Pomoc ve válečném Jemenu i při epidemii eboly v DR Kongo. Lékaři bez hranic dali loni na mise díky českým dárcům přes 80 milionů

Týmy Lékařů bez hranic pomáhají v boji s epidemií eboly v konžském Severním Kivu a sousední provincii Ituri už od jejího vyhlášení 1. srpna 2018. Na snímku dekontaminace po návštěvě rizikové oblasti. Foto: Lékaři bez hranic/Alexis Huguet

České zdravotnictví se potýká s nemalým množstvím problémů, přesto však navzdory svým mouchám zajišťuje kvalitní a dostupnou péči. Takové štěstí však lidé z mnoha jiných (ne-li z většiny) států na světě nemají. Dobře si to uvědomuje celkem 68 tisíc českých dárců podporujících Lékaře bez hranic, díky kterým šlo na pomoc do 13 zemí postižených válkou, konfliktem, přírodní katastrofou či chudobou přes 80 milionů korun. Několik desítek českých a slovenských dobrovolníků se pak rozhodlo pomoci přímo na místě a vyjelo tak s Lékaři bez hranic (MSF) do celkem dvaceti zemí včetně válkou sužovaného Jemenu nebo Demokratické republiky Kongo, kde vedle konfliktu řádí i celosvětově druhá největší epidemie eboly.

 

„Je pro mě velmi silná zpráva, že přes rozladěnost ve společnosti je tu mnoho lidí, kteří si uvědomují štěstí a míru bohatství, ve kterém žijeme, a že ne každému se toho dostává. Souzní tak s hodnotami, které se jako Lékaři bez hranic snažíme prezentovat, a naši činnost podporují,“ říká ředitel české kanceláře Lékařů bez hranic Pavel Gruber.

Celkem 68 tisíc českých dárců loni přispělo téměř 113 miliony korun, přičemž 80,9 milionu korun bylo rozděleno na humanitární pomoc v krizových oblastech. To je o pět milionů více než v roce předchozím. Sto procent financí přitom pochází ze soukromých zdrojů a kancelář tak nečerpala žádné finance z vládních grantů. Peníze putovaly na mise ve 13 zemích, nejvíce šlo na mise v Jemenu, Jižním Súdánu, Tanzanii či Iráku. Pomoc české pobočky ovšem nespočívala jen ve financích, ale také v lidech. Celkem loni na mise Lékařů bez hranic vyjelo 33 českých a slovenských spolupracovníků, kteří poskytovali pomoc na 35 misích ve více než dvacítce zemí. Nejčastěji vyjížděli do Iráku (čtyři výjezdy), Demokratické republiky Kongo (čtyři výjezdy, Palestiny (tři výjezdy) či Jemenu (tři výjezdy).

„Jemen je jedna z pěti největších misí Lékařů bez hranic a od dárců z České republiky tam šlo v loňském roce nejvíce peněz. Pro mě je to země, která ukazuje jádro naší práce – někde probíhá válka, kterou nejvíce trpí civilisté mající tu smůlu, že žijí na území, kde se někdo rozhodl válčit,“ uvádí Gruber.

Na mise v Jemenu šlo z Česka celkem 23 milionů korun. Konflikt, který trvá od roku 2015, vedl k tomu, že Lékaři bez hranic ošetřili do konce loňského roku skoro 120 tisíc raněných, poskytli přes milion ambulantních ošetření a pomohli téměř 37 tisícům dětí. Celkem bylo v zemi podle monitorovací skupiny Yemen Data Project během náletů zraněno či zabito skoro 18 tisíc civilistů. Loni Lékaři bez hranic pomáhali ve 13 nemocnicích a zdravotnických střediscích, více než dvacítku dalších pak podporovali.

Vedle zranění v důsledku války čelí místní také epidemiím. Před dvěma lety zemi postihla masivní epidemie cholery, v jejímž důsledku MSF ošetřilo přes sto tisíc pacientů. Vzápětí se poprvé od roku 1992 objevil záškrt, kterým se nakazilo kolem dvou tisíc lidí. Aby toho nebylo málo, museli Lékaři bez hranic kvůli opakovaným výhružkám a špatné bezpečnostní situaci pozastavit aktivity v guvernorátu Ad Dhale. Útoky na zdravotnická zařízení, která jsou v posledních letech čím dál častější, komplikovala činnost organizace také v Sýrii či Středoafrické republice.

Dvě epidemie eboly v DR Kongo

Pozornost Lékařů bez hranic, na kterou poslala prostředky také česká pobočka, si vyžádaly také dvě epidemie eboly v Demokratické republice Kongo. Loni v květnu se začala krvácivá horečka šířit na severu země v provincii Equateur, kde vedle péče o pacienty pomáhalo MSF také při epidemiologickém dohledu a bezpečném pohřbívání. Spolu s tamním ministerstvem zdravotnictví a Světovou zdravotnickou organizací navíc očkovalo zdravotníky a nejohroženější obyvatele experimentální vakcínou.

Epidemii se sice povedlo dostat pod kontrolu a na konci července byl ohlášen její konec, měsíc poté se ale ebola začala šířit v Severním Kivu, kde po šesti měsících přerostla v druhou největší epidemii vůbec. Svou vinu na tom nese skutečnost, že se choroba poprvé začala šířit v teritoriu, kde zároveň probíhá ozbrojený konflikt. Na konci loňského roku tak bylo evidováno 550 potvrzených případů, přičemž 363 lidí zemřelo. Nejhorší konžskou epidemii se doposud nepodařilo porazit a k 2. červenci tak je podle Světové zdravotnické organizace potvrzeno 2369 případů a 1504 úmrtí.

