Lékařská fakulta Ostravské univerzity čelí hrozbě správního řízení o omezení akreditace kvůli nesrovnalostem při přijímacích řízeních v minulých letech. Současně se přitom připravuje na novou akreditaci oboru všeobecného lékařství, která má proběhnout příští rok. Děkan fakulty docent Arnošt Martínek v rozhovoru pro Zdravotnický deník vyjádřil odhodlání fakultu bránit. Uznává, že v přijímacím řízení udělala chyby, ty prý ale již odstranila, navíc byly systémové a týkaly se celé univerzity. Jenže rektor Jan Lata ohlásil, že navrhne univerzitnímu akademickému senátu Martínkovo odvolání. Akademický senát fakulty se ovšem svého děkana zastal. Ostravská fakulta nebyla vítaným dítkem do rodiny ostatních lékařských fakult už při svém vzniku. Nyní se vztahy s některými z nich zlepšily a spolupracují. Za lékařskou fakultou v Ostravě stojí kraj, město i fakultní nemocnice. Těm, kteří jí podráží nohy, chybí podle Martínka „silné sepjetí s Moravskoslezským krajem, s jeho potřebami a přáními“.
Proč má být v Ostravě lékařská fakulta?
Ostravský region zahrnuje spádovou oblast zhruba 2,1 milionu obyvatel a jeho původní zaměření bylo technické a dělnické. V posledních dvaceti letech se ale v tomto regionu rozvíjí humanitní a přírodovědné obory, ke kterým patří určitě i lékařská fakulta. Ostravská univerzita proto rozšiřovala svůj odborný záběr z původní pedagogické fakulty nejprve o fakulty přírodovědeckou, filozofickou a fakultu umění atd., posledním rozšířením pak byl vznik lékařské fakulty. Tak, jako jiné regiony i ostravský region, potažmo Moravskoslezský kraj, trpí nedostatkem lékařů a sester. Z tohoto důvodu v prvním kroku vznikla v roce 1993 fakulta zdravotně sociální, zaměřená na zdravotnické nelékařské obory. V roce 2010 se pak podařilo rozšířit univerzitu o lékařskou fakultu, konkrétně magisterský obor všeobecného lékařství. Na konci akademického roku se absolventů ptáme, kam po ukončení fakulty zamíří. Díky těmto dotazníkům dnes víme, že v našem regionu zůstává po absolvování lékařské fakulty v Ostravě přibližně 50 procent absolventů. A v rámci Moravskoslezského kraje u nás zůstává asi 70 procent absolventů. Z toho je patrné, že přínos lékařské fakulty je pro náš region extrémní.
Nicméně teď vaší fakultě hrozí ztráta akreditace oboru všeobecné lékařství…
Nedovedu si představit, že by Ostravská univerzita přišla o akreditaci magisterského oboru všeobecného lékařství. Možná, že by někomu zánik lékařské fakulty udělal radost. Ne všichni totiž byli jejímu vzniku nakloněni. Ještě teď se ozývají názory, že šlo o politické rozhodnutí, což je absolutní nesmysl. Ostravský region si lékařskou fakultu zaslouží a její zánik by pro něj měl fatální následky. Národní akreditační úřad nyní zahájil správní řízení o omezení akreditace. Nicméně naší fakultu bez ohledu na toto správní řízení čeká v příštím roce nová akreditace oboru Všeobecného lékařství, na kterou se pečlivě připravujeme. Já pevně doufám, že akreditaci i přes veškeré chyby, kterých se při přijímání uchazečů fakulta dopustila, získáme a že úřad přesvědčíme, že jsme veškeré nedostatky v procesu přijímání uchazečů o studium napravili.
Proč se rozhodl Národní akreditační úřad zahájit proces k odebrání akreditace? Co vám jako fakultě a univerzitě vytýká?
Osobně jsem se jednání Národního akreditačního úřadu nezúčastnil. Přizván byl pouze pan rektor. Žádné oficiální stanovisko od úřadu jsme zatím neobdrželi, takže mohu vycházet pouze z interního kontrolního protokolu, který byl tak nešťastně medializován. Hlavním problémem, který byl zjištěn, je systémové selhání ve věci chybějících vnitřních předpisů, přijetí nápravných opatření a kontroly realizace. Abych byl konkrétní – například lékařská fakulta prošla auditem rektorátu, který byl zaměřen na úroveň příjímacího řízení a na úroveň odvolacího řízení na lékařské fakultě. A to hned dvakrát v roce 2010 a v roce 2012 a neshledal žádné závažné nedostatky. Podle rektora bych měl za situaci nést osobní zodpovědnost, já trvám ale na tom, že šlo o systémové pochybení. Potvrdil to mimo jiné i Národní akreditační úřad, když nařídil kontroly i na jiných fakultách univerzity. Navíc za posledních deset let se v čele univerzity i fakulty vystřídalo několik rektorů i děkanů, takže pro svůj odchod nevidím důvod.
