Rakousko je čistým vývozcem léků

V absolutní částce Rakušané za léčiva utratí skoro třikrát více než Češi, Foto: koláž ZD

Farmaceutický trh u našich jižních sousedů přesahuje objem 190 miliard korun. Výroba léčiv tvoří necelá tři procenta HDP a přímo zaměstnává asi osmnáct tisíc lidí.

 

Celkové výdaje na farmaceutické výrobky odpovídají necelým dvěma procentům tamního hrubého domácího produktu a podílí se ze 16,5 procenta na celkových výdajích na zdravotní péči. Pro srovnání: objem farmaceutického trhu v Česku přesahuje sedmdesát miliard korun, což je asi jedna pětina výdajů, které směřují na zdravotnictví. V absolutní částce tedy Rakušané za léčiva utratí skoro třikrát více než Češi, avšak z hlediska podílu výdajů na zdravotní péči je český farmaceutický trh objemnější.

Osmdesát tisíc pracovních míst

Se svou produkcí léků v objemu 330 eur na osobu Rakousko nijak nevybočuje z řady jiných evropských zemí. Takovýto objem výroby léčiv je srovnatelný například s Nizozemskem, Německem, Maďarskem nebo Finskem. Rakousko se samozřejmě nemůže měřit s farmaceutickou velmocí Švýcarskem, kde objem produkce léků připadající na jednoho obyvatele převyšuje úroveň pěti tisíc eur. Mimořádně objemnou výrobu v přepočtu na osobu mají také v Irsku (přes 4 tisíce eur) nebo Dánsku (2300 eur).

Z hlediska farmaceutické obchodní bilance Rakousko v posledních letech patří mezi čisté vývozce léků. Nebylo tomu tak vždy. Ještě před pěti lety bylo čistým dovozcem, kdy rozdíl mezi exportem a importem léků činil zhruba 1,8 miliardy eur ve prospěch importu. V roce 2016 se však situace otočila a naši jižní sousedé vyvezou léků asi za 100 milionů eur více, než dovezou.

Farmaceutický průmysl patří mezi významné sektory národního hospodářství i pokud jde o tvorbu pracovních míst. V Rakousku přímo zaměstnává kolem osmnácti tisíc lidí a odhady hovoří o dalších zhruba 63 tisících pracovních míst, které díky produkci léků vznikají v navazujících odvětvích, zejména v chemickém průmyslu. Dohromady se dá tedy hovořit přibližně o osmdesáti tisících zaměstnanců, které farmaceutický průmysl živí. To jsou asi dvě procenta z celkového počtu zaměstnaných Rakušanů.

Hlavním distribučním kanálem je velkoobchod

Samotný trh je pak uspořádán podobně jako u nás nebo v Německu. Na začátku dodavatelského řetězce stojí více než dvě stovky výrobců nebo dovozců léků. Ty jsou pak distribuovány třemi možnými kanály: přes velkoobchod do veřejných nebo nemocničních lékáren, nebo od výrobců či importérů přímo do veřejných či nemocničních lékáren.

Zhruba dvě třetiny léků se k pacientům dostanou přes veřejné lékárny, zbývající třetina přes nemocnice či nemocniční lékárny. V celém Rakousku operuje kolem 1400 veřejných lékáren a jen asi čtyři desítky lékáren nemocničních. Volný prodej léků zaujímá podle Rakouské asociace farmaceutického průmyslu asi devět procent na celkovém obratu farmaceutického trhu.

Ani Rakousku se nevyhýbají problémy spojené s vývozem některých druhů léků, které jsou v zahraničí dražší. Asociace farmaceutického průmyslu nicméně odkazuje na jednu z klíčových svobod jednotného evropského trhu, kterým je volný pohyb zboží. Není tedy možné jen tak vývoz léků omezovat. Výjimku by mohla představovat situace, která umožňuje omezit volný pohyb zboží v rámci jednotného trhu. Tou je zpravidla ohrožení veřejného zdraví, veřejné bezpečnosti nebo veřejného pořádku.

Malé a střední firmy vládnou

Od roku 2015 je v Rakousku možné prodávat léky také na dálku. Umožňuje to jednak evropská směrnice z roku 2011, jednak národní legislativa, která vstoupila v platnost před téměř pěti lety. Ten, kdo ale prodává léky tímto způsobem, musí mít například internetový obchod opatřen logem na znamení, že jde o autorizovanou internetovou lékárnu. V případě Rakouska je součástí loga také státní vlajka.

Rakouský farmaceutický trh má co do velikosti výrobců nebo dovozců poměrně pestrou strukturu. Sice celých 44 procent trhu připadá na firmy s ročním obratem přes 7,5 milionu eur (asi 190 milionů korun), zbytek tvoří menší podniky. Osmatřicet procent je podíl firem s ročním obratem do 1,5 milionu eur (necelých 40 milionů korun), zbývajících osmnáct procent pak připadá na společnosti s obratem mezi 1,5 a 7,5 miliony eur (tedy od 40 do 190 milionů korun).

Petr Musil