Ostuda WHO: Jak je možné, že propaguje „tradiční čínskou medicínu“?

Tradiční čínské medicíně otevřela v roce 2013 dveře - dnes již bývalá -generální ředitelka Margaret Chanová, když oznámila rozšíření původní iniciativy směrem k integraci „tradiční medicíny“ do zdravotnických systémů jednotlivých členských zemí. Tato ostuda WHO trvá i za nového ředitele. Foto: Koláž ZD

Ohrožená zvířata zbytečně umírají kvůli šarlatánství, které ale dostalo posvěcení Světové zdravotnické organizace. Mezinárodní klasifikace nemocí, tedy zásadní dokument pro fungování systémů zdravotní péče po celém světě, nově obsahuje část věnovanou „tradiční čínské medicíně“ a stavům, které tento ne zcela ucelený systém používá. Fakticky tak legitimizuje postupy, jež nejsou řádně testovány a mohou být dokonce nebezpečné. „Je velmi nepravděpodobné, že by kapitola WHO bez ohledu na to, jaké jsou její cíle, vedla k něčemu jinému než jen k podpoře prodejů převážně neprokázaných postupů,“ upozorňuje profesor onkologie David Gorski ve svém článku pro prestižní vědecký žurnál Nature. Ve svém rozhořčení zdaleka není sám.

 

Posláním Světové zdravotnické organizace (WHO) je podporovat rozvoj medicíny postavené na důkazech s cílem zlepšovat lidské zdraví po celém světě. O to překvapivější je rozhodnutí této vlivné instituce zařadit do aktuálního jedenáctého vydání Mezinárodní klasifikace nemocí také část věnovanou „tradiční čínské medicíně“ (TCM) a „diagnózám“, které používá. Fakticky tak legitimizuje tento nepříliš ucelený systém, jehož součástí jsou neprověřené postupy, u nichž chybí důkazy o účinnosti i bezpečnosti. Mezinárodní klasifikace nemocí je zásadní dokument, podle kterého se řídí nejen zdravotníci po celém světě, ale také ovlivňuje nastavení zdravotní péče i její úhradu z veřejných peněz. Sama WHO tento svůj krok zdůvodňuje tím, že „TCM používají stovky tisíc lidí po celém světě“. Prakticky ale do Mezinárodní klasifikace nemocí zařadila i těžko uchopitelné stavy jako „stagnace jaterní tchi“, který se má podle informací uvedených v novém vydání projevovat „neklidem, podrážděností, hořkostí v ústech, suchem v ústech, červeným jazykem se žlutým povlakem a nepoddajným pulsem“.

„Tradiční čínská medicína je založena na nepodložených teoriích o meridiánech a tchi. Většina západních lékařů a vědců se dívá na praktiky tradiční čínské medicíny skepticky: neexistují důkazy o tom, že by většina těchto praktik skutečně fungovala, a naopak u některých z nich víme, že škodí,“ upozorňuje ve svém článku pro prestižní vědecký žurnál David Gorski, profesor onkologie, který působí na americké Wayne State University School of Medicine. Podle něj také tímto způsobem Čína překresluje mapu světové vědy a tak není divu, že krok WHO uvítala. Čínské vládní noviny jej označili za „významný krok směrem k internalizaci TCM“ a „obrovskou pomoc při zakládání center TCM po celém světě“. Ježe slova „tradiční“ nebo „přírodní“ sama o sobě neznamenají, že se jedná o účinné a hlavně bezpečné metody. „Spojení WHO, která má nejvyšší zodpovědnost a moc chránit lidské zdraví, s postupy, které nejsou řádně testovány a mohou být dokonce nebezpečné, je nepřijatelné,“ shrnuje svůj postoj expert.

