Senátoři smetli poslaneckou úpravu distribuce léků na základě nepravdivých informací, které jim řekl místopředseda ÚOHS Hynek Brom

Místopředseda ÚOHS Hynek Brom se ponořil do problematiky léčiv poněkud nešťastným způsobem. Foto: ÚOHS/Koláž ZD

Poslanci ještě před prázdninami schválili novelu Zákona o léčivech, která zavádí lékový záznam, a to i s pozměňovacím návrhem poslance Daniela Pawlase, jímž se upravuje distribuce léčiv. V úterý projednal novelu Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu, který novelu jako celek doporučil, ale odmítl Pawlasův pozměňovák.  Včera stejný postoj zaujalo plénum Senátu. To znamená, že se novela vrací do Sněmovny a ta může buď všechny senátní změny přijmout, nebo odmítnout a horní komoru přehlasovat.  Zásadní vliv mělo na senátory vystoupení místopředsedy Úřadu pro hospodářskou soutěž (ÚOHS) Hynka Broma, který zcela bezprecedentně vstoupil na půdě senátu do diskuse o dvou politických koncepcí uspořádání trhu s léky. Nejen, že tím zpochybnil nestrannost jakéhokoliv dalšího rozhodování ÚOHS v této věci, ale jak zjistil Zdravotnický deník, senátorům argumentoval nepravdivými informacemi.

 

Podstata Pawlasova návrhu tkví v jednoduchém principu, že výrobci (přesněji dle zákona držitelé rozhodnutí o registraci) musejí zásobovat léky každého distributora, který v písemném prohlášení přislíbí, že budou určeny výhradně českým pacientům a že je tedy nebude přeprodávat (reexportovat) do zahraničí.  Distributor je pak povinen tyto léky dodávat všem lékárnám bez rozdílu do dvou pracovních dnů. Bere tak na sebe dobrovolně závazek veřejné služby, tedy zajištění dostupnosti léčivých přípravků. Navrhovatel označuje tento způsob dodávek léků jako chráněný distribuční systém. Blíže jsme návrh představili v článku zde.

Německý zákon by byl v Česku nevymahatelný?

„Současný text zákona je v podstatě nevymahatelný, nicméně to podobné hrozí i u návrhu předkládaného v poslanecké sněmovně (myšlen návrh poslance Pawlase – pozn. redakce). Sice vypadly kontroverzní podíly jednotlivých distributorů, ale tento návrh nepovede k cíli, k němuž má vést. ÚOHS se jeví jako vhodnější emergentní systém navrhovaný ministerstvem zdravotnictví v podobě zajištění nezbytných léčiv, protože z pohledu hospodářské soutěže je největší problém záběr na všechna léčiva,“ uvedl v senátu místopředseda ÚOHS Hynek Brom.  V tomto krátkém sdělení ovšem vyřkl hned několik nepravdivých výroků.

Hynek Brom například tvrdí, že jak současný zákon, tak návrh poslance Pawlase, jsou nevymahatelné. To je velmi závažné tvrzení z úst místopředsedy úřadu, který by měl naopak subjekty trhu vést k dodržování zákona a nikoliv jim radit, jak ho obejít. Móda prohlásit zákon, jehož dopady se mi nelíbí, za nevymahatelný, je nebezpečná, protože podkopává důvěru v právní stát. Bohužel v poslední době si tuto fintu osvojily nejen farmaceutické firmy, ale jak vidno i státní úřady, kromě ÚOHS, také Ministerstvo zdravotnictví a Státní ústav pro kontrolu léčiv. Jenže nejen formálně právně, ale ani věcně není tato obezlička obhajitelná. Zdravotnický deník opakovaně přinesl argumenty o tom, že i současný zákon je vymahatelný, tedy že lze počítat tržní podíly distributorů, pokud by byla vůle SÚKL a ministerstva zdravotnictví tak činit.