Ještě mi ale dovolte, pro vaše vysvětlení, vrátit se k samotnému procesu přijímacího řízení. Studenti byli přijímáni v souladu s vysokoškolským zákonem a s dostupnými vnitřními předpisy univerzity, které však nebyly dostatečné. Uznávám, že bylo chybou, že naše vnitřní postupy v rámci přijímacího řízení nebyly novelizovány od roku 1993, kdy v Ostravě vznikla nelékařská zdravotnická fakulta, a že do jisté míry nereflektovaly postavení lékařské fakulty, na níž se ročně hlásilo a hlásí přes tisíc lidí. Včetně mnoha studentů, kteří si podají přihlášku na několik fakult a potom k nám nenastoupí, protože dají přednost jiným fakultám. V důsledku toho jsme přijímali poměrně velký počet studentů na odvolání a v dané době neexistovaly striktní mechanismy, podle kterých by se mělo postupovat. V prvním kroku byli přijímáni studenti s vynikajícím hodnocením ze střední školy tak, jak je to na každé lékařské fakultě. Pak byli dle pořadí přijímáni studenti s nejlepším bodovým hodnocením, kteří uspěli u zkoušek, a zdůrazňuji, že pořadí uchazečů bylo i v odvolacím řízení základní metou. Pravdou ale je, že jsme mladá fakulta, a proto když studenti uspěli u několika škol, dali mnohdy přednost historickým fakultám nebo nakonec i jinému oboru. Přesné počty studentů, kteří ke studiu nakonec nenastoupili, jsme zjistili vždy až u zápisu. A to proto, že se sami studenti mnohdy až v září dozví, že byli na odvolání přijati ještě na další fakulty. V případě, že nebyla naplněna kapacita maximálního počtu přijímaných uchazečů, oslovila následně fakulta uchazeče, kteří nebyli přijati z kapacitních důvodů, anebo nedosáhli dobrého bodového hodnocení, ale podali odvolání a měli velký zájem na škole studovat. Nešlo však o protekci, ale snahu fakulty naplnit maximální kapacitu přijímaných studentů. Uznávám, že tento systém je nedokonalý. Dopředu ale nelze nikdy odhadnout, kolik studentů k nám vlastně nastoupí.
Takže vylučujete, že by se na fakultu dostal uchazeč, který by někoho jiného takříkajíc přeskočil, nebo měl nějakou jinou protekcí?
Samozřejmě, vylučuji. Jak už jsem řekl, ve třetím kroku, kdy bylo po ukončeném zápisu zjištěno, že počet studentů nenaplňuje maximální kapacitu, byli oslovováni uchazeči tak, jak se je fakultě narychlo podařilo oslovit. V tomto kroku mohli být přijati studenti, kteří předtím přijati nebyli, ale projevili a doložili zájem o studium například předchozí praxí apod. Způsob – systém přijímání studentů byl od roku 1993 stejný. A znovu zdůrazňuji, že audit tento postup v letech 2010 ani v roce 2012 v žádném případě nezpochybnil.
Tento postup vám však Národní akreditační úřad vytknul. Jaká jste přijali opatření?
Ještě před avizovaným příchodem kontrolorů z Národního akreditačního úřadu jsem po svém jmenování do funkce děkana rozhodnul o přijetí celé řady nápravných opatření. Kromě ustanovení speciální přijímací komise, odvolací komise jsme zapracovali i na detailní spisové evidenci uchazečů o studium a máme i nová výroková rozhodnutí. Už v letošním roce jsme přijali uchazeče striktně podle pořadí, v jakém se v rámci přijímacích zkoušek umístili. Řadu uchazečů jsme opět přijali i v letošním akademickém roce na odvolání, ale v rámci naplnění kapacity jsme postupovali dle pořadí a oslovovali postupně všechny uchazeče o studium, včetně těch, kteří si odvolání vůbec nepodali. Mimo jiné fakulta také omezila možnosti rozhodování děkana při odvolání právě poradní komisí pro přijímací řízení v rámci odvolání.
Kolik vlastně studentů přijímáte a kolik jich pak fakultu úspěšně absolvuje?
Do loňského roku se přijímalo zhruba 110 až 120 studentů. K tomu ještě bylo asi 15 až 20 studentů na celoživotním vzdělávání. Z tohoto počtu studentů ukončilo studium v průměru kolem 60 až 70 studentů šestý ročník. V letošním roce jsme díky podpoře státu i Moravskoslezského kraje mohli přijmout historicky nejvíc uchazečů o studium Všeobecného lékařství, celkem 140 studentů.
