"Naši bezdomovci jsou pro nás příjemní pacienti. Větší problém má naše nemocnice s agresivními opilci, kteří se k nám dostávají z centra města," říká ředitel David Erhart. Foto: Tomáš Cikrt

Nemocnice Na Františku si našla své místo v akutní péči pro Pražany. Vznikne zde i výjezdová základna záchranné služby

Hrozilo, že se stane zařízením následné péče. Nemocnice Na Františku však zdravotní pojišťovny přesvědčila, že má nezastupitelnou roli v akutní péči pražského zdravotnictví. Zásadní jsou společné plány se zdravotnickou záchrannou službou. V nemocnici vznikne výjezdová základna, která bude úzce spolupracovat s pohotovostní ambulancí.  Nemocnice Na Františku už tradičně také pomáhá Praze s péči o lidi bez domova. Chce se dále rozvíjet v určitých oborech, kde má kvalitní personál a zájem pacientů. A také musí snížit velký finanční deficit.  O výzvách, které před nemocnicí stojí, jsme hovořili s jejím ředitelem a primářem chirurgického oddělení Davidem Erhartem.

 

Jaká opatření jste musel přijmout, aby se zlepšila ekonomická situace nemocnice? 

Bylo jich více. Nejprve jsme obešli všechny zdravotní pojišťovny.  S jejich zástupci jsme hovořili o tom, co vlastně by naší nemocnici vytkli a v podstatě u všech jsme se dobrali toho, že máme velké rezervy ve výkaznictví.  S týmem oddělení pro styk se zdravotními pojišťovnami jsme pak pozvali lékaře a vysvětlili jim, že důsledné vykazování je základem úspěchu. Snažili jsme se napravit chyby, které jsme v minulosti dělali a stáli nás plno bodů. Samozřejmě, že jsme také v rámci koncepce nemocnice rozhlíželi, kde by se daly získat body, o které jsme přišli v minulosti z důvodu omezení lůžkové kapacity – ať už to bylo ARO v roce 2012, nebo neurologické lůžkové oddělení v roce 2014. Jedním z řešení bylo zřízení rehabilitace, zpočátku ambulantní a u lůžka, avšak s následnou vizí vytvoření rehabilitačního lůžkového oddělení, což se nám už v tuto chvíli povedlo.

Ekonomika nemocnice je nyní zcela závislá na zřizovateli, tedy na Praze 1 a na pomoci magistrátu. Obě tyto instituce hradí naší ztrátu, která v roce 2018 činila 76 miliónů korun. Za prvních osm měsíců se nám podařilo ušetřit 21,5 miliónu korun. Do konce roku vývoj bude trochu negativní, doufám ovšem, že ne tolik jako loni. Pořád jsme v tuto chvíli, na rozdíl od roku 2018, v plusových číslech.

Už se nějak projevil efekt změn, třeba, že jste začali lépe vykazovat pojišťovně provedenou péči?

Bezesporu. Víme to ze zpětné vazby od pojišťoven, které mají velmi přesná data a jdou do úplně nejmenších detailů. Dostaly jsme od nich avíza v rámci periodických hodnocení, že se vykazování významně zlepšilo. Samozřejmě si děláme svoje měsíční ekonomické rozbory a čísla nám jdou jednoznačně nahoru.

Když jste vůbec začali debatovat s pojišťovnami o další spolupráci, možná jste museli čelit tlaku, abyste se přeměnili na nemocnici dlouhodobé péče. Někteří politici přeci v médiích prezentovali Nemocnici Na Františku jako příliš drahou a chtěli jí dokonce prodat.  Jak jste přesvědčili pojišťovny, že má pro jejich klienty smysl ji uchovat i s akutními lůžky?

Říkáte to správně. První jednání s pojišťovnami, obzvláště s VZP, byla pro mne velmi nepříjemná. Dokonce mi bylo sděleno, že od 1. 1. 2019 se František stane nemocnicí následné péče a akutní lůžka skončí. Snažili jsme se pojišťovnu přesvědčit, že máme v rámci pražského zdravotnictví právo na své místo i v akutní péči. Pomalounku, polehounku se nám to ke konci roku 2018 dařilo. Dostali jsme šanci a roční smlouvu na rok 2019. Letos jsme vytvořili koncepci Nemocnice Na Františku, a to ve spolupráci hlavně s VZP, o což jsme velmi stáli. Samozřejmě i s ostatními pojišťovnami, ale z hlediska poskytování zdravotní péče VZP je náš hlavní partner. Musím říct, že hlavně komunikace s panem doktorem Bodnárem byla pro nemocnici, dá se říci, zachraňující (Jan Bodnár je ředitelem krajské pobočky VZP – poznámka redakce).