U návrhu poslance Pawlase je pak tvrzení o nevymahatelnosti zcela zcestné, protože je defacto opsán z německého zákona, kde stejná úprava distribuce léčiv funguje bez problémů řadu let. Podobně jako ÚOHS, argumentovala Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP). Krátce před projednáváním novely v senátu rozeslala médiím své stanovisko, kde mj., uvádí, že: „Novela v aktuální podobě počítá s povinností dodávek na základě průměrné poptávky lékáren u distributora po dobu dvou týdnů. To je v praxi nepředstavitelné.“ Jenže v Německu je tato „nepředstavitelná“ organizace distribuce normální realitou.  Organizaci velkoobchodu s léčivy u našich západních sousedů se Zdravotnický deník shodou okolností věnoval tento týden. V článku jsme mj., uvedli, že „lékárenští velkoobchodníci musí držet takovou zásobu léků, která odpovídá průměrnému požadavku lékáren na dva týdny.“

Přístup ÚHOS je v Evropě anomální

Skutečnost, že Pawlasův návrh v klíčovém ustanovení kopíruje německou úpravu, potvrdil Zdravotnickému deníku Marek Hampel, předseda Grémia majitelů lékáren. „Pokud by se pan Dr. Brom podíval do platného německého zákona o léčivech a přečetl by si § 52 b),  tak tam je uvedeno, že distributoři udržují kompletní sortiment léčiv určených výhradně pro lékárny a k zajištění služby veřejnosti potřebují mít léčiva skladem v rozsahu odpovídající 14 denní průměrné poptávce z lékáren. Za posledních 15 let jsem nezaznamenal žádné problémy v praxi německých lékáren z pohledu zásobování a ani nebylo projednáváno zneužití dominantního postavení či ovlivnění hospodářské soutěže distributorů léčiv v Německu. Z vystupování pana Dr. Broma mám dojem, že místo toho, aby byl nestranný,  tak předem obhajuje vědomě či nevědomě  zájmy monopolních podniků,  ať už z řad výrobců či distributorů a vůbec ho nezajímá zajištění férové hospodářské soutěže ve prospěch spotřebitele,  v tomto případě pacienta.  A to je znepokojující,“ uvedl Hampel, který také odmítá Bromovo tvrzení, že má Pawlasův návrh „protisoutěžní charakter“. „Tento výrok ale nebyl ničím podložen. Jednalo se jen o pouhou fabulaci s jasným cílem manipulovat senátory před hlasováním ve Výboru,“ dodal Hampel.

Z vystoupení místopředsedy ÚOHS Broma je rozčarován také prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba.  „ Jeho sdělení mě opětovně utvrdilo v tom, že český ÚOHS má na rozdíl od  antimonopolních institucí ostatních evropských zemí ‚svérázné‘ vnímání pojmu monopolního postavení versus zachování konkurenčního prostředí. Pokud by totiž opravdu měly platit některé teze českého ÚOHS, pak by musely být podmínky distribuce a výdeje léčivých přípravků ve všech ostatních zemích EU okamžitě a radikálně změněny. A protože tomu tak není a nic převratného se ani nechystá, pak je nutné se jasně vyjádřit, že anomální přístup je na české straně,“ míní lékárnický prezident.

Chudobu tako nazlobilo, jak lehce se nechali senátoři svést zájmy farmaceutického průmyslu. „Senátoři by se podle mého názoru dále neměli nechat tak snadno ovlivnit účelovými a nepravdivými tvrzeními především zástupců dobrovolné asociace výrobců léčiv (AIFP), jejichž poplašná tisková zpráva byla předpokládám zcela záměrně zveřejněna pouhý den před zasedáním senátního výboru. Jako občanovi mi čím dál více vadí, že čeští senátoři nejsou profesionálními politiky na ‚plný úvazek‘ se zájmem získat maximální penzum informací z věrohodných zdrojů, ke kterým vedle exekutivních státních orgánů patří i profesní komory zřízené ze zákona. Na kvalitě projednávání a schvalování klíčových zdravotnických zákonů je to bohužel dosti znát,“ napsal nám Lubomír Chudoba.