Legitimizace nevědecké praxe

Podle profesora Gorskiho není cílem odmítnout veškerou tradiční medicínu, ale pochopit rozdíl mezi postupy medicíny postavené na důkazech, jejichž účinnost a bezpečnost je třeba prokázat, a mezi postupy, u nichž tyto důležité důkazy chybí. Právě to je největší slabinou „tradiční čínské medicíny“, přesněji nepříliš uceleného systému, který vznikl jako znouzecnost v 50. letech 20. století za vlády Mao Ce Tunga, kdy Čína zažívala odliv lékařů i nedostatek zdravotnického materiálu. Skutečnost, že WHO do nového vydání Mezinárodní klasifikace nemocí přidala právě kapitolu o TCM, znamená „riziko legitimizace nepodložené filosofie jako základu, a na ní stojící nevědecké praxe“. Důsledek podle něj bude jediný: „Je velmi nepravděpodobné, že by kapitola WHO bez ohledu na to, jaké jsou její cíle, vedla k něčemu jinému než jen k podpoře prodejů převážně neprokázaných postupů,“ upozorňuje profesor onkologie David Gorski.

Další vědecký žurnál Scientific American šel ještě dál a krok WHO akceptovat „tradiční čínskou medicínu“ označil za „neuvěřitelné pochybení myšlení a praxe postavených na důkazech“. S tímto hodnocením souhlasí profesor farmakologie Arthur Grollman, který působí na Stony Brook University v New Yorku: „Poskytne to legitimitu neprokázaným terapiím a výrazně zvýší náklady na zdravotní péči,“ uvedl pro zpravodajství CNN. „Široce rozšířená konzumace čínských bylin s neznámou účinností a potenciální toxicitou ohrožuje zdraví nic netušících spotřebitelů po celém světě,“ varoval expert, který se sám zabýval výzkumem rostlin. Konkrétně zkoumal rod rostlin Aristolochia, jenž se pro lékařské účely používaly od starověku. Tyto rostliny ale mohou vyvolat selhání ledvin, což bylo objeveno teprve před několika desetiletími. Problémem TCM podle něj je právě spoléhání se na představu, že když se něco používá dlouho, je to v pořádku. Jenže naprostá většina rostlin používaných v TCM nebyla systematicky testována, nejen z pohledu možné účinnosti, ale také toxicity. Právě čínské bylinné směsi neznámého původu jsou zdravotním rizikem.

V roce 2016 byla v žurnálu Toxicological & Environmental Chemistry publikována studie zaměřená na analýzu skutečného obsahu těchto směsí. Výsledky podrobných testů prokázaly přítomnost těžkých kovů, konkrétně arsenu a rtuti, ve všech zkoumaných vzorcích. Arsen i rtuť jsou přitom pro člověka silně toxické, mají mimo jiné karcinogenní a teratogenní účinky, tedy výrazně zvyšují riziko rozvoje onkologických onemocnění či vzniku vrozených vad plodu. Arsen i rtuť  mohou způsobit smrtelnou otravu. V roce 2013 pak tým profesora Edzarda Ernsta z University of Exeter publikoval v European Journal of Clinical Pharmacology přehledovou studii zaměřenou na problematiku kontaminace a cíleného padělání bylinných přípravků. Mezi nejčastěji zjištěné druhy znečištění patří prach, pyl, hmyz, hlodavci, paraziti, mikrobi, houby, plísně, pesticidy a těžké kovy. Kontaminace bylinných přípravků pak znamená nemalé riziko pro pacienty, kteří je užívají. Mimo jiné byly zaznamenány případy meningitidy, multi-orgánového selhání, mrtvice, otravy rtutí a arsenem, poškození ledvin, metabolická acidóza, hepatorenální syndrom, selhání ledvin, otok mozku, koma a krvácení do mozku. Dokonce došlo i k několika úmrtím. Podrobněji jsme o tom, co čínské bylinné směsi skutečně skrývají psali zde.

Mluvčí WHO Tarik Jasarevic postup organizace hájí s tím, že se jedná o způsob „propojení postupů tradiční medicíny s globálními normami a standardním vývojem“. Dodal však, že zahrnutí „tradiční čínské medicíny“ do Mezinárodní klasifikace nemocí „není potvrzením vědecké validity ani účinnosti jakéhokoliv postupu TCM“. Jenže se nejedná o první krok směrem k podpoře TCM ze strany WHO. Problematický program na podporu „tradiční medicíny“ zahájila WHO v roce 2000, kdy vytvořila svou první strategii pro tuto oblast. V roce 2013 pak Margaret Chanová, tehdejší generální ředitelka WHO, oznámila rozšíření původní iniciativy směrem k integraci „tradiční medicíny“ do zdravotnických systémů jednotlivých členských zemí s cílem snížit náklady na zdravotní péči. Jako hlavní argumenty pro tento bezprecedentní krok WHO uvádí například skutečnost, že „tradiční medicína“ je beztak velmi rozšířená, jak ve vyspělých, tak rozvojových zemích, její ekonomický význam roste, či kulturní a historické vlivy. Jenže tato strategie WHO prakticky nevěnuje pozornost rizikům, která jsou s „tradiční medicínou“ prokazatelně spojena. Více jsme o podpoře TCM ze strany WHO psali již dříve.