Jak si stojí fakulta s ostatními parametry, které jsou důležité pro akreditaci, jako je třeba dostatek docentů, profesorů apod.?
Ve srovnání s obdobím, kdy jsme získali akreditaci a nyní, kdy je připravována nová akreditace magisterského programu všeobecného lékařství, se postupně daří doplňovat příslušné docenty a profesory tak, aby byly jednotlivé kliniky a ústavy adekvátně zajištěny. Nejde to samozřejmě skokem na všech klinikách. Ve spolupráci s lékařskými fakultami v Olomouci, Brně a Hradci Králové ale probíhají habilitační řízení přednostů klinik, ústavů a dalších lékařů, kteří vědecky pracují tak, aby bylo dosaženo personálního zajištění srovnatelného s ostatními kamennými univerzitami.
Jak dopadá napětí mezi rektorem a děkanem na život fakulty?
Lékařská fakulta procházela vloni složitým obdobím, kdy paralelně byli jmenováni dva děkani a kdy vedle nich byli pověřeni jejím řízením ještě další tři osoby, včetně rektora. Dopad byl krajně negativní na celou fakultu. Považuji za nešťastné snahy destabilizovat vedení fakulty i nyní, kdy se řeší projekt cvičné nemocnice ve výši 250 miliónů korun, který nám byl úspěšně schválen a kdy se připravuje další projekt v podobě akreditace magisterského oboru stomatologie – ve výši až 750 miliónů korun na období 2022 – 2026.
Cítíte podporu vašeho akademického senátu a studentů?
Já myslím, že mi senát jednoznačně vyjádřil podporu tím, když většinově odmítnul podnět rektora k mému odvolání. I mediální výstupy ostatních zástupců vedení fakulty potvrzují soulad akademické obce, včetně studentů.
Takže i nadále nehodláte vyslyšet výzvu rektora, abyste odstoupil?
Jako děkan uznávám, že dlouhodobý proces přijímání uchazečů na lékařské fakultě měl své chyby a rozhodně nebyl dokonalý. Proto jsme letos na začátku roku přijali řadu nápravných opatření, o kterých jsme informovali Národní akreditační úřad. Odmítám však jakékoliv mediální zkratky typu manipulace, korupce, apod. Samozřejmě se nabízí otázka, do jaké míry jde o účelové texty s cílem definitivně zlikvidovat pověst Lékařské fakulty Ostravské univerzity. Jsem přesvědčen, že moje odstoupení by na konečném rozhodnutí Národního akreditačního úřadu nemělo žádný vliv a jenom by opět destabilizovalo situaci, která se konečně po složitém období děkanského dvojvládí i vyhrocených vztazích s bývalým vedením Ostravské FN, uklidnila.
Právě s ostravskou fakultní nemocnicí je fakulta úzce personálně propojena. Také nemocnicí ještě loni zmítaly turbulence. Nyní se zdá, že je tam situace stabilizovaná. Může se tento trend přenést z nemocnice i na fakultu?
Jsem velmi rád, že po změně vedení ve fakultní nemocnice jsme došli k úzké až nadstandardní spolupráci na úrovni vedení. Máme společné vědecké projekty i společné tiskové konference a samozřejmě řešíme další rozvoj obou institucí. Jedním z nosných projektů mezi nemocnicí a lékařskou fakultou pro období 2022 – 2026 je ten, který jsem již zmínil – akreditace magisterského oboru stomatologie – jenž by zvýšil odbornou prestiž celého našeho regionu. Prvním krokem projektu je zřízení stomatologického oddělení v rámci fakultní nemocnice, druhým pak personální zajištění tohoto oddělení v úzké spolupráci s vedením kraje a města a konečně v posledním kroku další personální posílení tak, aby byla akreditace úspěšná.
Rektor vaší univerzity je lékař, všichni jste vlastně kolegové z fakulty i nemocnice. Nestojí tedy za všemi problémy jen čistě vzájemná osobní nevraživost?
O osobní nevraživost nejde. Já to spíše vnímám tak, a do jisté míry mě to jako člověka, který u zrodu fakulty stál, mrzí, že lékaři, kteří nejsou interně spjati s regionem Moravskoslezského kraje, nebojují za udržení a rozvoj lékařské fakulty tak, jak by podle mého názoru měli. Asi je to do jisté míry přirozené. Pokud převážnou část života prožijete v jiném regionu, prostě vám chybí to silné sepjetí s Moravskoslezským krajem, s jeho potřebami a přáními.
Primátor Ostravy Tomáš Macura pro ČTK uvedl, že za aktuálním děním kolem Lékařské fakulty Ostravské univerzity může být i konkurenční boj mezi lékařskými fakultami v zemi. Asociace děkanů lékařských fakult ČR toto nařčení ve svém prohlášení odmítla, nicméně, cítíte od ostatních děkanů nějakou nevraživost vůči ostravské fakultě?