Emergentní systém není lepší, naopak

Hynek Brom také senátorům tvrdil, že se ÚOHSu (!)  jeví „jako vhodnější“ emergentní systém navrhovaný ministerstvem zdravotnictví, protože prý se  pozměňovací návrh poslance Pawlase se týká plošně všech léčivých přípravků, bez ohledu na jejich dostupnost, což je z hlediska hospodářské soutěže důležitá věc. „Jedná se o lživé tvrzení, protože tento návrh se týká jen a pouze takových léčiv, které distributoři nemají skladem a nemohou tak uspokojit objednávky lékáren do dvou pracovních dnů od doručení takové objednávky – tedy nemohou plnit povinnost veřejné služby, ke které se dobrovolně přihlásili. Je tedy jasné, že návrh poslance Pawlase se netýká plošně všech léčiv a vyjádření Dr. Broma je pouhou snahou o manipulaci,“ řekl nám k tomu Marek Hampel.

Je podivné, že místopředseda ÚOHS hájí ministerský návrh na emergentní systém dodávek léčiv, přestože oficiální stanovisko Úřadu vlády, které jasně deklaruje, že tato úprava zákona o léčivech je v rozporu se základním pilířem fungování Evropské unie a tím je volný pohyb zboží a služeb. Návrh zákazu reexportu se týká plošně všech léčiv od konkrétního výrobce a odpovědnost za omezení pohybu zboží bude ponechána na výrobci,  tedy na soukromé firmě.

„Pokud si dobře vzpomínám, pak Ministerstvo spravedlnosti a Odbor kompatibility s právem EU při Úřadu vlády v této věci vydaly nesouhlasné stanovisko a uplatnily zásadní připomínky. Návrh pana poslance Pawlase je naopak v souladu s doporučením Evropské komise o zajištění dostupnosti léčiv zavedením povinnosti tzv. veřejné služby, tedy těch distributorů, kteří se zaváží k poskytování této veřejné služby. Nejedná se tak o plošné opatření u všech léčiv a jsou zachovány objektivní kritéria pro posouzení a vyhodnocení důležitá pro vydání zákazu vývozu konkrétních léků. V Německu již léta takto  funguje zákon o léčivech a je to  ke spokojenosti německých občanů. Není zde nejmenší pochybnost, že zákon v této podobě bude v praxi fungovat,“ vysvětluje předseda Grémia majitelů lékáren.

Pozměňovací návrh poslance Pawlase se podle prezidenta lékárnické komory Chudoby, snaží pomoci zajistit dostupnost léčivých přípravků českým pacientům, a proto byl schválen poslanci Sněmovny. „Rád bych podtrhnul, že i Česká lékárnická komora jako odborný garant lékárenské péče pozměňovací návrh pana poslance Bc. D. Pawlase po jeho důkladném prostudování jednoznačně podpořila. Jako lékárníci totiž očekáváme, že pomůže přimět zejména výrobce a distributory léčiv k zajištění kontinuálnějších dodávek léků do lékáren. A to i s přihlédnutím k tomu, aby každý pacient mohl zůstat zcela svobodný ve svém rozhodnutí, kterou lékárnu si zvolí pro poskytnutí lékárenské péče. Stejně jako ve všech vyspělých zemích,“ shrnul pro Zdravotnický deník Chudoba.

Podjatost ÚOHS v budoucím řízení

Kromě toho, že budou lékárnické organizace usilovat o to, aby Sněmovna přehlasovala Senát a zachovala novelu zákona o léčivech v tom znění, jak jí sama před prázdninami schválila, tedy i s pozměňovacím návrhem poslance Pawlase, zůstává ve vzduchu viset ještě jeden závažný otazník. Vystoupení Hynka Broma na jednání senátního výboru se stanoviskem, které se přiklání na jednu stranu politické diskuse o budoucí podobě trhu s léky v České republice, zpochybnilo nezávislost ÚOHS. „Jedná se o  naprosto nevhodný postup. Vyjádření pana Dr. Broma zakládá tímto podjatost v případném budoucím řízení o zneužití dominantního postavení či kartelové dohody farmaceutických firem či  distributorů,“ uzavírá Marek Hampel, předseda Grémia majitelů lékáren.

Tomáš Cikrt