Rady zaměstnaneckých pojišťoven: místo z pojištěnců vyberme raději zástupce ve sněmovně, rozhodl zdravotní výbor

Nahradí ve správních a dozorčích radách zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven zástupce zaměstnavatelů a odborů lidé vybraní ve sněmovně? Poslanci zdravotnického výboru jsou pro. Foto: koláž ZD

Podle poslanců sněmovního zdravotnického výboru by se měly správní a dozorčí rady zaměstnaneckých pojišťoven vybírat obdobně jako ve VZP. Alespoň tak těsně rozhodli na včerejším zasedání výboru, když schválili pozměňovací návrh Víta Kaňkovského (KDU-ČSL) – a to navzdory důraznému ohrazení ministra Adama Vojtěcha, že jde o narušení principu plurality pojišťoven a znemožnění zakladatelům, kteří při vzniku vkládají do pojišťovny sto milionů korun, aby se na fungování pojišťovny podíleli. Novela reagující na rozhodnutí Ústavního soudu, který k letošnímu říjnu zrušil stávající způsob volby členů rad, zatím prošla prvním čtením, zdravotnický výbor by se jí tak měl zabývat ještě jednou jako garanční.

 

„Smyslem novely je zavedení transparentního obsazování správních a dozorčích rad zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven,“ uvádí ministr Adam Vojtěch.

Správní radu zaměstnaneckých pojišťoven tvoří pět členů jmenovaných vládou, pět členů volených zaměstnavateli a pět členů volených odborovými organizacemi. Dozorčí radu tvoří devět členů volených ve stejném poměru jako do správní rady. Ústavní soud přitom k letošnímu říjnu zrušil ty části zákona, podle kterých jsou voleni zástupci reprezentativních zaměstnavatelů a odborových organizací s tím, že je tak zakládána nerovnost (podrobně jsme psali zde).

„Podle zrušené právní úpravy byly některé skupiny pojištěnců vyloučeny z pasivního volebního práva, nemohli tedy být do činných orgánů voleni. Nyní by mělo být zachováno jmenování třetiny zástupců vládou s tím, že zbývající dvě třetiny členů budou nově voleny z řad pojištěnců zaměstnanecké zdravotní pojišťovny, a to osobami odvádějícími na zdravotním pojištění odvody této zaměstnanecké pojišťovně. Kandidovat bude moci každý pojištěnec, který si sežene alespoň minimální podporu mezi ostatními pojištěnci dotčené zdravotní pojišťovny, číslo jsme stanovili na 50 podpisů pojištěnců,“ popisuje ministerstvem navrhovaný způsob ministr Vojtěch. Hlas by přitom měli ti, kdo odvedou alespoň 0,4 procenta úhrnu pojistného dané zdravotní pojišťovny.

Podle ministra by měly být finanční dopady malé, na organizaci voleb by měly pojišťovny dát řádově stovky tisíc korun. „Návrh je projednán se všemi příslušnými zdravotními pojišťovnami a je na něm konsenzus i s dalšími subjekty,“ dodává Vojtěch.

Součástí novely je pak také změna týkající se schvalování zdravotně pojistných plánů a výročních zpráv zdravotních pojišťoven, které by nově vzhledem k délce procesu neprocházely sněmovnou, ale stačilo by jen schválení vládou. Zpoždění ve schvalování má nyní ten důsledek, že pojišťovny hospodaří každý rok v rozpočtovém provizoriu (právě včera výbor schválil návrhy výročních zpráv a účetní uzávěrky zdravotních pojišťoven za rok 2018).

Projednávání novely na včerejším zdravotnickém výboru ale neproběhlo dle očekávání. Nijak nepřekvapili Piráti, kteří už dříve neuspěli na vládě s vlastním návrhem řešení problému přes přímé volby a aktivní volební právo pojištěnců. Obdobné řešení se pokusili prosadit i v rámci pozměňovacího návrhu k nyní projednávané novele. Pirátský pozměňovák tak přichází s tím, že tři členy správních rad by jmenovala vláda, zatímco 12 by si jich volili pojištěnci přímo v rámci elektronické nebo korespondenční volby s tím, že by volby zajišťoval Český statistický úřad.

S návrhem, jak se dalo čekat, ministerstvo neslouhlasí. „Domníváme se, že jde o návrh, který nebude v praxi funkční a povede pouze k tomu, že se na volbě a na rozhodování ve zdravotní pojišťovně bude podílet jen úzká, předem nedefinovaná skupina osob. Návrh počítá s minimální volební účastí ve všeobecných volbách a mohlo by se stát, že se v řádu stovek hlasů rozhodne o obsazení zdravotních pojišťoven nakládajících se 150 miliardami korun lidmi s ulice, kteří ani nemusí mít k pojišťovně vztah,“ vysvětluje ministr Vojtěch.

Ministr ovšem uznává, že ministerstvem předkládaný návrh příliš neřeší zapojení zaměstnanců. To by měla dohnat novela, kterou chce úřad připravit na příští rok. „Problém je, že v současné době nejsme schopni říci, jakou přesnou část odvádí zaměstnanec dané zaměstnanecké zdravotní pojišťovně. Není to schopna říct ani VZP. Musíme v tomto směru ve spolupráci s pojišťovnami upravit příslušné technické požadavky, abychom byli schopni vydefinovat příděl zaměstnance. Pak jsme připraveni do toho zapojit nejen volitele ve smyslu plátců, ale i zaměstnanců. K tomu jsme se zavázali,“ vysvětluje Vojtěch s tím, že taková byla i domluva s ČSSD.