Praha je z hlediska zdravotní péče velmi saturovaná, až přesaturovaná a tak jsme hledali cesty tam, kde je ještě prostor, kde něco důležitého chybí. Jednou z cest, která se ukazuje jako vhodná pro nemocnici a velmi užitečná pro Pražany, je užší spolupráce se zdravotnickou záchrannou službou hlavního města Prahy. Tato spolupráce zapadá i do koncepce metropolitního systému zdravotnictví, která je aktuálně vytvářena pražským magistrátem.  Zapojili jsme i kompetentní lidi z magistrátu, kteří se pak také začali účastnit našich jednání. Během roku, já doufám, že už během první poloviny roku 2020, vznikne v naší nemocnici výjezdová základna zdravotnické služby Hl. města Prahy. Ta bude úzce spolupracovat s naší pohotovostní ambulancí.  Výhledově, také snad už v roce 2020, oživíme naše šesti lůžkové ARO, které by bylo plně k dispozici právě potřebám pražské záchranky. Personálně jsme naštěstí připraveni a jak mi sdělil pan ředitel záchranky Kolouch, z hlediska personálního zajištění by byl jistě zájem ze strany jejich zaměstnanců pracovat, třeba na nějaký částečný úvazek, u lůžka. Tímto způsobem by se nám potřeby obou organizací krásně propojily, a to ku prospěchu pacientů. Navíc historicky zdravotnická záchranná služba dlouhodobě postrádala stanoviště v centru Prahy. U nás ho tímto získala na velmi zajímavém místě s velmi dobrým zázemím naší nemocnice.

Dříve ale u vás nějaká služba se sanitkami už sídlila, že?

To ale byly sanity, které sloužily čistě k převozu pacientů, a ještě nefungovaly úplně k naší spokojenosti.

Jaké pacienty by záchranka vozila do Nemocnice Na Františku?

Musíme vycházet z možností naší nemocnice, která je malá. Jednalo by se o diagnózy lehké a střední závažnosti. Spolupráce funguje už nyní, máme jednoznačně zvyšující se počet pacientů od záchranky. Celá triáž probíhá už při komunikaci s dispečerem zdravotnické záchranné služby. Navíc posádky jsou velmi zkušené. Spokojenost je na obou stranách.

Problémem Prahy jsou bezdomovci. Zdravotníci vaší nemocnice s nimi mají zkušenosti. Chtěli byste se profilovat v péči o pacienty bez domova, můžete i v tomto ohledu být nápomocni záchranné službě?

Již za předchozího ředitele, pana doktora Zelenáka, byla navázána užší spolupráce se sociálním odborem magistrátu, který uvolnil peníze na péči o občany bez domova, resp. na sociálně slabé, kteří se dostanou do naší nemocnice. Nyní ještě dolaďujeme technické zabezpečení, konkrétně místnosti, které jsou z hlediska speciální péče o tyto pacienty potřeba. Ředitel Kolouch je nám nápomocen svými radami. Kooperaci se snažíme uzpůsobit tak, aby bylo co nejkonformnější pro záchranku předání pacientů a pro naše zaměstnance – kteří vykonávají jak službu první pomoci, tak ústavní pohotovostní službu – zase jejich převzetí.

Jaké zkušenosti máte s lidmi bez domova? Jsou problémovými pacienty, kteří nemocnici činí velké potíže, nebo je to všechno předsudek?

Ještě před rokem jsem sloužil a měl jsem s nimi osobní zkušenosti. Samozřejmě to jsou pacienti trošku se vymykající standardu. Z hlediska konfliktů a agrese jsou ovšem daleko horší různí pacienti pod vlivem alkoholu a dalších návykových látek, kteří se k nám dostávají z centra města. Naši bezdomovci jsou pro nás v tomto směru příjemní pacienti, když to řeknu takhle uvolněně. Větší problém má naše nemocnice opravdu právě s  agresivními opilci.

Mluvili jsme o spolupráci se záchrankou a o rehabilitaci. Na které další medicínské oblasti se chcete zaměřit?

Musím předeslat, že v tomto pro zdravotnictví velmi komplikovaném období, je naše nemocnice personálně stabilizovaná. Máme pouze konkrétní volná místa, nikoliv, že bychom potřebovali větší počet středního nebo vyššího zdravotního personálu. Z oddělení, která u nás fungují, mají  všechna svojí lůžkovou profilaci. Ortopedie je historicky velmi kvalitní v oblasti aloplastik a sportovní ortopedie. Celá řada našich ortopedů spolupracuje se špičkovými sportovními oddíly. Pokud jde o internu, ta je všeobecná a má velmi kvalifikované lékaře. Máme tuším osm atestovaných internistů, což je z hlediska velikosti okresního špitálu velmi pěkné číslo.

