Německo stále nemá národní strategii pro boj s diabetem

Počet diabetiků v Německu by mohl do roku 2040 přesáhnout dvanáct milionů osob. V takovém případě by cukrovkou trpěl každý sedmý Němec. Oproti roku 2012 by se tak tento podíl více než zdvojnásobil. Foto: Pixabay

Poslanci za německé Zelené tlačí na spolkovou vládu, aby plnila své programové prohlášení. Upozorňují, že rámcové plány pro boj s cukrovkou jsou po jednotlivých zemích vyžadovány také Světovou zdravotnickou organizací.

 

Zelení zasedající v německém Bundestagu vyzvali spolkovou vládu, aby okamžitě zahájila přípravu národní strategii boje proti diabetu a předložila ji co nejdříve k projednání do parlamentu. Skupina poslanců vládní koalici CDU/CSU a SPD připomněla, že o vypracování strategie hovoří také jejich společné vládní programové prohlášení, které už je více než rok staré. Přesto vláda dosud žádný dokument parlamentu nepředložila.

„Několikaleté ticho kolem této strategie musí skončit,“ uvedla pro portál Deutsches Ärzteblatt Kirsten Kappert-Gontherová, tisková mluvčí Zelených. Přitom odkázala na požadavky Světové zdravotnické organizace, která považuje rámcové plány boje proti diabetu za klíčový faktor v prevenci vzniku této civilizační choroby, která je v posledních letech na vzestupu.

Informovanost a prevence

Zelení ve své výzvě spolkové vládě zmínili několik důležitých základních kamenů pro takovou strategii. Za zcela zásadní přitom považují, aby se boj proti cukrovce neomezoval pouze na rezort zdravotnictví, ale aby byl chápán jako mezirezortní úkol.

„Aby bylo možné cukrovce účinně předcházet a zajistit co nejlepší léčbu, je třeba strukturované koordinace mezi příslušnými oblastmi politiky i zúčastněnými stranami,“ zdůrazňují Zelení. Požadují například, aby se nabídka zdravotní péče v oblasti cukrovky soustředila zejména na potřeby chronicky nemocných diabetiků.

Vyzdvihují rovněž nutnost zvyšování povědomí o této nemoci a upoutání větší pozornosti na stávající informační a poradenské služby. Podle Zelených je třeba zkrátka informovanost o diabetu zlepšit. „Bude-li to nutné, stát musí rozšířit škálu rad a informací včetně zajištění udržitelného financování těchto služeb,“ tvrdí Zelení.

Kromě toho poukazují na nutnost lépe využívat dostupné údaje a posílit financování výzkumu terapií cukrovky, ale i prevence. Stát by podle nich měl rovněž zajistit rychlejší přenos výsledků výzkumu do lékařské praxe. Měl by být také garantem rovné účasti diabetiků na společenském životě a pomáhat jim překonávat překážky, které jim do života klade jejich nemoc.

Do Bundestagu snad brzy

Svým dílem k boji proti cukrovce mohou prý také přispět veřejné instituce prostřednictvím svých stravovacích zařízení. Podle Zelených by měly být stanoveny limity pro obsah cukru, solí a tuku ve zpracovaných potravinách a měly by být zváženy daňové pobídky, které by stravovací návyky občanů dokázaly ovlivnit. Hovoří o zavedení nutričního štítku, který by se stal závazným v celé Evropské unii.

Výzva Zelených přišla zhruba měsíc poté, co Sabine Dittmarová, členka sněmovního výrobu pro zdravotnictví a turistických ruch uvedla, že vládní strategie boje proti cukrovce se nachází „ve svých konečných fázích“. Zároveň ale časovou prodlevu odůvodnila tím, že dokument musí být koordinován také s politiky CDU/CSU, což jejich mluvčí potvrdila.

Národní strategie by se však brzy do spolkového sněmu měla dostat a je pravděpodobné, že spoustu opatření, která zmiňují také Zelení, obsahovat bude. Již dříve totiž někteří vrcholní politici SPD zmiňovali například možnost zdanění příliš sladkých potravin nebo zavedení již zmíněného nutričního štítku.

Do roku 2040 každý sedmý Němec

V Německu v současné době žije více než sedm milionů obyvatel, kteří některým ze dvou typů diabetu trpí. Jen od doby, kdy spolková vláda přijala své programové prohlášení, nově cukrovkou v Německu podle portálu Ärztezeitung.de onemocněl téměř milion lidí.

Podle různých prognóz by počet diabetiků u našich západních sousedů mohl do roku 2040 přesáhnout dvanáct milionů osob. V takovém případě by cukrovkou trpěl každý sedmý Němec. Oproti roku 2012 by se tak tento podíl více než zdvojnásobil.

Portál Diabetes-Deutschland.de uvádí, že devadesát procent diabetiků je nemocných cukrovkou druhého typu. Ta vzniká nikoli v důsledku nedostatečné produkce inzulínu organismem, nýbrž jde o stav, kdy je organismus vůči inzulínu rezistentní. V literatuře je diabetes druhého typu uváděn jako „cukrovka dospělých“, avšak kvůli sedavému způsobu života se stále častěji objevuje i u dětí.

Petr Musil