Škrtneme z rad zástupce zakladatelů pojišťoven?

Právě zapojení zaměstnanců se ale pro poslance výboru stalo záminkou, aby dali zelenou změně podstaty celé novely. „Nemohu se ztotožnit ani s řešením, které navrhlo ministerstvo a podpořila vláda, ani s řešením kolegy Třešňáka, byť oceňuji jeho snahu, protože i já jsem přesvědčen, že by zaměstnanci měli mít do budoucna větší právo. Pokud je tu ze strany ministra zdravotnictví garance, že v tomto bude dále činit, je třeba vyřešit mezidobí. Proto jsem připravil pozměňovací návrh, který není definitivním řešením, ale který by vyřešil vakuum. Návrh se inspiruje zákonem o Všeobecné zdravotní pojišťovně a v podstatě dává metodiku volby do správních a dozorčích rad stejným mechanizmem, jako je to u VZP. Vnímám to jako provizorní řešení. Byl bych rád, aby se roli zaměstnanců v budoucím návrhu projevila,“ říká navrhovatel Vít Kaňkovský.

S pozměňovacím návrhem ovšem ministerstvo zásadně nesouhlasí. „Popírá to celý systém veřejného zdravotního pojištění tak, jak je posledních dvacet let nastaven. Ustupuje od pluralitního systému zdravotních pojišťoven, které byly založeny svými zakladateli a ti v nich mají své slovo, což je správně – oni odvádějí pojistné. K tomu musíme dát zaměstnance, s tím souhlasím. Ale unifikovat všechny zdravotní pojišťovny tak, že v nich budou zástupci poslanecké sněmovny, to je principiálně a systémově zásadní chyba. To navrhl naposledy David Rath, když byl ministrem zdravotnictví, a tehdy to parlament odmítl,“ podtrhává Adam Vojtěch. „Nedokážu si představit, že řekneme zástupcům Škoda Auto v ZP Škoda, která pojišťuje zaměstnance Škoda Auto, že v radě už nebudou. Že sice zdravotní pojišťovnu založili, dali do ní na začátku sto milionů korun, ale nyní je odsud vyexpedujeme a už nebudou mít žádné slovo. Stejně tak OKD a další. S tím nemohu nikdy souhlasit a nevím, jak bychom to zakladatelům zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven odůvodnili,“ dodává Vojtěch.

Sám Kaňkovský paradoxně uvádí, že by byl do budoucna rád, aby se politický vliv na zdravotní pojišťovny zmírnil. Jeho návrh ovšem směřuje opačným směrem – a pokud by byl schválen, lze v českých podmínkách jen těžko spoléhat na to, že skutečně půjde jen o „provizorium“. Je také otázka, nakolik vstřícnější je pozměňovací návrh k na výboru opakovaně zmiňovaným zaměstnancům a jejich zapojení do voleb.

Jak se ale ukázalo, poslanci by své větší zastoupení (potažmo větší zastoupení jimi vybraných zástupců) ve správních a dozorčích radách uvítali. Pro návrh Víta Kaňkovského se jich vyslovilo deset, devět se hlasování zdrželo a nikdo nebyl proti, takže návrh prošel. Po odhlasování tohoto návrhu legislativa oznámila, že schválením již není možné hlasovat pirátský návrh zavádějící přímé volby. Hlasovalo se tak už pouze o dalším pirátském návrhu, který řešil střet zájmů při obsazování rad, ten ale poslanci nepřijali.

Základní fondy zaměstnaneckých pojišťoven mají příští rok skončit v záporné bilanci 4,7 miliardy

Poté, co na minulém zasedání zdravotního výboru dostali zástupci zaměstnaneckých pojišťoven od poslanců vynadáno, že transparentně nesdělují své zdravotně pojistné plány (které ještě některé z nich neměly schválené správními radami), shrnul včera bilanci pro příští rok za všech šest zaměstaneckých pojišťoven prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich.

Celkové příjmy těchto pojišťoven, které pečují dohromady o 4,6 milionu pojištěnců, mají v příštím roce dosáhnout 134,3 miliardy korun, plánované náklady pak činí 140 miliard. 139 miliard má putovat ze základních fondů zdravotního pojištění, což znamená zápornou bilanci ve výši 4,7 miliardy. Celkové navýšení úhrad oproti letošnímu roku dosáhne 11 procent, což znamená 14 miliard navíc. Z této částky bude 10,9 miliardy rozděleno dle úhradové vyhlášky a 2,946 miliardy nad její rámec.

Co se týče jednotlivých segmentů, ambulantní péče by měla růst o 10,3 procenta a lůžková péče o 12,6 procenta. Nad rámec úhradové vyhlášky pak ambulance dostanou 1,2 miliardy a lůžková péče 1,5 miliardy.

„Co se týče základních prvků, které by měly být kritériem pro přiznání zvýšené bonifikace, ve všech pojišťovnách se objevuje zvyšování kvality, efektivity a dostupnosti spolu s finanční podporou poskytovatelů, kteří provádějí strukturální změny, které jsou pro systém veřejného zdravotního pojištění potřebné. Poměrně výrazné je také zastoupení bonifikací, které jsou poskytovány za zvýšený podíl preventivních prohlídek,“ přibližuje Ladislav Friedrich.

Michaela Koubová