Neshody v domácí péči: část poskytovatelů trvá na skokovém nárůstu o 40 procent, navýšení o 340 milionů jim nestačí

Domácí péče je segment, který byl dlouho opomíjen. Nyní je snaha problematiku ze strany MZ i plátců řešit, nelze však asi příliš čekat, že se desetiletí kupené problémy vyřeší jednorázovým navýšením úhrad. Foto: Flickr/Agilemktg1

Umožňuje pacientům vyhnout se pobytu v nemocnici nebo v LDN, pomáhá těm, kdo po operaci potřebují krátkodobě pravidelnou zdravotní péči, nebo dovoluje lidem v závěru života strávit své poslední chvilky doma. Domácí péče je nepochybně segmentem, který se stárnutím populace bude zajišťovat stále větší objem služeb. Donedávna jí přitom byla věnována jen minimální pozornost – zatímco se vedly sáhodlouhé debaty o výši nárůstu úhrad v nemocnicích, domácí péče byla na okraji zájmu, včetně toho politického. Je proto paradoxní, že hlasitost stížností na nevhodně nastavené úhrady je největší v době, kdy ministerstvo i zdravotní pojišťovny důležitost segmentu uznávají, deklarují ochotu navýšit finance a systém nastavit lépe. Přesto Charita ČR a další označují návrh zdravotních pojišťoven na navýšení o 340 milionů oproti letošnímu roku i iniciativu ministerstva věc systémově řešit v rámci pracovní skupiny za nedostatečné, a formou petice směřované do parlamentu proto žádají skokové narovnání úhrad o 40 procent. Od tohoto přístupu se ovšem distancují i někteří poskytovatelé domácí péče, kteří sami uznávají, že v poslední době dochází k posunu a s plátci i ministerstvem je možné se na postupném narovnání domluvit.

 

„Za spravedlivější úhrady už bojujeme rok a půl. Nejdřív jsme od ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha i od pojišťoven slyšeli spoustu slibů, jenomže u nich také zůstalo. A když jsme letos v takzvaném dohodovacím řízení nepřistoupili na nevýhodné podmínky pro příští rok, začal nám ministr přes média dokonce vyhrožovat exemplárním potrestáním. Charita stála před třiceti lety u zrodu domácí zdravotní péče, má nastavený vnitřní systém kvality služeb, který se zdravotní pojišťovny snaží napodobit. A máme si nechat líbit, že zdravotní pojišťovny v době konjunktury proplácejí jen 60 procent naší práce?,“ míní koordinátorka zdravotních služeb Charity ČR Ludmila Kučerová.

Ministerstvo ani zdravotní pojišťovny ovšem nerozporují, že financování domácí péče není nastaveno dobře, a v poslední době se problém snaží napravovat. V roce 2018 putovaly na domácí péči cca dvě miliardy korun, přičemž v rámci dohodovacího řízení pro letošní rok byl domluven osmiprocentní nárůst, který ve výsledku činil navíc 200 milionů korun. Letos pak byla nabídka pojišťoven ještě vyšší.

„Pro rok 2020 pojišťovny navrhly nárůst oproti letošnímu roku o 340 milionů korun, což je navýšení o 15,7 procenta oproti průměru pět procent v ostatních segmentech. Pokud jde tedy o úhrady, domácí péče je jeden z nejrychleji rostoucích segmentů,“ sdělila ZD mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová s tím, že už i mezi lety 2013 a 2018 stouply úhrady tomuto segmentu o 30 procent, což je nejvíce ze všech ambulantních segmentů.

Jednání zástupců domácí péče s pojišťovnami přesto skončilo nedohodou s tím, že zástupci domácí péče trvali na 40 procentním nárůstu.

„V rámci dohodovacího řízení VZP i ostatní zdravotní pojišťovny intenzivně vnímaly požadavky zástupců tohoto segmentu a snažily se jim nabídnout takové řešení, které by zajistilo lepší financování a další navýšení úhrad podporující stabilizaci a rozvoj péče v domácím prostředí. Vzhledem k disponibilním zdrojům systému veřejného zdravotního pojištění však nebylo možné realizovat skokové navýšení úhrad v řádu desítek procent. Pro VZP je však nadále segment poskytovatelů domácí péče jedním z klíčových partnerů. Proto je připravena v jednáních pokračovat a snažit se nalézt řešení a nastavení úhradových mechanismů eliminujících největší problémy poskytovatelů domácí péče (nákladní pacienti, nepřetržitý provoz, kvalita apod.),“ uvedla na začátku prázdnin VZP.

