Expopharm 2019: lékárníci sepsali digitální manifest a v distribuci se hledá kompromis

Na největším mezinárodním farmaceutickém veletrhu v Evropě se řešilo mnoho naléhavých témat. Zástupci německých lékárníků se ale shodli na tom, že je třeba dotáhnout do zdárného konce digitalizaci zdravotnictví. Foto: messen.de

Letošní Expopharm se koná v Düsseldorfu. Na každoročně pořádaný farmaceutický veletrh zavítá přes pět stovek vystavovatelů a na 25 tisíc návštěvníků z oboru. Na čtyřdenní akci, která v Düsseldorfu probíhá od středy a končí v sobotu, rezonovala mimo jiné poměrně aktuální témata. Dotažení digitalizace ve zdravotnictví a řešení problémů se zásobováním německých lékáren.

 

O zkušenostech se zdravotnickými aplikacemi hovořil například Christian Edel, generální ředitel poradenské společnosti Team cca a docent aplikovaných věd univerzity v Kolíně nad Rýnem.

Co by měly umět zdravotnické aplikace?

Zdravotnické aplikace podle něho mají obrovský potenciál. Mohou být využity při terapiích (například aby připomínaly pacientům, že je čas užít lék), při diagnostice, ale i prevenci nemocí nebo odhalení interakcí léků. „V každém případě ale musí být na prvním místě vždy pacient či uživatel,“ cituje Edela portál Pharmazeutische Zeitung.

Podle něho je nutné, aby každá taková aplikace respektovala jejího uživatele. „Musí být intuitivní, snadno použitelná, ulehčující život a bez chyb,“ řekl Christian Edel. Zejména pro starší generaci může být orientace v nepřeberném množství digitálních aplikací poněkud obtížná. Měřítkem kvality ale podle Edela může být například četnost stahování, ale i odinstalací. Samozřejmě také uživatelské recenze.

Edel rovněž upozornil na to, že ne vždy má uživatel možnost být připojen k internetu. Proto je důležité, aby zdravotnické aplikace byly schopné fungovat i v off-line režimu. Tím by se využívání digitálních pomůcek mohlo prý značně rozšířit. Docent kolínské univerzity zmínil také nutnost spolu s digitalizací přivést do zdravotnictví také vysokou míru bezpečnosti.

Digitální manifest: jedenáct požadavků na bezpečnost i nediskriminaci

Svůj příspěvek do diskuse o digitalizaci německého zdravotnictví zaslal také Šlesvicko-holštýnský lékárenský svaz. A to v podobě přijetí digitálního manifestu. Podobně jako Christian Edel tento manifest zdůrazňuje, že všechny digitální aplikace a procesy související s dodáváním léčiv se musí soustavně zaměřovat na přínos pro pacienta.

Současně digitální aplikace nesmějí podkopávat důvěru pacientů ve zdravotnické profese. A to zejména s ohledem na obchodní zájmy těch, kteří platformy vyvíjejí a dodávají na trh. „Jakmile bude plošně spuštěn elektronický recept, dá se očekávat, že se jich (v Německu) za jeden rok vystaví kolem jedné miliardy. Data, která budou mezi pacienty a lékárníky pendlovat, jsou pro třetí strany nesmírně cenná,“ píše se mimo jiné ve zmíněném manifestu.

Podle šlesvicko-holštýnských lékárníků je právě zabezpečení kolujících dat klíčovým faktorem, na němž bude záviset úspěch celé digitalizace včetně zavádění elektronického receptu. Vyžadují proto, aby se aplikační prostředí vyskytovalo v neziskovém a nediskriminačním prostoru.

Nesmí se zapomínat ani na lidi, kteří nemohou nebo nechtějí používat technická zařízení. „V žádném případě jim nesmí být bráněno v uplatnění jejich elektronických předpisů a nikdo nesmí být nucen k používání zařízení, která by jim bránila ve využívání plnohodnotné lékařské péče,“ apelují dále šlesvicko-holštýnští lékárníci ve svém manifestu.

Na druhé straně jsou ale přesvědčeni, že dobře připravená digitalizace německému zdravotnictví jedině prospěje, a vyzývají všechny, aby se do ní zapojili. „Jsme připraveni a ochotni se aktivně účastnit a postupovat kupředu,“ píší. Digitální manifest má celkem jedenáct bodů, mezi kterými najdeme vedle výše uvedených i takové požadavky jako respekt ke kulturním odlišnostem, nutnost se v digitální agendě neustále vzdělávat nebo nastartovat cestu k takzvané „precizní farmacii“. Tou se myslí zpřesňování předepisování a dávkování léků tak, aby došlo k minimalizaci vedlejších účinků nebo nežádoucích interakcí, jak o nich hovořil také Christian Edel.

Zásobování lékáren: všichni k jednacímu stolu

Delegáti Německé rady lékáren (DAT – Deutsche Apothekentag) v rámci veletrhu Expopharm diskutovali také dlouhodobý, avšak stále se stupňující problém zásobování lékáren léčivy a zdravotnickým materiálem. Kvůli tomu mají potíže s plněním své povinnosti v podobě zajištění bezpečnosti dodávek léků.

Dokonce tvrdí, že problém nebude možné vyřešit bez intervence státu, nebo dokonce i zásahu z úrovně Evropské unie. Lékárníci chtějí všechny zúčastněné strany dostat k jednacímu stolu: lékaře, zástupce farmaceutických firem, velkoobchodníky, ale také zdravotní pojišťovny. Cílem je nalézt nějaké společné kompromisní řešení, se kterým by mohli jít za vládou, která by adekvátně upravila legislativní rámec. Během jednání zazněla informace, že politici z CDU/CSU si jsou již problémů v zásobování lékáren vědomi a rovněž hledají cestu, jak s problémem efektivně naložit.

Petr Musil