Na německé univerzitě v Erlangenu zkoumají, jak recyklovat léky

Samolepka na lékárně slouží jako informace, že lze v místě nespotřebované léky odevzdat a přispět tím k vyvinutí recyklačních metod. Foto: Anna Roggenhoferová

Vědci z Friedrich-Alexander Universität v německém Erlangenu pracují na metodách, za pomoci kterých by bylo možné z nespotřebovaných léků získat účinné látky, které by šly znovu použít. Byť ne jako léčivo pro lidi.

 

Jde fakticky o hledání způsobu, jak recyklovat prošlé nespotřebované léky, které v lepším případě končí zpět v lékárnách, v horším v kanalizačním traktu domácností nebo na skládkách. Právě spolupráce s lékárnami a společnostmi, které se zabývají likvidací komunálního odpadu je jedním z klíčových prvků pro práci vědeckého týmu na Friedrich-Alexander Universtität v Erlangenu. Zhruba stotisícovém městě, ležícím asi dvacet kilometrů severně od bavorského Norimberku.

Zbytky léčiv v odpadních vodách představují velký problém pro čistírny odpadních vod nejen u nás, ale i v Německu. Vedle šíření rezistentních patogenů a reziduí antibiotik mívají účinné látky vážné negativní dopady na životní prostředí. Jak ale uvedl portál Deutsche Apotheker Zeitung s odkazem na ZDF, nedá se příliš spoléhat na to, že výrobci léků v dohledné době přijdou s látkami, které by byly vůči životnímu prostředí šetrné. Důvodem není přílišná nákladnost, nýbrž fakt, že je velmi obtížné skloubit účinnost léků a jejich naprostou environmentální nezávadností.

Do laboratoří místo do spaloven

Doposud se téměř veškeré úsilí vyvíjelo na osvětu a vysvětlení lidem, že nespotřebované léky nemohou končit v toaletě nebo sifónu pod umyvadlem, ale že je mají vracet zpět do lékáren. Odtud je vyzvedávají firmy, které je likvidují jako jeden z druhů komunálního odpadu. Výzkumný projekt na erlangenské univerzitě by mohl tento typ třídění specifického odpadu posunou ještě o kus dál. Navíc by mohl být ekonomicky zajímavější než dosavadní model.

Pracovní skupina profesora Markuse Heinricha z katedry farmaceutické chemie pracuje na opětovném využití starých léků, respektive na jejich recyklaci. „V současnosti nespotřebované léky, které se shromáždí v lékárnách, končí ve spalovnách,“ uvedl Heinrich jeden z důvodů, proč se se svými kolegy vyvíjení recyklační metody věnuje.

Ale pozor. Vědci sami upozorňují, že zpět získané účinné látky nelze použít jako léčiva pro lidské pacienty, a dokonce ani pro léčbu zvířat. „Extrahované účinné složky mohou být použity jako chemikálie pro výzkum nebo vzdělávání na školách. Jednou z možností je také použití jako diagnostického činidla, například pro detekci léčiv ve vodě,“ upřesnil Markus Heinrich.

Výzkum, na kterém jeho tým pracuje, je financován Spolkovou environmentální nadací. „Na našem projektu pracujeme už dva roky. Zatím nejslibnější je opětovné využití antibiotik, která se jeví jako velmi vhodná právě pro diagnostiku,“ řekla Anna Roggenhoferová, doktorandka, která je součástí Heinrichova týmu.

Sama uvádí, že ale nemusí zůstat jen u antibiotik, ale že se jako zajímavé mohou ukázat i další skupiny účinných látek. První pokusy jsou nadějné. U některých léků se účinné látky vydělují poměrně snadno a vědci už pro ně mají vymyšlené i aplikace. Do této chvíle se týmu kolem Markuse Heinricha podařilo prozkoumat asi pět set látek, u kterých bylo nalezeno až sto možných způsobů recyklace.

Zatím ojedinělý projekt

Vzhledem k tomu, že jde zatím o jediný projekt svého druhu v Německu, jsou výzkumníci odkázáni v zásadě jen na „odpadní“ léky, které se jim podaří posbírat ve svém okolí. Nicméně se jim podařilo navázat spolupráci s místní firmou, která se zabývá likvidací odpadu a také s několika lékárnami. Jenže právě zde univerzita ještě naráží na problém, že léky bylo dosud možné vyhazovat do směsného odpadu. „Lidé zatím nejsou příliš zvyklí na to, že lze léky odevzdávat v lékárnách a neviděli, že mohou být opět nějakým způsobem využity,“ vysvětluje Heinrich.

Nicméně situace by se v tomto ohledu mohla rychle zlepšovat. Lékárny, které s univerzitou na projektu spolupracují, se tím rády chlubí, což dávají najevo samolepkou. Ta zároveň slouží jako informace, že lze v místě nespotřebované léky odevzdat a přispět tím právě k vyvinutí recyklačních metod.

Cílem projektu je ostatně i zvýšit povědomí lidí o udržitelném způsobu užívání léků. „Vysoká spotřeba a často nesprávná likvidace starých, respektive prošlých léků může mít dalekosáhlé důsledky pro životní prostředí,“ uzavřel Markus Heinrich.

Petr Musil