Ochotu diskutovat deklaruje také Svaz zdravotních pojišťoven. „Skupina poskytovatelů domácí péče není vůči ostatním segmentům nijak znevýhodňována. Napětí v tomto segmentu vzniklo jako reakce na mimořádnou bonifikaci sester ve směnném provozu v nemocnicích a všeobecnou snahou po zvyšování úhrad. Určitý vliv mělo i zařazení domácí paliativní péče se zvýšeným finančním ohodnocením do úhrady z prostředků veřejného zdravotního pojištění, rychlý nárůst služeb a snaha prosadit do seznamu zdravotních výkonů nové komplexní výkony, které by mohla provádět zdravotní setra bez indikace a kontroly ošetřujícím praktickým lékařem. Část námětů jsou zdravotní pojišťovny připraveny postupně řešit a hledat rozumnou dohodu. Zástupci agentur domácí péče však v rámci cenových jednání své požadavky nasadili extrémně vysoko, vsadili na nedohodu a nyní se snaží pomocí nátlakových akcí si vymoci navýšení cestou úhradové vyhlášky a prostřednictvím novely seznamu výkonů. Například provádění výkonů zdravotní sestrou bez indikace ošetřujícím lékařem je ale pro systém veřejného zdravotního pojištění nepřijatelný,“ napsal ZD prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich.

Zdroj: MZ

Autoři petice ovšem litují, že vůbec přistoupili na dohodu pro tento rok. „Je září a naše střediska ještě nemají ze strany Všeobecné zdravotní pojišťovny uzavřené vyúčtování z loňského roku. VZP se rafinovaným způsobem snaží s jednotlivými subjekty dosáhnout podepsání úhradového dodatku pro tento rok. Během dohodovacího řízení nejprve poslala vyúčtování za loňský rok, kde mnohde nejen nedoplatila faktury za provedené výkony, ale ještě požadovala vratky za překročení průměrné úhrady stanovené na jednoho pacienta, a to mnohde v řádu statisíců. Na odvolání proti vyúčtování, ve kterých byly předloženy pádné argumenty poskytovatelů o nutnosti provedené péče, VZP nereagovala. Nyní ale zasílá tzv. bonifikační dodatky, kdy za náročné pacienty nabízí doplatek v řádu tisíců, maximálně desetitisíců, a to s podmínkou, že poskytovatel bude považovat toto vyúčtování za konečné,“ píše se v tiskové zprávě, kterou 2. září vydala Charita ČR.

Největší česká zdravotní pojišťovna s tvrzením nesouhlasí. „Uvedené argumenty odmítá VZP jako naprosto nedůvodné. VZP naopak hledá v rámci svých možností co možná největší finanční objem na podporu tohoto segmentu, který významně doplňuje péči o naše klienty. V minulém roce rostly úhrady o rekordních osm procent a k tomu poskytovatelé dostali v rámci bonifikací a vyúčtování předběžných měsíčních úhrad dalších několik desítek milionů navíc. I přes permanentní mediální výhrůžky a stížnosti některých poskytovatelů domácí péče musí VZP konstatovat, že jsou pro ni důležití všichni poskytovatelé zdravotní péče,“ reaguje mluvčí VZP Vlastimil Sršeň. Ten také dodává, že domácí péče dostane při vyúčtování péče poskytnuté v loňském roce oproti zálohám ještě 18,7 milionu navíc.

SZP: Prakticky neexistuje domácí péče, která by činnost ukončila z ekonomických důvodů

Organizátoři petice ale tvrdí, že pokud nedojde k narovnání úhrad tak, jak požadují, bude to znamenat odchod sester a snížení dostupnosti domácí péče. „Podmínkou ozdravení stavu domácí zdravotní péče je zrušení nespravedlivých regulačních mechanismů, které nyní umožňují zdravotním pojišťovnám zpětně neuhradit část již poskytnuté ošetřovatelské péče, přestože jsme ji ze zákona poskytnout museli. V důsledku nízkých plateb za zdravotní výkony a nespravedlivou regulací by při zachování tohoto postupu domácí zdravotní péče zanedlouho zanikla. Sestry by z trvale podfinancovaného oboru odešly za lepším výdělkem – a pacientům by pak nebylo umožněno stonat v důvěrně známém domácím prostředí, což je pro ně nejkomfortnější,“ píší autoři petice v tiskové zprávě. Domoci se svých požadavků nyní chtějí prostřednictvím veřejného slyšení ve sněmovně, ke kterému má dopomoci petice s více než 36 tisíci podpisy. Organizátoři přitom doufají, že se jim takto podaří zvrátit znění návrhu úhradové vyhlášky, který obsahuje pojišťovnami navrženou výši úhrad.

Jenže podle plátců péče situace není zdaleka tak tristní, jak ji líčí organizátoři petice. „V rámci stávajících smluvních vtahů a poskytovaných služeb nelze hovořit o krizi. Řada poskytovatelů domácí péče jsou privátní, dobře prosperující poskytovatelé a celkové fungování i finanční ohodnocení segmentu roste srovnatelně s jinými skupinami. Prakticky neexistuje žádná domácí péče, která by svou činnost ukončila z ekonomických důvodů. Nechceme problémy v domácí péče bagatelizovat, ale také odmítáme nepřiměřené zdražení prosazované plošnou kampaní,“ podtrhuje Ladislav Friedrich. Podle ministerstva zdravotnictví přitom počty sester v domácí péči rostou, a to meziročně o 145 z 3564 na 3709.

