Největší výzvy pro německé zdravotnictví příštího roku? Restrukturalizace nemocnic a eRecept

Úmrtnost pacientů hospitalizovaných s infarktem myokardu dosahuje v Dánsku tří procent, zatímco v Německu je to až trojnásobek. Ilustruje to podle expertů, že méně (nemocnic) je někdy více. Foto: Pixabay

Spolkové ministerstvo zdravotnictví představilo nejpalčivější problémy německého zdravotnictví, které bude nutné v roce 2020 řešit.

 

První návrh zákona, o kterém hodlá spolkové ministerstvo zdravotnictví zahájit veřejnou debatu z kraje příštího roku, se týká meziodvětvové péče. Na berlínské konferenci „Praxi-Check Krankenhauspolitik“ pořádané Spolkovým svazem katolických nemocnic to prohlásil vedoucí odboru zdravotní péče Spolkového ministerstva zdravotnictví Joachim Becker.

Konkrétní otázkou je, jaké druhy ambulantní péče by v budoucnu měly nemocnice zajišťovat ve strukturálně postižených regionech. Dál je podle Beckera nutné vyjasnit, jaká ambulantní péče by měla být poskytována pouze nemocnicemi a jakou by mohli zajistit například také smluvní lékaři.

Reforma pohotovostí a dostupnost nemocniční péče

Ministerstvo zdravotnictví hodlá také hned v lednu předložit už druhou verzi návrhu zákona o reformě pohotovostní péče. Už v prvním návrhu se objevila opatření, která by měla výrazně ulevit nemocničním pohotovostním oddělením. Ta totiž bývají často přeplněná, protože mezi pacienty se často objevují ti, kterým by byla schopna poskytnout pomoc i jiná než nemocniční zařízení. Ministerstvo proto hodlá vytvořit podmínky pro spolupráci mezi nemocnicemi a spolkovými zeměmi na tom, aby bylo možné tento problém efektivně řešit.

Úřad Jense Spahna se také podle Beckera hodlá pečlivě věnovat dostupnosti kvalitní nemocniční péče. Německá nemocniční síť totiž dlouhodobě trpí nedostatkem lůžkových i personálních kapacit a problém se prohlubuje. Lékaři a zdravotní sestry jsou přetíženi, což se v praxi projevuje tak, že pacienti za složitějšími zákroky musí cestovat i stovky kilometrů, protože v nejbližší nemocnici pro ně není místo. Tento problém se už stihl rozšířit i na dětské nemocnice, kde se negativní dopady násobí. Jinak řečeno na dětské pacienty doléhá daleko dramatičtěji, pokud musí být léčeni v zařízeních, která jsou od jejich domova vzdálena až přespříliš.

Joachim Becker na konferenci zmínil také chystanou restrukturalizaci německého nemocničního prostředí. „Všichni víme, že ústavní péče potřebuje strukturální změnu a musí být alespoň zahájena co nejdříve,“ řekl ministerský úředník. Podle něho by restrukturalizace měla proběhnou v následujících pěti až deseti letech.

Restrukturalizace nemocnic po dánském vzoru?

V Německu se o restrukturalizaci nemocnic a nemocniční sítě hovoří již řadu let. Reforma tohoto druhu měla začít už před třemi lety, jenže nakonec se k takovému kroku nenašla dostatečná politická odvaha. Podle profesora Technické univerzity v Berlíně Reinharda Busseho, ekonoma zaměřujícího se na oblast zdravotnictví, by si Německo mělo nalít čistého vína a uvědomit si, že přibližně každou druhou kliniku z více než dvou tisícovek je nutné zavřít.

Jen tak se dá prý dosáhnout podstatného zvýšení kvality zdravotní péče. „Stovky nemocnic v Německu provádějí operace pankreatu, ale asi tři stovky z nich neprovedou tento zákrok více než třikrát za rok. Je tedy žádoucí, aby se takové operace děly v menším počtu nemocnic, ale častěji, protože je prokázáno, že rutina vede k úspěšné léčbě,“ uvedl Busse minulý měsíc pro Berliner Morgenpost.

Reinhard Busse přitom dává za vzor Dánsko, kde se ke snížení počtu nemocnic před časem odhodlali a výsledky jsou prý vynikající. Úmrtnost pacientů hospitalizovaných s infarktem myokardu dosahuje v Dánsku tří procent, zatímco v Německu je to až trojnásobek, uvedl Busse jeden z příkladů, na kterém demonstroval, že méně (nemocnic) je někdy více.

Otazníky nad eReceptem

Podle Borise Augurzkyho z Leibnizova institutu pro ekonomický výzkum už ke strukturální optimalizaci nemocniční sítě v Německu minimálně posledních pět let dochází. A to z vlastní motivace jejich provozovatelů. Namísto některých zrušených nemocnic bylo vybudováno či rozšířeno více zařízení ve větších městech.

Velká změna v příštím roce čeká také německé lékárny. Zákon jim totiž nařizuje, aby se do konce září 2020 připojily k telematické infrastruktuře, na které bude spuštěn elektronický recept. Pro lékárny to znamená v příštích měsících pořízení potřebného hardwaru, ale i softwaru. Již dnes se však objevují pochybnosti, zda to skutečně všechny lékárny do konce září stihnou. Podle portálu Deutsche Apotheker Zeitung navíc není dosud zcela vyřešeno, jak se k německému eReceptu připojí zahraniční internetové lékárny. Spolkového ministra zdravotnictví Jense Spahna zkrátka čeká i v příštím roce hodně práce.

Petr Musil