Německo nemá dostatek personálních kapacit pro zajištění domácí zdravotní péče

V Německu má vzrůst počet lidí závislých na pomoci druhých ze současných 3,4 na 4,9 milionu v roce 2054. Foto. Pixabay

K našim západním sousedům často šilháme nejen po zdravotní péči. Jenže Německo nyní řeší nedostatek zdravotnického personálu i lůžkových kapacit. A to jak u péče pro dospělé, tak pro děti.

 

Německá ošetřovatelská rada (DPR – Deutscher Pflegerat) přišla s varováním. Nedostatek personálu v tzv. Ambulante Pflege, což je obdoba naší domácí zdravotní péče,  je prý už natolik markantní, že hrozí nedostatečné zajištění péče. „Jde o tak systematický deficit v personálním zajištění, že ohrožuje nabídku kvalitní zdravotní péče,“ uvedl pro list Ärtzteblatt.de Franz Wagner, prezident Německé ošetřovatelské rady.

Wagner se přitom odvolal na výsledky celostátního průzkumu Centra pro kvalitu péče (ZQP – Zentrum für Qualität in der Pflege), který proběhl u 535 poskytovatelů. Více než polovina dotázaných (přesně 53 procent) uvedlo, že evidují nějaký počet neobsazených míst zdravotních sester nebo dalšího ošetřovatelského personálu po dobu delší než tři měsíce.

Bude to jen horší

A zjištění je ještě horší. Až osmdesát procent služeb domácí zdravotní péče muselo v posledních třech měsících odmítnout žádost o péči, protože ji nebylo jak zajistit. Třináct procent dotázaných poskytovatelů uvedlo, že byly nuceni poskytování péče z kapacitních důvodů ukončit předčasně.

„Nedostatek pracovníků ve zdravotnictví a v neposlední řadě také v ošetřovatelství představuje bezpečnostní riziko pro pacienty,“ uvedl k výsledkům průzkumu Ralf Suhr, výkonný ředitel Centra pro kvalitu péče. Podle Suhra jsou navíc velmi alarmující předpovědi toho, jak se v Německu bude vyvíjet počet lidí závislých na pomoci druhých. „Jestliže jejich počet vzroste ze současných 3,4 na 4,9 milionu v roce 2054, jak se očekává, bude velmi obtížné se o všechny tyto lidi dobře starat,“ dodal.

Nejde však jen o rostoucí počet lidí, kteří se neobejdou bez péče. Jak Suhr upozornil, krátkodobě sice lze dodatečný personál nějak zajistit, z dlouhodobého pohledu to však situaci řešit nemusí. Bude se totiž i zvyšovat počet sester, které začnou odcházet to důchodu a nebude je mít kdo nahradit. „Je třeba si položit otázku, jak v budoucnu zajistíme dodržení zásad, že péči dostanou ti, kdo ji potřebují,“ upozornil Suhr.

Šéf ZQP ovšem nastínil možné řešení. Podle Ralfa Suhra je nutné učinit kariéru zdravotní sestry, bratra či pečovatele (pečovatelky) atraktivnější. To znamená nejen lepší finanční ohodnocení, ale i změny v kvalifikaci a organizační struktuře zdravotnických a pečovatelských institucí. Suhr rovněž zmínil nutnost využívat digitální technologie a robotizaci, které mohou péči nejen zefektivnit, ale učinit ji pro pečující osoby méně namáhavou.

V ohrožení jsou i děti

Nedostatek personálu v ošetřovatelské domácí péči ale není jediný kapacitní problém německého zdravotnictví. Další časovaná bomba totiž prý tiká v případě zdravotní péče poskytované dětem. Německá interdisciplinární asociace pro intenzivní péči (DIVI – Deutsche Interdisziplinäre Vereinigung für Intensiv- und Notfallmedizin) varovala před nedostatečnou lůžkovou kapacitou na dětských jednotkách intenzivní péče.

Podle studie DIVI, kterou vypracovala v součinnosti s Univerzitou v Kolíně nad Rýnem, je na vině podfinancování pediatrie. To pak vede k restrukturalizaci kapacit a výsledkem je právě nedostatek lůžek na dětských jednotkách intenzivní péče. O problému (podobně jako v případě nedostatku zdravotnického personálu) informoval portál rovněž list Ärzteblatt.de.

„Nemocnice tak mají méně a méně lůžek a méně a méně lékařského personálu pro léčbu kriticky nemocných dětí,“ uvedl pro list Ärzteblatt.de Florian Hoffmann, mluvčí DIVI. Podle něho je nejvyšší čas, aby faktickou krizi začali řešit politici. Jinak prý bude v dohledné době ohroženo zdraví dětí.

Stále častěji dochází k tomu, že děti musí být přesměrovávány na kliniky vzdálené i více než sto kilometrů od místa bydliště. To může mít časem závažné negativní důsledky pro vážně nemocné nebo těžce zraněné dětské pacienty. Brzy mohou být problémem také personální kapacity. Lékaře z pediatrických oborů si totiž začínají v rostoucí míře „stahovat“ konkurenční obory, které jsou lukrativnější. Jako například neonatologie. „Vláda to zkrátka musí rychle řešit,“ dodal Hoffmann.

Petr Musil