Dolní komora amerického Kongresu schválila zákon proti vysokým cenám léků

Zákon by prý mohl americkému zdravotnictví v příštích deseti letech ušetřit až 456 miliard dolarů (10,5 bilionu korun). Foto: Pixabay

Zákon, který Sněmovně reprezentantů předložila její šéfka Nancy Pelosiová, by během příštích deseti let mohl americkému zdravotnictví ušetřit 456 miliard dolarů. Na řadě je ještě Senát.

 

Právní výbor Sněmovny reprezentantů koncem minulého týdne doporučil sněmovnímu plénu, aby odhlasovalo žalobu na prezidenta Donalda Trumpa. Tato bezpochyby událost číslo jedna minulého týdne ovšem zastínila jiné důležité hlasování dolní komory amerického Kongresu. Tím bylo schválení návrhu zákona, který by americké vládě dával významné pravomoci v boji proti rostoucím cenám nejdražších léků na předpis.

Úspora? Dva roční české HDP

Normu, kterou v září do Sněmovny předložila sama její předsedkyně Nancy Pelosiová z demokratické strany, podpořilo 230 poslanců, 192 bylo proti. Přitom ještě pár dní před hlasováním na plénu nebylo jisté, zda Pelosiová pro svůj návrh získá podporu extrémně levicového křídla demokratických poslanců, podle kterých je předložený zákon ještě příliš měkký. Norma nakonec prošla a podpořili ji i dva republikáni.

„Legislativa je v souladu se slibem prezidenta Trumpa americkému lidu,“ připomněla Pelosiová Trumpovu předvolební kampaň z roku 2016, během níž několikrát hovořil o tom, že „ceny léků jsou příšerné“ a že o nich bude s farmaceutickými firmami jednat. „Právě o vyjednávání je tento zákon,“ dodala Pelosiová.

Současná pravidla totiž federálnímu ministerstvu zdravotnictví zakazují s výrobci o cenách léků, jež jsou součástí systému Medicare, vyjednávat. Toho využívají prostředníci mezi zdravotními pojišťovnami a farmaceutickými firmami, kteří pro sebe vyjednávají zajímavé rabaty výměnou za to, že se léky dostanou k širšímu spektru pacientů.

Rozpočtový výbor Kongresu spočítal, že pokud Pelosiové zákon skutečně nabyde účinnosti, mohlo by americké zdravotnictví v příštích deseti letech ušetřit až 456 miliard dolarů (10,5 bilionu korun – to odpovídá přibližně dvojnásobku českého ročního HDP). Ušetřené peníze by se prý mohly reinvestovat do výzkumu a vývoje nových léků.

Každoroční vyjednávání o cenách léků se státem

Regulace, která prošla Sněmovnou reprezentantů, celkem pochopitelně naráží na silný odpor republikánů i samotných výrobců léků. Oba tábory kritiků varují, že pokud dojde k razantnímu snížení ceny léků (často život zachraňujících), povede to ke zpomalení výzkumu nových léčivých prostředků. Zcela tak odmítají vizi, že by výzkum mohly uspíšit peníze, které by se díky regulacím ušetřily. Podle nejrůznějších odhadů, na které odkazuje portál CNBC.com by to dokonce mohlo znamenat úbytek až o 56 nových druhů léků v příštích deseti letech.

Postiženy by navíc nebyly jen ty největší farmaceutické firmy. Na ně by to koneckonců dopadlo nejméně. Podle soukromých investorů by restrikci zdaleka nejvíce pocítily mladé (a tedy stále ještě relativně malé) biotechnologické společnosti, které v posledních letech patří mezi největší inovátory. „Sněmovna reprezentantů svým hlasováním upřednostnila politiku před investicemi do inovací, pracovními místy pro Američany a nadějí pro pacienty,“ okomentoval výsledek Stephen Ubl, prezident a výkonný ředitel organizace Pharmaceutical Research and Manufacturers of America (PhRMA).

Jak by vlastně měla regulace podle Nancy Pelosiové fungovat? Vláda by měla mít mimo jiné pravomoc každý rok jednat s farmaceutickými firmami o cenách 250 nejdražších léků, které na trhu mají méně než dvě alternativy. Cena, na které by se stát a výrobci dohodli, by byla dostupná nejen pro pacienty, jež využívají péči v rámci programu Medicare, ale pro všechny.

Senát chystá vlastní zákon

Částky by se u jednotlivých léků odvíjely od cen, za které se stejné nebo podobné léky prodávají v jiných zemích. Důraz má být kladen na ty země, jejichž ceny léků se nacházejí pod úrovní mezinárodního cenového lékového indexu. Stát by měl farmaceutické firmy k dohodě nutit pod hrozbou pokut. Ty začnou na 65 procentech jejich ročního obratu, který firmě přináší ten lék, u kterého výrobci odmítnou s vládou jednat. Pokuta by se mohla vyšplhat až na 95 procent, pokud firma bude dohodu s vládou odmítat opakovaně.

Je však velmi málo pravděpodobné, že zákon projde i Senátem. Tam totiž většinou disponují republikáni. Kromě toho Senát pracuje na své vlastní podobě zákona proti vysokým cenám léků. Podle toho, co je zatím známo, senátoři navrhují zastropovat maximální doplatek za léky na předpis a zároveň stanovit maximální tempo růstu cen léků, které by se mohly zvyšovat nejvýše tempem roční míry inflace.

Petr Musil