V České republice by během sedmi let měla vniknout síť urgentních příjmů – po jednom velkém v každém kraji a alespoň jeden menší v každém okrese. Motivací mají být navýšené úhrady, s nimiž zdravotní pojišťovny počítají už pro příští rok. Dotvořit síť tam, kde v tuto chvíli zařízení nesplňují definované požadavky, by pak měly pomoci peníze z Evropské unie. Novou koncepci urgentní péče včera představil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
„Zatím neexistovala systémová koncepce a síť urgentních příjmů v rámci České republiky. Co je cílem nového modelu? Zajištění péče o akutní pacienty ve všech regionech ČR v režimu trvalé dostupnosti 24 hodin sedm dní v týdnu. Tvoříme jasné standardy a strukturu péče i státem garantovanou síť urgentních příjmů, která bude poprvé definována jak v rámci velkých nemocnic, tak i v okresních městech. Naším cílem je zkoncentrovat lékařské kapacity i věcné a technické vybavení do center. Pacient tak bude mít jistotu, že v těchto centrech najde plně dostupnou zdravotní službu a kvalifikované odborníky. Poprvé v historii také bude urgentní péče významně finančně podpořena,“ shrnuje ministr Vojtěch.
Vybudování urgentních příjmů by mělo přispět k lepší organizaci péče a ulehčit provoz nemocnic, protože pacienti budou směřováni do jednoho místa, kde proběhne triáž. „Nyní se stává, že nemocný bývá transportován do traumacenter, která jsou přetěžována množstvím pacientů jedoucím sem poměrně velkou vzdálenost. Tímto přiblížíme pacientům péči k jejich domovům, standardizujeme ji a přestaneme přetěžovat centra, která by se měla více věnovat superspecializované péči,“ vysvětluje primář z kliniky anesteziologie a resuscitace FN Královské Vinohrady Michael Stern.
Nově budou v nemocnicích dva typy urgentních příjmů: ten první v rámci velkých krajských a fakultních nemocnic (celkem jich bude 15, minimálně jeden v každém kraji), druhý typ pak bude existovat v okresních nemocnicích (celkem jich ve finále má být 80, po jednom v každém okrese se spádovou oblastí 100 až 120 tisíc obyvatel). U každého urgentního příjmu navíc bude fungovat lékařská pohotovostní služba.
„Ta je dosud trochu problém, protože v některých lokalitách je obtížné ji obsadit a někde se dokonce ruší. Proto jsme se ji rozhodli navázat na urgentní příjmy, abychom měli jistotu, že péče bude erudovaná a kvalifikovaná v tom smyslu, že tam bude vazba na nemocnici, dostupný komplement a potřebná vyšetření. Nesmíme si ale představovat, že tam lékař bude suplovat roli primární péče pro ty, kteří to nestihli přes den. Půjde o akutní péči, která vyžaduje ošetření. Praktičtí lékaři zároveň budou vykonávat činnost, která jim přísluší, nebudou suplovat personál urgentního příjmu,“ vysvětluje náměstek pro zdravotní péči Roman Prymula s tím, že LPS ve stávající formě mohou fungovat i nadále, nebudou ale takto garantována a stejně jako dosud by je hradily kraje.
Lékařská pohotovostní služba bude napříč republikou při urgentních příjmech fungovat ve všední dny od 16. do 22. hodiny, o víkendu pak od 9. do 16., potažmo u velkých urgentů 22. hodiny. Službu budou sloužit především praktičtí lékaři (ministerstvo se tak s jejich zástupci domluvilo v rámci reformy primární péče s tím, že by služby měly být obsazovány na dobrovolné bázi, pokud se je ale nepodaří naplňovat, bude povinnost zakotvena zákonně), mohou se ale zapojit i specialisté. Zároveň po celou dobu pohotovosti bude k dispozici také otevřená pohotovostní lékárna.
„To doposud nebylo a lidé, kteří byli na pohotovostech v nemocnicích, dostali večer nějaké léky a sháněli je po Praze. Jeden kraj dokonce nemá ani jednu pohotovostní lékárnu. Toto tedy velmi vítáme a bude to pro pacienty komfort,“ poukazuje ředitel Thomayerovy nemocnice Zdeněk Beneš.