Máme specialisty v oboru kardiologie a i velmi dobře fungující diabetologii. Nesmím zapomenout ani na oddělení dlouhodobě nemocných, které spadá pod primariát interního oddělení. Na 46 lůžkách tam leží pacienti, kteří jsou spokojeni, stejně jako jejich rodinní příslušníci. Toto oddělení vykazuje i velmi dobré ekonomické výsledky.

Chirurgie se profiluje hlavně na karcinom prsu u žen, přičemž v roce 2018 u nás bylo operováno 365 pacientek s tímto onemocněním, což je solidní číslo. Historicky má chirurgie kvalitní proktologii, už zhruba 14 let je u nás prováděna metoda prof. Longa na řešení hemoroidů. S panem profesorem Longem jsme uspořádali několik seminářů pro chirurgy proktology z celé ČR.

Samozřejmě jsme malá nemocnice, nemůžeme se věnovat například transplantologii. Stojíme nohama na zemi, snažíme se pokrýt segment, který v rámci pražského zdravotnictví chybí.

Plánujete rozšíření ambulantní části?

Určitě. Tím, že jak zřizovatel městská část Praha 1, tak i magistrát v rámci vytvoření metropolitního zdravotnictví, vidí velký potenciál v součinnosti naší nemocnice se záchrannou službou, tak my se chceme dostat v činnosti pohotovostní ambulance před rok 2013, kdy došlo k prvnímu útlumu. To znamená, že v naší nemocnic bude chirurgická, interní i ortopedická ústavní pohotovostní služba personálně na stejné úrovni, jako před rokem 2013. Z hlediska další vize pražského zdravotnictví jsem ve shodě s magistrátními úředníky, že by bylo vhodné u nás zřídit lékařskou službu první pomoci.

Hlavním cílem je v co nejkratší době snížit obrovský finanční deficit, obrovskou sekeru, která nás zatěžuje. Samozřejmě městská část Prahy 1 se o nás celé ty roky stará excelentně. Bez její pomoci bychom už dávno nefungovali a neexistovali. Ekonomický propad je ale poměrně velký, takže je dobře, že od roku 2018 se přidala i velká podpora magistrátu. Ostatně našimi pacienty nejsou jenom rezidenti z Prahy 1, ale jsou to občané z celého města. V tomto roce nemocnici stabilizujeme, vytvořili jsme koncepci, začleňujeme ji do metropolitního zdravotnictví. V dalších letech pak budeme snižovat onu velkou dotaci, kterou dostáváme z městské části Prahy 1 a z magistrátu.

Nemocnice teď pořád patří pod Prahu 1, změní svého zřizovatele?

Paralelně s naší tvorbou koncepce probíhají politická jednání, která by měla vést k tomu, že nemocnice na Františku bude převedena pod magistrát a stane se metropolitní nemocnicí.  Existuje dlouhodobý harmonogram s termíny, které se musí dodržet, aby pak došlo k převodu. Je to ale nyní spíše právní otázka. My celý proces pečlivě sledujeme, protože jsme nyní před podpisem smluv se zdravotními pojišťovnami na další období a převod musí proveden tak, abychom o tyto smlouvy nepřišli.  VZP je nám v tom velmi nápomocná, dokonce nabídla své právníky, aby převod analyzovali.

Myslíte, že když bude nemocnice pod magistrátem, představuje to pro její budoucnost větší jistotu?

Magistrát pojímá celou Prahu. Pozice Nemocnice Na Františku v rámci tvořícího se metropolitního zdravotnictví se posílí. Je to logický krok.

Na přípravách těchto změn se podílíte také?

Ano. Za naší nemocnici je  v týmu, který připravuje převod ekonom a právnička.

Co například ještě bude upravovat metropolitní plán?

Pro nás je tam zajímavá součinnost mezi metropolí zřizovanou záchrannou službou, poliklinikou ve Spálené ulici a naší nemocnicí. Někdy v roce 2010 jsme přišli o polikliniku v Palackého ulici a tím i o přísun pacientů. Naši ortopedi ho suplují, protože tam mají své ambulance, ale jinak nám chybí chirurgičtí pacienti, jejichž přísun byl dříve klíčový.

Cítíte podporu zaměstnanců?

Chtěl bych poděkovat všem našim zaměstnancům, kteří se postarali o to, a nejsou to jenom planá slova, že je naše nemocnice v tuto chvíli před podpisem smlouvy s VZP a potažmo dalšími zdravotními pojišťovnami. Jenom díky jejich práci, kterou odvedli za ten rok, se podařilo přesvědčit vedení jednotlivých pojišťoven, aby Nemocnici Na Františku dali šanci, kterou teď musí využít.

Tomáš Cikrt

Foto: autor