Důvěra Britů ve farmaceutické společnosti je podprůměrná. Nejvíce věří Novartisu

Ve světě výrobcům léků důvěřuje jedenačtyřicet procent pacientů, což je na úrovni dlouhodobého trendu. Foto: Pexels

Jen necelých třicet procent britských pacientů uvedlo, že u nich mají farmaceutické firmy dobrou nebo výbornou pověst. Ve světě jim přitom věří čtyři lidé z deseti.

 

Důvěra britských pacientů ve farmaceutický průmysl, která dosahuje osmadvaceti procent, je na úrovni roku 2014. Nejníže byla ještě o rok dříve, kdy se o výrobcích léků vyslovilo pozitivně jen sedmnáct procent dotázaných pacientů. Vyplývá to ze studie, jež publikoval portál PatientView.org a jejíž částečné výsledky jsou dostupné na webu PRWeek.com.

Citlivost na ceny, úniky dat nebo výplatu dividend

Průzkumu se účastnilo 111 organizací, které sdružují pacienty s širokou škálou onemocnění. Podíl těch, u nichž mají farmaceutické společnosti dobrou nebo výbornou pověst, je výrazně nižší, než činí celosvětový průměr. Ve světě výrobcům léků důvěřuje jedenačtyřicet procent pacientů, což je na úrovni dlouhodobého trendu.

„Pacientská sdružení mají obvykle tendenci vnímat pozitivně farmaceutické společnosti, se kterými přímo spolupracují,“ píše se mimo jiné ve zprávě. To je podle autorů studie také jeden z možných důvodů, proč je důvěra ve výrobce léků mezi britskými pacienty tak nízká. Přímo s farmaceutickými společnostmi totiž spolupracuje přímo jen 43 procent pacientských organizací, zatímco celosvětový průměr je skoro dvakrát vyšší.

Jako další důvod nízké důvěry autoři studie zmiňují brexit. Tím vysvětlují její pokles v loňském roce. Pacientské organizace totiž začaly častěji zmiňovat obavy z možného přerušení dodávek potřebných léků na Britské ostrovy nebo to, že jejich cesta bude zdlouhavější, komplikovanější a dodávky méně spolehlivé.

Jako nejčastější důvody negativní pověsti farmaceutických firem u veřejnosti pak dotázaní uvedli tři faktory: cenová politika, sdílení klinických dat a výplata dividend akcionářům. Přitom tyto důvody bývají nejčastěji uváděny i v celosvětovém měřítku. Pacienti jsou zkrátka citliví na ceny léků, které jim připadají příliš vysoké, únik dat a to, že zisky farmaceutických společností si rozdělují jejich vlastníci.

Novartis nejoblíbenější

Autoři studie analyzovali celkem devatenáct farmaceutických firem z hlediska jejich reputace u pacientských organizací. Šlo o AbbVie, Allergan, Amgen, AstraZeneca, Bayer, Biogen, Boehringer Ingelheim, Bristol-Myers Squibb, Eli Lilly, Gilead, GlaxoSmithKlein, Janssen, Merck & Co., Novartis, Novo Nordisk, Pfizer, Roche, Sanofi a Takeda.

Vedle mínění pacientů ale v jejich celkovém skóre zohledňovali také tvrdá data, jako například zapojení pacientů do výzkumu a vývoje u výrobců léků, výsledky klinických testů a podobně. V žebříčku se nejvýše umístily dvě společnosti, a to švýcarský Novartis a belgická společnost Janssen, jež je součástí americké skupiny Johnson & Johnson.

„Naše umístnění vnímáme jako odraz našeho úsilí v uplynulých letech a jako závazek ještě více spolupracovat s pacienty. Jsme přesvědčeni, že pouze spolupráce je tou nejefektivnější cestou jako si můžeme vzájemně porozumět a lépe reagovat na potřeby pacientů a neustále zlepšovat výsledky naší práce,“ uvedl zástupce společnosti Novartis pro portál PRWeek.com.

Mezi prvními pěti nejlépe umístěnými společnostmi najdeme ještě Mreck & Co., GSK a Pfizer. První desítku pak uzavírá Bristol-Myers Squibb. „Tento výzkum ukázal, že farmaceutický průmysl potřebuje nadále rozvíjet konstruktivní dlouhodobé partnerství s pacientskými organizacemi, což nám mimo jiné pomůže zajistit, aby lidé ve Velké Británii žili nejen déle, ale i delší dobu v plném zdraví,“ uvedl David Flynn, šéf oddělení externí komunikace společnosti Roche, která obsadila šestou příčku.

Jen sliby nestačí

Ačkoliv zpráva neobsahuje žádná doporučení, jak by farmaceutické společnosti měly na své reputaci pracovat, z odpovědí je patrné, na co by se měly zaměřit, uvádí PRWeek.com. Například pacientská sdružení zastupující HIV pozitivní obyvatele uvedla, že by uvítala zlepšení komunikace nebo více transparentní cenovou politiku. Naproti tomu lidé s rakovinným onemocněním uvedli, že by farmaceutické skupiny měly svůj zájem o pacienty nejen předstírat.

Podle Jane Brearleyové, analytičky londýnské poradenské společnosti Portland, je pozoruhodný onen rozdíl v důvěře ve farmaceutické společnosti mezi britskými pacienty ve srovnání se světem. „Vůbec ze všeho nejzajímavější mi přijde, jak je to ovlivněno mírou spolupráce farmaceutických firem a pacientských sdružení,“ řekla portálu PRWeek.com.

Brearleyová upozornila také na to, že velmi záleží na dostupnosti a kvalitě péče poskytované britskou Národní zdravotní službou. „Tím je vnímání farmaceutických firem také nesporně ovlivněno,“ dodala. Farmaceutický sektor také podle ní nemůže dlouhodobě spoléhat na stanoviska sdělující, jak velké objemy peněz výrobci léků investují do výzkumu a vývoje. „Působí to jen jako defenzivní strategie,“ uzavřela Brearleyová.

Petr Musil