Jít na testy má být „sexy“ bez ohledu na orientaci. I tak lze řešit epidemii AIDS

Čím dostupnější je testování, tím je větší šance, že jej využijí i lidé, kteří by se ve zdravotnickém zařízení testovat nenechali. Foto: LH

Čím je testování na HIV a další pohlavně přenosné infekce dostupnější a nízkoprahovější, tím více jej využívají i lidé, pro které je návštěva zdravotnického zařízení spojená s řadou bariér. Pokud ale neví o tom, že jsou HIV pozitivní, šíří infekci dál, proto je v zájmu veřejného zdraví vytvořit podmínky pro to, aby se sami nechali testovat. Praha v tomto hodlá jít příkladem a chce se zapojit do mezinárodního programu Fast-track Cities propojujícího města, která aktivně řeší problematiku HIV/AIDS.

 

Velký bílý stan České společnosti AIDS pomoc na pražské Letné, který vyrostl v rámci festivalu Prague Pride, je místem, kam proudí lidé různého věku, vzhledu, národnosti i sexuálních zkušeností. Někdo přichází sám, jiný ve dvojici nebo skupině přátel. Jedno ale mají společné, chtějí se nechat otestovat na pohlavně přenosné choroby. Vše funguje velmi jednoduše, rychle a hlavně bez zbytečné stigmatizace. Navíc se lze na samotné testování připravit online, stačí vyplnit dotazník ohledně svého sexuálního chování, vyzvednout si pořadové číslo, absolvovat předtestové poradenství a počkat na samotný test. Každý testovaný zde existuje pod speciálním kódem, vše tedy probíhá naprosto diskrétně.

„Minulý rok jsme si v rámci Prague Pride poprvé vyzkoušeli provoz velkého testovacího stanu. Rozsahem provozu i počtem testovaných infekcí, kdy testujeme HIV, syfilis, žloutenku B a žloutenku C, se pravděpodobně se jedná o největší bezplatné a anonymní mobilní testování v Evropě,“ popisuje Jiří Pavlát, ředitel Domu světla České společnosti AIDS pomoc.

Důvod, proč velký testovací stan vyrostl právě během Prague Pride, a současně je během celého festivalového týdne malý stan na Střeleckém ostrově, je jednoduchý. Čím dostupnější je testování, tím je větší šance, že jej využijí i lidé, kteří by se ve zdravotnickém zařízení testovat nenechali. Zde, v mnohem civilnějším prostředí, navíc v uvolněné atmosféře festivalu, ztrácí ostych a podstoupí testy na pohlavní choroby.

„Povedlo se nám zlepšit naše technické zázemí a současně posílit mobilní laboratoř, kdy odebíráme žilní krev a realizujeme rychlotesty. Reaktivní vzorky pak ještě přímo ve stanu prověříme laboratorním testem pomocí přístroje GeneExpert, který má stejnou spolehlivost jako výsledky z klasické laboratoře. Výsledky se pak testovaní dozví z úst lékaře nebo lékařky zhruba za dvě hodiny. Díky lepšímu vybavení tak dokážeme zmenšit stres testovaných z výsledků testů a současně v případě pozitivních výsledků rychleji nasměrovat nemocné k účinné léčbě,“ dodává Pavlát.

Navíc lze takto předejít situaci, kdy se člověk sice nechá otestovat, ale už si nevyzvedne výsledky, protože na ně musí čekat několik dní, případně je otestován pouze pomocí rychlotestu, který může dávat falešně pozitivní výsledky. Rychlotesty detekují již vytvořené protilátky, zatímco laboratorní test přímo detekuje přítomnost infekce. Jenže je zde zásadní finanční rozdíl. Provedení rychlotestu vyjde asi na 150 Kč, zatímco toto laboratorní vyšetření zhruba na 1400 Kč.

„Za současných podmínek není toto laboratorní testování, které provádíme, hrazeno z veřejného zdravotního pojištění, tedy bychom jej nebyli schopni zajistit bez sponzorů,“ dodává Pavlát. Během celého Prague Pride už bylo otestováno celkem 861 osob. Celkem čtyři vzorky byly odeslány do Národní referenční laboratoře k ověření diagnózy HIV a 10 na syfilis. Také byly odhaleny a potvrzeny dva případy žloutenky B a tři případy žloutenky C. 

Méně bariér, více testů

Inspirací pro vybavení letošního testovacího stanu se staly checkpointy, tedy nízkoprahová centra poskytující testování a poradenství v oblasti pohlavně přenosných chorob, v Barceloně a Londýně. Jejich součástí je moderní přesná laboratoř. „V západní Evropě už postupují podle pravidla, že čím dříve se HIV pozitivní dozví svůj status, tím rychleji může být léčen a také se u něj dříve podaří dosáhnout nedetekovatelné virové nálože, kdy již není infekční pro své sexuální partnery,“ shrnuje ředitel Domu světla.