WHO jako spoluviník drancování přírody

„Tradiční medicína by určitě neměla být odmítnuta. Mnohdy je tím jediným, co je dostupné v mnoha částech světa. Některé život zachraňující terapie pochází z přírodních zdrojů a nepochybně jich může být objeveno ještě mnohem více. Zlatý standard při léčbě malárie látka artemisin byla objevena v Číně a izolována z pelyňku (Artemisia annua), byliny používané v TCM,“ píše profesor Gorski ve svém článku pro žurnál Nature. Jenže ani artemisin, byť za jeho objev byla v roce 2015 udělena Nobelova cena za lékařství a fyziologii, není totéž, co „tradiční čínská medicína“. Přesněji toto prestižní ocenění bylo uděleno za to, že se vědeckými metodami ověřila účinnost konkrétního druhu pelyňku, izolovala se z něj účinná látka artemisin a ta byla následně prověřena. „Medicína se nedělí na čínskou, evropskou, americkou a jinou. Medicína je vždy jen jedna, tedy vědecky ověřené postupy, které mají prokazatelně pozitivní účinek bez ohledu na to, zda počátek léku je v přírodě či v laboratoři syntetické chemie,“ vysvětloval tehdy Maroš Rudnay, lékař a jeden ze zakladatelů slovenské skeptické skupiny Lovci šarlatánov. Čerpat inspiraci na různých místech, ať už to jsou přírodní léčitelské postupy izolovaně žijících kmenů nebo dávné svitky či staletí používané byliny, není v historii medicíny ničím novým. Podrobněji jsme o příběhu objevu artemisinu psali v roce 2015. :

Na mylnou představu, že pokud byla zkoumána konkrétní rostlina, která se současně používá v TCM, a byly potvrzeny účinky látky, jenž obsahuje, znamená to, že „TCM musí fungovat“, upozorňuje americký portál Sciencebasedmedicine.org: „Skutečnost, že některé léky byly vyvinuty z rostlin nebo jiných přírodních zdrojů, není zpochybňována, ale v žádném případě to není podpora pro TCM. Neznamená to, že by jakákoliv diagnóza nebo léčba TCM byla oprávněná. Fakt, že jsme dokázali získat opiáty z máku nebo digitalis z náprstníků, neznamená, že by nevědecké použití nezpracovaných bylin na léčbu imaginárních nemocí bylo jakkoliv validní,“ kritizuje Steven Novella, neurolog působící na Yale University School of Medicine. Navíc je podle něj potřeba si uvědomit, že podpora TCM znamená také podporu pro drancování přírodních zdrojů a vybíjení ohrožených druhů zvířat. TCM je v současnosti byznys, ve kterém se točí miliardy dolarů. „WHO je nyní spoluviníkem ohrožení vzácných druhů jako jsou nosorožci a luskouni, jejichž části těla využívá miliardový průmysl TCM, který již vyčerpal zdroje v Asii a nyní ničí Afriku,“ varuje Novella.

WHO tímto svým krokem podle vědce Johna Goodriche, vedoucího programu na ochranu tygrů mezinárodní organizace Panthera, dala najevo, že souhlasí s nesmyslným zabíjením vzácných zvířat. „Jakékoliv uznání „tradiční čínské medicíny“ ze strany WHO bude vnímáno celosvětovou komunitou jako razítko souhlasu s praxí, kdy léčiva obsahují části těl divokých zvířat,“ uvedl pro CNN. Podle údajů organizace Panthera bylo pro účely TCM využito v posledních dvaceti letech například více než 5000 vzácných leopardů, kteří museli být usmrceni jen proto, aby z jejich kostí byly vyrobeny zcela neúčinné pilulky.

Ludmila Hamplová