Pacienti s nádory jater i lidé po transplantacích, kteří onemocněli rakovinou, získají větší šanci na vyléčení díky spolupráci IKEM a VFN

Zástupci IKEM a VFN za podpory VZP včera představili nový společný projekt péče o onkologické pacienty. Foto: IKEM

Zajistit pacientům léčbu, která bude ušitá na míru – to je cíl vznikajícího multidisciplinárního týmu složeného z odborníků Všeobecné fakultní nemocnice a IKEM. Spolupráce těchto dvou zařízení je zaměřena na dvě skupiny pacientů: ty s rakovinou jater a lidi po transplantacích, u nichž se objevila rakovina. Nemocní tak za využití nejmodernějších metod včetně genové charakteristiky nádoru získají větší šanci na vyléčení.

 

„Bavíme se o spolupráci dvou špičkových center: IKEM, který zahrnuje platformu transplantační léčby a transplantovaných pacientů, a komplexního onkologického centra Všeobecné fakultní nemocnice, které garantuje onkologickou léčbu. Domníváme se, že poté, co pan ředitel VFN přišel s myšlenkou zkvalitnění a zpřístupnění zdravotní péče pro naše pacienty, budeme schopni vytvořit novou naději léčby pro pacienty IKEM i VFN,“ načrtává ředitel IKEM Michal Stiborek.

Nový program onkologické léčby vznikl na základě snahy onkologického centra VFN vytvořit regionální síť tak, aby se k adresné léčbě dostalo co nejvíce nových pacientů. „Jednou z našich vlajkových lodí je onkologické centrum, které poskytuje celý řetězec počínaje molekulární genetickou diagnostikou přes inovativní zobrazovací metody – PET CT s různými specifickými radioizotopy – a precizní superpřesnou radioterapii až po biologickou léčbu. Poměrně rozsáhlým jednotícím tématem je výzkumný program včetně zahraniční spolupráce. Delší dobu jsme ale pracovali na tom, co chce i onkologická společnost i ministerstvo zdravotnictví, což je tvorba regionálních sítí, tedy spolupracujících sítí pracovišť, které zvýší dostupnost péče,“ uvádí ředitel VFN David Feltl, který doufá, že součástí projektu multidisciplinárního týmu se v budoucnu stane i klinický výzkum, výuka či grantová činnost.

V současnosti se IKEM v rámci ambulantní péče stará o pět tisíc lidí, kteří podstoupili transplantaci, a s tím, jak se transplantační program rozvíjí, jich kolem pěti stovek ročně přibývá. Pacienti v imunosupresi ovšem mají vyšší riziko rozvoje rakoviny. Ta je tak jedním z největších problémů po pěti a více letech od transplantace.

„Nádorová onemocnění vzniklá v potransplantačním období vyžadují koncentrovanou superspecializovanou diagnostiku a léčbu, která bude v rámci plánované spolupráce poskytována na pracovištích onkologické kliniky VFN a měla by přinášet novou kvalitu péče pro tuto unikátní skupinu nemocných. Stejně tak obdobnou spolupráci budeme nabízet i jiným zdravotnickým zařízením,“ poukazuje David Feltl. „Pro pacienty v IKEM bude nově dostupný ambulantní onkolog VFN a v plánu je i postupné rozšiřování mezioborových týmů a příprava společných výzkumných programů,“ doplňuje náměstek ředitele IKEM pro strategii a rozvoj Jiří Malý.

Protože součástí multidisciplinárního týmu jsou i „molekulární“ experti, pacienti s nádory, kteří mají stejné genetické změny, dostanou léky cílené na danou změnu nezávisle na typu a primární lokalizaci nádoru. Modelovým příkladem inovativního onkologického řešení jsou zhoubné nádory zažívacího traktu.

Počet transplantovaných pro nádory jater by se měl zvýšit

Další skupinou, na kterou se spolupráce IKEM a VFN zaměřuje, jsou pacienti s primárním nádorem jater. Těch je dnes ročně diagnostikováno více než devět set, přičemž muži onemocněním trpí podstatně častěji než ženy – z každých sta tisíc obyvatel se ročně dozví diagnózu rakoviny jater 11 mužů a šest žen. Nejčastějším rizikovým faktorem, který má 90 procent pacientů, je jaterní cirhóza, obvykle alkoholická. Bohužel jde přitom o nádor s vysokou mortalitou, kdy se pacienti v rozvinutém stadiu onemocnění jen málokdy dožijí dvou let od diagnózy. Diagnóza tak je celosvětově třetí nejčastější příčinou úmrtí v rámci onkologických onemocnění.

„Ne všichni pacienti, u kterých je diagnostikován tento typ onemocnění, jsou dobrými kandidáty na transplantaci jater. Myslíme si ale, že právě ve spolupráci s komplexním onkologickým centrem jsme schopni identifikovat skupinu pacientů, pro které je transplantace jater tím, co je vyléčí,“ vysvětluje Jiří Malý s tím, že transplantace jater se vedle IKEM provádějí pouze v Brně. Jen v IKEM přitom byla loni transplantována játra 160 pacientům, ovšem jen 35 pro zhoubný nádor. Během posledních deseti let pak transplantaci z tohoto důvodu podstoupilo celkem 240 lidí, přičemž desetileté přežívání se pohybuje mezi 50 a 60 procenty (v USA dokonce ještě o deset procent více).

Zdroj: SVOD

Jedním z cílů projektu tak je zvýšit počty pacientů, kterým může transplantace pomoci. Nemocní s primárním karcinomem jater tak nyní díky multidisciplinárnímu týmu budou moci být buď zařazeni do transplantačního programu IKEM, nebo jim bude indikována adresná léčba na základě genové charakteristiky nádorové choroby a genové výbavy pacienta v komplexním onkologickém centru VFN.

„Spolupráce bude oboustranná, takže nejenže pacienti z IKEM budou referováni k nám, ale i naopak naše pacienty budeme referovat do IKEM, pokud bychom v rámci multidisciplinární spolupráce měli nějakou indikaci,“ doplňuje David Feltl. „Jsme rádi, že ve spolupráci s VFN a VZP jsme schopni našim pacientům nabídnout to, co je cílem nejen v onkologii či transplantologii, ale i v kardiovaskulární medicíně, a to je personalizovaná terapie. Jsme tedy schopni identifikovat ty kandidáty, kteří budou benefitovat z léčby, jakou jsme jim schopni u nás nabídnout,“ poukazuje Jiří Malý.

Projekt přitom podpořila také zmíněná Všeobecná zdravotní pojišťovna. „V oblasti onkologie se VZP snaží podporovat úhradami fungování a kapacity onkologických center. Dnes představená spolupráce posouvá péči pro naše klienty na úplně novou kvalitativní úroveň. Společným cílem je, aby náš klient v systému nebloudil a v těžké životní situaci s takto závažnou diagnózou dostal zdravotní péči na jednom místě. Mohu deklarovat, že VZP bude spolupracovat s kolegy odborníky na tom, aby vytvořila takové úhradové mechanizmy, aby měl projekt nejen šanci přežít, ale také se rozvíjet a abychom třeba našli i jiné oblasti spolupráce, které by pomohly zajistit kvalitní služby pro naše klienty,“ dodává ředitel VZP Zdeněk Kabátek.

-mk-