Česká společnost AIDS pomoc provozuje napříč Českem celkem osm checkpointů, kde nabízí bezplatné anonymní testování na pohlavně přenosné choroby. Vedle toho realizuje i mobilní testování, kdy na různá místa vyráží sanitka. Právě tento způsob testování je nejefektivnější z hlediska počtu zachycení nových případů infekcí, v loňském roce jej ale organizace musela výrazně omezit.

„Na zhruba 140 až 150 vyšetření na vlastní žádost připadá jeden odhalený případ HIV pozitivity,“ vysvětloval letos na jaře v rámci workshopu projektu Queer Geography: Stigma & HIV profesor Petr Pazdiora, přednosta Ústavu epidemiologie Fakultní nemocnice Plzeň. Podle něj je možné, že loňský pokles počtu nově diagnostikovaných HIV pozitivních byl způsoben tím, že klesl počet terénních testů. Česká společnost AIDS pomoc ale na terénní testování v loňském roce nezískala dostatek finančních prostředků. „Vzhledem k tomu, že se právě tento způsob vyšetření významně podílí na zachycení nových případů a asi 40 procent nových diagnóz je zachyceno tímto způsobem, lze předpokládat, že pokles provedených vyšetření znamená, že jsme v loňském roce neodhalili asi dvacet HIV pozitivních osob,“ vysvětloval profesor Pazdiora. Podrobněji jsme o tématu psali zde.

FOTO: LH

Problém, jak získat pro dobrovolné testování co nejvíce osob, řeší nejen Česko, ale i další země. Právě akce jako Prague Pride jsou užitečné v tom, že ukazují testování jako něco normálního, za co není důvod se stydět. „Musíme si uvědomit, že potřebujeme oslovit i ty části populace, které tradiční způsoby prevence a osvěty neoslovují, protože nemluví jejich jazykem. Pokud je ale přesvědčíme, aby šli na testy, například tím, že se nám podaří jim vysvětlit, že testování je něco správného a sexy, tak dosáhneme toho, že se dozví, že jsou HIV pozitivní a můžeme je léčit,“ přibližuje Bertrand Audoine, viceprezident organizace International Association of Providers of AIDS Care (IAPAC), který se mimo jiné věnuje evropské části projektu Fast-Track Cities. Ten propojuje města po na celém světě, která čelí epidemii AIDS.

Právě velká města, včetně těch ležících v zemích, kde HIV infekce neznamená až tak velký problém, patří k nejohroženějším, protože právě sem se stěhují lidé, kteří patří k rizikovým komunitám, jako jsou muži mající sex s muži. Cílem Fast-Track Cities je dosáhnout toho, aby 90 procent HIV pozitivních vědělo o své nemoci, 90 procent z nich bylo léčeno a 90 procent léčených pak dosáhlo nedetekovatelné virové nálože. Jednotlivá města pak spolupracují na tom, jak efektivněji dosáhnout těchto cílů. Současně se snaží snížit míru stigmatizace spojenou s tímto tématem.

Praha má problém, ale snaží se ho řešit

Příkladem města zasaženého infekcí HIV je také česká metropole. Podle kritérií WHO je zde propukla koncentrovaná epidemie HIV v komunitě mužů, kteří mají sex s muži (MSM – jedná se o gaye, bisexuály, i heterosexuály, jež mají sex s jinými muži – pozn. redakce). Ze zhruba 26 tisíc MSM žijících v Praze je 1,5 tisíce HIV pozitivních. „Jsem rád, že se naše město po několika letech váhání konečně zapojilo do projektu Fast Track Cities. Lokální epidemie HIV v Praze je velmi vážná záležitost, nad kterou nemůžeme přivírat oči, a je tak naprosto nutné bránit šíření této nákazy všemi dostupnými prostředky,“ vysvětluje změnu přístupu pražského magistrátu primátor Zdeněk Hřib (Piráti).

Jedním z konkrétních projektů, na nichž se město podílí, je příprava nového checkpointu přímo v centru města. „Právě vytváření přátelských komunitních míst, kde se lidé mohou nechat otestovat a také získat informace o moderních způsobech prevence, jsou jedním z doporučení projektu Fast-Track Cities,“ přibližuje Petr Kalla, který spolupracuje s Prague Pride a podílí se na zapojení Prahy do mezinárodního projektu Fast-Track Cities. „Pokud se lidé bojí jít na testy, nepřijdou, a proto potřebujeme vytvářet prostředí a atmosféru, kdy chodit na testy je něco pozitivního, ne stigmatizujícího,“ dodává.

Pro správné fungování komunitních center je podle Bertranda Audoine důležité, aby byly napojené na zdravotnický systém. „Ideální je, pokud v centrech pracují zdravotníci, kteří působí také v nemocnicích. Není možné, abychom HIV pozitivním pouze sdělili, že jsou pozitivní. Je potřeba, aby se jim dostalo odpovídající návazné péče,“ popisuje. Pokud toto funguje, daří se, že lidé „nevypadnou“, ale jsou mnohem ochotnější se léčit a na léčbě spolupracovat.

Ludmila Hamplová