Zvlášť bude organizovaná dětská pohotovost, která bude sloužena dětským lékařem nebo lékařem pro děti a dorost při dětském oddělení nemocnice, a zubní pohotovost, kterou budou ve svých ordinacích držet stomatologové z daného regionu. Obsazování těchto služeb má v gesci Česká stomatologická komora.
Motivace k přebírání pacientů
Urgentní příjmy prvního typu vzniknou v nemocnicích, které mají statut traumatologického centra, vedle toho ale bude věstník upraven tak, aby velké urgenty fungovaly i v Pardubicích, Jihlavě a Karlových Varech, kde traumacentrum není. Menší urgentní příjmy budou moci vznikat v nemocnicích s internou, chirurgií, gynekologií a ARO, které mají nepřetržitý provoz v odbornostech klinická biochemie, radiologie a zobrazovací metody.
„Velmi zlomové je, že jsme se dohodli se zdravotními pojišťovnami, že od příštího roku začnou hradit urgentní péči nad rámec standardní úhrady. Investice je celkem dvě miliardy korun v příštím roce. Úhradová vyhláška počítá s bonifikací poskytovatelů, kteří urgentní příjem zajišťují,“ popisuje ministr Vojtěch s tím, že urgentní příjem už mají například v Jindřichově Hradci, ale dosud nebyl hrazen.
Poskytovatelé, kteří budou zajišťovat urgent prvního typu, tak dostanou bonifikaci ve formě paušální úhrady 30 milionů korun, urgenty druhého typu získají tři miliony korun. K tomu nemocnice dostanou bonus ve výši tisíc korun za každého pacienta přijatého od zdravotnické záchranné služby. „Někdy je složité umístit pacienta od zdravotnické záchranné služby a ne všechny nemocnice jsou ochotny je přijmout, byť se tváří jako non-stop fungující. Proto jsme zavedli bonifikaci pro ty, kdo jsou skutečně ochotni se o pacienty starat a přijmout je v jakékoliv denní i noční době,“ uvádí Vojtěch.
Navíc dochází k navýšení výkonu 09563 – ústavní pohotovostní služba, a to o 150 bodů, tedy z 200 na 350 korun. V seznamu výkonů se pak objevilo pět nových výkonů týkajících se péče na urgentních příjmech, které od příštího roku začnou pojišťovny s nemocnicemi nasmlouvávat. Nemocnice by je přitom měly začít vykazovat tak, aby se zmapovala reálná frekvence a praxe na urgentních příjmech, a od roku 2021 by pak tyto výkony měly být hrazeny.
Zkrátka ale nepřijde ani zdravotnická záchranná služba. „Dostali jsme upravené úhradové hodnoty bodů pro transport a péči o pacienty v přednemocniční péči. Ale i tím, že nebudeme muset s méně závažnými pacienty vždy do center, ušetříme kapacitu,“ doplňuje ředitel pražské záchranky Petr Kolouch, který novou koncepci urgentních příjmů velmi vítá.
Výše zmíněné bonifikace mají motivovat nemocnice k tomu, aby urgentní příjem měly, nejsou ovšem určeny na investice. Zejména síť urgentních příjmů druhého typu však bude třeba nejprve dobudovat, protože nastavené požadavky v tuto chvíli splňuje jen asi desítka zařízení. K tomu, aby v každém okrese vznikl alespoň jeden urgentní příjem, by proto měly posloužit prostředky z EU v programovacím období 2021 až 2027. Předpokládá se přitom, že na urgentní příjem prvního typu by bylo možno získat dotaci ve výši 150 až 200 milionů a na menší urgenty 20 až 30 milionů.
„V tuto chvíli je 12 plně funkčních velkých urgentních příjmů a předpokládáme, že záhy bychom měli zprovoznit tři další kraje. Co se týče urgentů druhého typu, těch je v tuto chvíli nasmlouváno zhruba deset. Předpokládáme, že celý proces naběhne do šesti, sedmi let, což souvisí i s programovacím obdobím, kdy bude probíhat dostavba urgentů v okresech, kde zatím nejsou. Páteřní síť bude vznikat na bázi dohody ministerstva, pojišťoven a krajů. Měla by to tedy být síť vycházející z potřeb regionů, nebude namalována od zeleného stolu. Pojišťovna zatím předložila první nástřel zařízení, která splňují veškeré parametry, aby tam toto mohlo vzniknout,“ dodává náměstek Prymula.
Michaela Koubová