Na tuto otázku nejde odpovědět obecně. Vzhledem k tomu, že jsem byl u zrodu i akreditace ostravské lékařské fakulty, ovšem mohu říci, že ostatní děkani lékařských fakult měli negativní názor už na její samotný vznik.
Byli tehdy všichni zajedno?
Ano, ale v současnosti je spolupráce s děkany lékařských fakult v Olomouci a Brně na velmi dobré úrovni. O tom svědčí i to, že někteří docenti a profesoři byli přijati jak z Olomouce, tak z Brna. U části děkanů ale negativní postoj k existenci ostravské lékařské fakulty nadále přetrvává.
Vadil vznik lékařské fakulty i někomu uvnitř Ostravy?
Lékařská fakulta vnikala za finanční a další podpory kraje a města. Dle mého názoru neexistuje v rámci regionu nikdo, kdo by měl negativní názor na vznik lékařské fakulty a kdo by se stavěl proti jejímu rozvoji.
Takže snahy poškodit, nebo jí dokonce zničit, jak jste naznačoval, jdou zvnějšku, mimo město a kraj?
Ano. Takové cíle nikdy nevyšly z regionu Moravskoslezského kraje.
Rektor nadále trvá na vašem odvolání. Co očekáváte, že se stane v nejbližších týdnech?
Co se bude dít, vám samozřejmě nemohu odpovědět. Aktuální situace je taková, že o jeho podnětu k mému odvolání už hlasoval akademický senát ostravské lékařské fakulty a většinově tento podnět odmítnul. Vážím si toho, že se za mě v této nelehké situaci postavil. Stejně jako vedení lékařské fakulty. Teď bude o mém odvolání rozhodovat akademický senát univerzity.
Co se bude dít, pokud podnět rektora velký senát schválí?
Budu následně odvolán. Trochu se obávám, jaké důsledky to bude mít pro fakultu, ale to už bude na zodpovědnosti pana rektora. Návrh na mé odvolání zní s okamžitou platností. Otázkou samozřejmě je, jak se k situaci postaví vedení fakulty a proděkani, kteří mi vyjádřili svoji podporu. S ohledem na skutečnost, že jsem byl pověřen přichystat novou akreditaci a nedávno nám byl schválen i projekt cvičné nemocnice za čtvrt miliardy korun, to může ohrozit nejen přípravné práce na novou akreditaci, ale i projekt simulačního centra. Situaci, v jaké se fakulta ocitla, musí nyní posoudit velký akademický senát – teď to záleží na nich.
Potřebuje lékařská fakulta v Ostravě zlepšit svůj mediální obraz?
Lékařská fakulta je na Ostravské univerzitě novou fakultou. Prochází celou škálou dětských bolestí, jako každá začínající fakulta. Po stránce personální, vybavení, spolupráce s fakultní nemocnicí je zajištěna dobře. Potřebuje pouze klid na práci tak, aby se vedení fakulty nemuselo zabývat mediálními kauzami, ale jejím rozvojem.
Můžete se například opřít o mínění absolventů?
Jednoznačně. Reakce absolventů na úroveň studia na lékařské fakultě je velmi dobrá, studium si chválí. Za nesmírnou výhodu považuji fakt, že je zde menší počet studentů všeobecného lékařství. Pedagogové tudíž mohou při výuce zvolit individuální přístup. Absolventi si nacházejí místa nejenom v ostravské fakultce, ale i v ostatních nemocnicích v regionu. Jsou tam hodnoceni velmi kladně a jsou velmi žádáni. V loňském roce jsme navíc zahájili výuku v angličtině. Otevřeli jsme se zahraničním studentům, rozšiřujeme spolupráci se zahraničními partnery. Jsme sice nová fakulta, ale neustále pracujeme na svém rozvoji. Jsem přesvědčen, že fakulta má své nezastupitelné místo a pevně věřím, že to tak i zůstane.
Tomáš Cikrt
Docent Arnošt Martínek je lékař internista se zaměřením na kardiologii a gastroenterologii. V letech 1987 – 2017 byl přednostou interní kliniky FN v Ostravě.
Děkanem Lékařské fakulty Ostravské univerzity byl nejprve v letech 2008 – 2010 a pak znovu od podzimu roku 2016 do léta 2018, kdy soud do funkce vrátil jeho předchůdce Pavla Zonču, jehož mandát ale pak vypršel na podzim téhož roku. Akademický senát fakulty pak zvolil patnácti hlasy z 18 už v prvním kole děkanem Arnošta Martínka. Senát děkana znovu většinově podpořil při svém posledním hlasování o podnětu rektora k jeho odvolání.
