je to pak téměř 600 klinických testů, které německé společnosti provedly nebo provádějí. Třetina z tohoto počtu připadá na léky na rakovinu, sedmnáct procent na léčbu zánětlivých onemocnění, ve dvanácti procentech případů pak jde o léky na infekční nemoci.

Nicméně počet prováděných klinických testů je ve Spojených státech asi čtyřikrát vyšší. V přepočtu na osobu jsou na tom pak obě země prakticky srovnatelně. Německo se také celkem úspěšně snaží držet krok na poli digitalizace a zavádění prvků průmyslu 4.0 do farmaceutického sektoru. Rovněž se rozvíjejí biotechnologie.

Health made in Germany

Německo patří k zemím s poměrně vysokým podílem výdajů (soukromých a veřejných dohromady) na zdravotnictví na hrubém domácím produktu. Ještě na počátku 80. let minulého století dosahovaly zhruba osm procent, dnes se již několik let pohybují nad jedenácti procenty HDP. Pro srovnání, v České republice je to mírně nad sedmi procenty.

Farmaceutický průmysl u našich západních sousedů reprezentují četné asociace, jejichž posláním je zlepšovat podnikatelské prostředí v daném odvětví. Jedná se například o BPI – Bundesverband der Phafmazeutischen Industrie (Spolková farmaceutická asociace), VfA – Die forschenden Pharma-Unternehmen (Asociace výzkumných farmaceutických společností), či BAH – Bundesverband der Arzneimittel-Hersteller (Asociace německých výrobců léčiv).

Spolkové ministerstvo hospodářství a energetiky založilo iniciativu HEALTH MADE IN GERMANY, jejímž cílem je podporovat německý farmaceutický vývoz. Soustředí se především na zprostředkování zahraničních kontaktů nebo pořádání různých akcí, jež mají otvírat dveře německým farmaceutickým společnostem na zahraniční trhy.

Petr Musil