Rakousko vydává na zdravotnictví přes jedenáct procent HDP

V Rakousku pracuje zhruba padesát tisíc lékařů mimo nemocniční péči (včetně 14 tisíc praktiků a 24 tisíc specialistů) a necelých pětadvacet tisíc jsou pak nemocniční lékaři. Česko má celkem 42 tisíc lékařů, z toho polovina pracuje v nemocnicích. Foto. Koláž ZD

Do rakouského zdravotnictví plyne každý rok kolem čtyřiceti miliard eur. Pracuje v něm na 180 tisíc lékařů, sester a dalšího zdravotnického personálu. Rakousko má také přes 270 nemocnic, z nichž je více než polovina veřejných.

 

Rakouský systém veřejné zdravotní péče je jeden z nákladově nejintenzivnějších zdravotnických systémů v Evropské unii. Má přebujelou síť nemocnic s nedostatečně rozvinutou větví ambulantní péče a trpí některými strukturálními nerovnováhami. I takové věci se můžeme dočíst v analýze stavu zdravotnictví u našich jižních sousedů, kterou vypracovala Rakouská asociace farmaceutického průmyslu.

Čtyřicet miliard eur, tedy něco přes bilion korun, je suma, která každý rok směřuje do rakouského zdravotnictví. To představuje 11,2 procenta HDP. Rakousko patří k zemím, kterým se podařilo tento podíl za posledních deset let zvýšit téměř o dva procentní body. V tomto ohledu se řadí k severským zemím jako je Švédsko nebo Dánsko.

Čtvrtina soukromých zdrojů

Téměř tři čtvrtiny těchto výdajů (72,5 procenta) jsou hrazeny z veřejných zdrojů, zbytek připadá na zdroje soukromé. Z hlediska péče největší část peněz pohltí zdravotní služby poskytované v nemocnicích (asi 62 procent z celkových výdajů). Z toho dvě třetiny jdou na hospitalizaci a třetina na péči poskytovanou nemocnicemi ambulantně (tedy bez toho, aby pacient v nemocnici přenocoval).

Necelá čtvrtina ze všech zdravotnických výdajů jde na dlouhodobou a ambulantní péči, administrativu, vybavení zdravotnických zařízení nebo zdravotnický materiál. Bezmála třináct procent pak spolykají léky a léčivé produkty. Ty zároveň tvoří nejmenší skupinu zdravotnických výdajů podle účelu jejich vynaložení.

V rakouském zdravotnictví pracuje kolem 180 tisíc lidí, co se personálu poskytujícího péči týče. Z toho je asi padesát tisíc lékařů mimo nemocniční péči (včetně 14 tisíc praktiků a 24 tisíc specialistů), necelých pětadvacet tisíc jsou pak nemocniční lékaři, přes 91 tisíc sester a zbytek jsou farmaceuti, zubaři a další kvalifikovaní pracovníci.

Jen pro srovnání, v České republice pracuje kolem 42 tisíc lékařů a jejich rozdělení mezi lůžkovou a nelůžkovou péči je téměř 50 na 50. Všeobecných sester pak v Česku pracuje přes 82 tisíc. Na počet obyvatel má tedy Rakousko přinejmenším u lékařů před Českou republikou velký náskok.

Předimenzovaná síť nemocnic

U našich jižních sousedů najdeme něco přes 270 nemocnic a klinik, z toho 54 procent je provozováno jako veřejné instituce. Od roku 2006 se jejich počet zvyšoval a před pěti lety se blížil hranici 280 zařízení. Od té doby jich opět mírně ubylo. Celková lůžková kapacita v nemocnicích a klinikách se blíží 65 tisícům.

Rakousko má vůbec druhý nejvyšší počet nemocničních lůžek na tisíc obyvatel v rámci Evropské unie, a to 7,5. Víc (8,1) jich má jen Německo. Ještě v roce 2000 se toto číslo také v Rakousku blížilo osmi. Česká republika disponuje 6,5 lůžky na tisíc obyvatel, a je tak nad průměrem zemí EU-28, který činí 5,1 lůžka na každých tisíc obyvatel. Velká Británie, Irsko, Dánsko a Švédsko mají naopak pod tři lůžka na tisíc obyvatel.

Ruku v ruce s hustou sítí nemocnic i vysokou lůžkovou kapacitou jde počet hospitalizací připadajících na tisíc obyvatel a rok. I zde je Rakousko se svými 256 hospitalizacemi na druhém místě v rámci Evropské unie, a to za Bulharskem, kde je tento počet ještě o pětašedesát vyšší. Průměr EU přitom činí 173, Česká republika má mírně přes 200 hospitalizací na tisíc obyvatel a rok. Právě v této oblasti se projevují rakouské rezervy v ambulantní nemocniční péči, o kterých hovoří analýza Rakouské asociace farmaceutického průmyslu – je jí poskytováno málo ve srovnání s jinými evropskými zeměmi.

Nemocnice ročně Rakousko stojí kolem třinácti miliard eur (asi 330 miliard korun). Jejich provoz je téměř ze dvou třetin financován regionálními fondy. Jde o peníze získané ze sociálního a zdravotního pojištění, ale například i z celostátních daní jako například DPH. Asi třetina je pak plněna z rozpočtů spolkových zemí, měst a obcí, ale také z rozpočtů církevních organizací. Zbytek připadá na spoluúčast pacientů nebo soukromé zdravotní pojištění.

Stárnoucí populace – výzva pro zdravotnický systém

Rakousko rovněž patří k zemím, které se budou potýkat s udržitelností zdravotnického systému v důsledku stárnutí populace. Dnes v Rakousku žije 8,8 milionů lidí. Do roku 2035 se má jejich počet zvýšit o 600 tisíc. A nejen to. Bude se měnit struktura rakouské populace ve prospěch rostoucího podílu starších lidí, což bude zvyšovat nároky na zdravotnictví.

Už za šest let má být skoro 21 procent Rakušanů starších 65 let, zatímco dnes je jich 18,5 procenta. Přitom lidé starší 65 let spotřebovávají skoro šedesát procent prostředků, které do zdravotnictví směřují. Rakousko si je tohoto trendu vědomo, a tak už v minulosti provedlo několik reformních kroků. Všechny byly zaměřeny na snižování nákladů na zdravotní péči, respektive na její zefektivňování. Velmi v tomto ohledu pomáhá postupující digitalizace. Rakousko už několik let používá digitální zdravotní záznam a další prvky digitalizace mají být zaváděny.

Petr Musil