Místo mediálního humbuku raději práce na změnách

Charita ČR a další poskytovatelé přitom nekritizují jen přístup pojišťoven, ale i ministerstva. „Ministr zdravotnictví tvrdí, že pro domácí zdravotní péči po finanční stránce již učinil dost tím, že založil pracovní skupinu. Tato pracovní skupina otázku úhrady, kterou poskytovatelé za péči obdrží, však vůbec neřeší. Navržené zvýšení ohodnocení materiálových výkonů, které by napravilo protiprávní situaci s nízkou úhradou použitých materiálů, se navíc bude většinou týkat až roku 2021. Ani zakotvení této změny však ještě neznamená, že vyšší úhradu za materiál od zdravotních pojišťoven skutečně obdržíme, protože pokud zůstanou regulace zachovány, i nadále zůstanou poskytovatelé domácí péče, kteří budou nuceni část nákladů (nejen na materiál) doplácet z jiných zdrojů,“ stojí mimo jiné v pondělní tiskové zprávě Charity ČR.

Jsou ale i poskytovatelé, kteří se ministerstva zastávají. „Ministr Vojtěch je prvním, kdo se přímo seznámil s problematikou terénní péče, ještě před nástupem do funkce ministra zdravotnictví, s její náročností a nedostatky, které se tímto segmentem vlečou již od minulého století. Na společných setkáních s poskytovateli domácí péče se opakovaně probírala finanční situace, materiálové výkony, které neodpovídají dnešní době a skutečnostem, nedostatečné ohodnocení práce sester a jejich nedostatek, problematika regulačních mechanizmů ze strany pojišťoven, systémové chyby a problematika navýšení kompetencí. Poslední setkání proběhlo v červnu letošního roku za účasti ministra Vojtěcha, ale i ředitelky Oddělení ošetřovatelství a nelékařských oborů Alice Strnadové, europoslankyně Radky Maxové a zástupce MPSV. Tématem setkání bylo sociálně zdravotní pomezí, které se domácí péče velice dotýká. Výsledkem výše uvedeného je pracovní skupina pro koncepci domácí péče při MZ ČR,“ reagují v prohlášení Hana Pekárková a Andrea Turková z Pracoviště ošetřovatelské péče, člen Sekce zdravotnictví a sociálních služeb Hospodářské komory ČR Radek Jakubský a Lucie Jursíková Brožková z Grémia managerů domácí zdravotní péče.

Zdroj: MZ

Podle nich navíc byla minulý týden po dvaceti letech odevzdána k dalšímu projednání na pracovní skupině kompletní kultivace materiálových výkonů, kde zároveň došlo k doplnění několika nových výkonů i úpravám pro potřebu rozvoje domácí péče. „Snažíme se tím narovnat nepoměr mezi stávajícími výkony a skutečností. Jsou připraveny nové kompetence sester domácí péče (např. předepisování inkontinenčních a stomických pomůcek, materiály vlhkého krytí aj.), je rozpracována koncepce domácí péče, připraveny připomínky k několika zákonům a vyhláškám s tím souvisejících. Ve spolupráci s Národním centrem ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů pracuje skupina na novém specializačním vzdělávání v domácí a hospicové péči, kde budou zohledněny všechny připravované změny v této péči,“ dodávají Hana Pekárková a spol.

Ministerstvo k tomu shrnuje, že kromě zvýšených úhrad v celkové výši 540 milionů během dvou let byly zavedeny do úhrad nové výkony, přibyla bonifikace za zvlášť nákladné pacienty a k navýšení úhrad došlo i u dopravních výkonů, kde pojišťovny navrhly hrazení výkonově bez regulace. U odbornosti 926 – paliativní péče a odbornosti 914 – sestry pro péči v psychiatrii byly také navrženy zcela nové výkony ohodnocené vyšší hodnotou bodu.

„V uplynulých měsících došlo v domácí péči k velkému posunu. I přes „mediální masáž“ a stávkovou pohotovost některých subjektů, zastupujících segment domácí péče, dochází k přípravám systémových změn, které by měly zlepšit práci a podmínky poskytovatelů. Není možné stále jen křičet a negativně působit navenek vůči ministerstvu, ale je nutné pro tyto změny něco udělat,“ doplňuje Hana Pekárková a další poskytovatelé. „Vyzýváme ty, kteří stále mluví o stávkové pohotovosti, aby raději přiložili ruku k dílu a více se podíleli na těchto pozitivních změnách, které se daří v poslední době prosadit. Pozitivní přístup prospěje všem zúčastněným a především pak klientům, o které nám jde především,“ uzavírají.

Michaela Koubová