Mezi další projekty, na něž přispěli i čeští dárci, uveďme ještě pomoc lidem s HIV a tuberkulózou v Jihoafrické republice. Zajímavostí přitom je, že JAR se loni stala první zemí na světě, která uznala ústně podávaný lék bedaquiline na rezistentní formu TBC jako součást standardně doporučované léčby, díky čemuž již pacienti nemusí podstupovat toxické a bolestivé injekce. Země se také zapojila do mezinárodního testování v rámci projektu endTB, který se snaží hledat co nejšetrnější a nejúčinnější způsoby léčby rezistentní tuberkulózy.

Co se pak týče nových metod diagnostiky a léčby HIV, zkouší Lékaři bez hranic distribuci rychlých orálních testů, zrychlený výdej antiretrovirotik v lékárnách, distribuci preventivní léčby nejohroženějším skupinám či komunikaci s pacienty prostřednictvím sociálních sítí. Nejúspěšnější inovace MSF plánuje využít i na dalších misích po celém světě.

Nový lék na spavou nemoc i využití 3D tisku

Na druhou stranu, jak připomíná v úvodníku výroční zprávy pro rok 2018 Pavel Gruber, zaznamenal uplynulý rok i řadu pozitivních zpráv. „Neuvěřitelně povzbudivé výsledky přinesl integrovaný přístup k pacientům trpícím koinfekcí HIV a hepatitidy C na Ukrajině. Díky bezplatným diagnostickým testům, novým lékům a vzdělávacím či poradenským službám se podařilo dosáhnout míry úspěšnosti léčby překračující 95 procent,“ píše Gruber.

Ukázalo se také, že technologie 3D tisku může v rámci projektů MSF posloužit nejen pro rychlou výrobu kvalitních protéz horních a dolních končetin, ale také pro tisk masek pro pacienty s popáleninami nebo pro vytváření replik sloužících k přípravě na chirurgický zákrok.

„Závěr roku udělal radost také zdravotníkům v projektech zaměřených na spavou nemoc. Dříve se léčila pomocí toxického léku, který pacienti popisovali jako oheň v žilách. Na komplikace spjaté s touto léčbou umíral zhruba každý dvacátý člověk. V listopadu 2018 však Výbor pro humánní léčivé přípravky EMA schválil lék fexinidazol, který se jako jediný podává pouze orálně a je účinný v první i druhé fázi nemoci. Tento lék by mohl vést k úplnému vymýcení této smrtelné choroby,“ dodává Gruber.

Na celém světě se Lékařům bez hranic v loňském roce povedlo získat 1,53 miliardy eur, přičemž 95 procent tvořily příspěvky od soukromých dárců a institucí. 6,3 milionu dárců tak organizaci poslalo 1,46 miliardy eur. Výdaje MSF dosáhly 1,6 miliardy eur; 1,3 šlo na humanitární a zdravotnickou pomoc do 74 zemí, nejčastěji afrických.

Boj za levnější léky

Lékaři bez hranic letos slaví dvacetileté výročí od zahájení tzv. Access Campaign čili kampaně za lepší dostupnost léků. Tu má na starosti tým zhruba padesáti odborníků, který se zrodil z frustrace terénu nad tím, že mnohdy stojí nad pacientem s prázdnýma rukama. V počátcích projektu na konci 90. let šlo zejména o pacienty s HIV – zatímco ve vyspělých zemích už měli pacienti k dispozici drahé léky – v roce 2000 stála ročně antiretrovirotika kolem 10 tisíc dolarů na pacienta, nemocní v chudších zemích na ně kvůli ceně nedosáhli.

„Za dvacet let měla kampaň několik hmatatelných úspěchů. Ten nejhmatatelnější je snížení cen retrovirálních léků na HIV, kde cena klesla o 99 procent. Podařilo se také kampaní srazit cenu pneumokokové vakcíny pro děti, přičemž pneumokok je jeden z největších dětských zabijáků. Zůstávají ale další výzvy, jako je antimikrobiální rezistence a to, že prostředky do výzkumu a vývoje ve farmaceutickém průmyslu nestoupají, dokonce klesají,“ říká Pavel Gruber s tím, že heslo kampaně „léky nemají být luxus“ tak zůstává i nadále aktuální.

Jedněmi ze současných úkolů je také snížení cen nových léků na hepatitidu C, boj za kratší a efektivnější léčbu TBC nebo za dostupná a účinná séra na hadí uštknutí. Vedle přímé pomoci související s poskytováním zdravotní péče tak Lékaři bez hranic podnikají i právní kroky – nyní se například připojili k patentové námitce vůči monopolu na klíčový lék proti hepatitidě C.

A zatímco některé léky jsou drahé a pro mnohé nedostupné, na nemoci vyskytující se hlavně v chudších zemích mnohdy léčba vůbec není, případně je toxická a zastaralá. Na problematiku opomíjených nemocí, jako je Kala Azar, Chagasova choroba či spavá nemoc, čeští Lékaři bez hranic upozorňují i v rámci kampaně Nevšímejte si nás, kterou vytvořili ve spolupráci s ilustrátorkou Toy_Box.

Opomíjená choroba Kala Azar v podání Toy_Box v rámci kampaně Nevšímejte si nás! Zdroj: Lékaři bez hranic/nevsimejtesinas.cz

Michaela Koubová