Zdravotnické odbory a další organizace sdružující lékaře, seniory, postižené a pacienty žádají navýšení částky, která půjde příští rok na zdravotní péči. Zdravotní pojišťovny počítají s 346 miliardami korun, podle čtrnáctky organizací sdružených v tzv. krizový štáb proti kolapsu zdravotnictví jde zejména do nemocnic a domácí péče peněz málo. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) jejich protest označil za nátlak nerespektující uzavřené dohody a přidání peněz odmítl.
„Navýšení pro letošní rok ani nemůže pokrýt dluhy z letošního roku. Nemocnice nedostaly peníze na navýšení platů, chybí peníze na další rozvoj a ministerstvo zdravotnictví zatížilo nemocnice dalšími rozhodnutími,“ uvedla předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková. Nemocnice podle ní dluží dodavatelům přes miliardu korun, zdražily také energie. „Péče v nemocnicích není bezpečná pro pacienty a práce není bezpečná pro zaměstnance,“ dodala.
Podle organizací nejsou peníze rozděleny správně. Chtějí proto více na platy zdravotníků, fungování menších nemocnic nebo dlouhodobou a domácí péči. Do nemocnic jde více než polovina částky vyhrazené na zdravotnictví, meziročně se počítá asi s 19 miliardami navíc. Podle odborů je ale třeba 45 miliard, vzít je chtějí z rezerv zdravotních pojišťoven.
Změny v úhradové vyhlášce může ministerstvo udělat do pátku 30. srpna, ministr je ale odmítl. Všichni měli podle něj stejnou možnost jednat v první polovině roku s pojišťovnami. „Pro nás v tuto chvíli je úhradová vyhláška velmi dobrá, zajišťuje péči o pacienty. Naopak to, co říkají odbory, by vedlo ke kolapsu českého zdravotnictví, protože ony chtějí meziročně v zásadě rozpustit polovinu rezerv zdravotních pojišťoven,“ řekl ministr ČTK při návštěvě Klatov. To by ale podle něj znamenalo, že v dalším roce by peníze chyběly a muselo by se buď propouštět nebo snižovat platy. „Toto je velmi neodpovědné, je to proti pacientům, proti českému zdravotnictví a já to zásadně odmítám,“ dodal.
Segmenty péče, které se s odbory při požadavcích spojily, tedy menší regionální nemocnice, nemocnice následné péče, charita a agentury domácí péče, podle něj nebyly schopné předložit pro jednání s pojišťovnami relevantní argumenty a měly nepřiměřené požadavky. Dodal, že úhrady domácí péči rostou nejrychleji ze všech ambulantních segmentů.
Součástí „krizového štábu“ je Asociace českých a moravských nemocnic, Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR, Lékařský odborový klub – Svaz českých lékařů, Česká lékařská komora, Národní rada osob se zdravotním postižením ČR, Svaz pacientů ČR, Charita ČR, Diakonie Českobratrské církve evangelické, Asociace domácí péče ČR, Česká asociace sester, sekce domácí péče, Rada seniorů ČR, Gratia futurum 913, Českomoravská konfederace odborových svazů a Asociace samostatných odborů ČR.
-čtk-
