Veganství má zdravotní rizika. Problémem je nejen nedostatek vitamínu B12

Pokud se někdo stravuje vegansky, měl by přijímat doplňky stravy s vitamínem B12. Foto: Pixabay.com

Vzdát se masa, mléka, vajec i potravin, které je obsahují, není automaticky zdravější volbou. Dvojnásob to platí v době, kdy se na internetu a sociálních sítích šíří nijak neověřené informace o výživě. Před neuváženými dietními rozhodnutími varuje emeritní profesor dietologie Tom Sanders, který působí na King’s College v Londýbě a věnuje se také zdravotním dopadům různých způsobů stravování. Rizikem není jen nedostatek vitamínu B12, jenž bývá poměrně častým důsledkem čistě rostlinné stravy. Problematické jsou i veganské „náhražky“ živočišných produktů.

Už jen pár dní zbývá do začátku každoroční výzvy Veganuary, mezinárodní iniciativy vyzývající veřejnost po celém světě, aby se v rámci novoročního předsevzetí na jeden měsíc vzdala masa, mléka, vajec a všech dalších živočišných produktů. Podle údajů organizátorů se v roce 2019 zapojilo více než čtvrt milionů osob, 500 potravinářských značek a současně bylo představeno 200 nových veganských výrobků. „Naším cílem je 350 tisíc registrací po celém světě, což je nárůst o 100 tisíc oproti předchozímu roku. Jsme na cestě k dosažení tohoto cíle,“ potvrdil agentuře Reuters mluvčí iniciativy Veganuary Toni Vernelli s tím, že se do 31 dnů trvající výzvy zapojuje až desetkrát více lidí než těch, kteří se registrují online. Už nyní se jí účastní lidé ze 150 zemí světa. Konečným cílem Veganuary je však „zcela veganský svět“, tedy stav, kdy se celé lidstvo stravuje pouze z rostlinných zdrojů.

Zapojit se do veganské měsíční výzvy a přejít trvale na čistě rostlinnou stavu ale automaticky nemusí být zdravější volba, zejména pokud je postavená jen na myšlence vynechat vše živočišného původu a že cokoliv rostlinného je výživově v pořádku. Na druhé straně změna obvyklého jídelníčku směrem k většímu množství zeleniny a luštěnin může být sama o sobě zdravotně prospěšná, zejména pro ty, kteří pravidelně konzumují jídlo z řetězců z rychlého občerstvení a mnoho tučného masa a uzenin. Strava neobsahující živočišné produkty je však chudá na vitamín B12, a proto veganům častěji hrozí jeho nedostatek. V jeho důsledku pak mohou trpět neuropatií. Častější je u nich také nižší hustota kostní hmoty, kdy mohou být více ohroženi zlomeninami kostí. Současně pak řada veganských „náhražek“ běžných potravinářských výrobků živočišného původu nemá z hlediska výživy právě optimální složení, přesněji mohou být velmi kalorické, mít vysoký obsah nasycených mastných kyselin, i soli, a obsahovat řadu aditiv.

Znepokojivý nedostatek vitamínu B12 u veganů

V běžné pestré stravě, která obsahuje také maso, mléko, vejce a produkty z nich, je obvykle dostatečné množství vitamínu B12. Jeho hlavním zdrojem pro pestře se stravující jedince je zejména kravské mléko, hovězí maso, vejce a játra. Tyto potraviny však vegané z nejrůznějších důvodů odmítají konzumovat a sahají po rostlinných „náhražkách“. Ty však neobsahují dostatečné množství tohoto vitamínu, což při dlouhodobém veganském způsobu stravování může vést k tomu, že člověk má vitamínu B12 nedostatek. Výsledkem pak může být neuropatie, tedy necitlivost nervů na nohou a rukou. V případě dětí a dospívajících stravujících se čistě rostlinně pak podle emeritního profesora dietologie Toma Sanderse, působícího na King’s College v Londýně, může dojít k nevratnému poškození organismu. „Je zde riziko v případě, že mladí lidé přejdou na veganskou stravu, budou mít nedostatek vitamínu B12,“ citoval experta na výživu britský deník The Guardian.

Pokud se někdo stravuje vegansky, měl by tedy přijímat doplňky stravy obsahující vitamín B12, aby v jeho případě nedošlo k poškození organismu. Bohužel se podle profesora Sanderse běžně šíří informace, že doplňování vitamínu B12 není u veganů nutné. „Obávám se, že si mnoho lidí myslí, že tvrzení o potřebě doplňování vitamínu B12 je mýtus,“ uvedl profesor. On sám spolu se svými spolupracovníky vedl studii sledující zdravotní stav vegansky se stravujících osob. Zhruba u pětiny veganů zjistili „vážný nedostatek“ tohoto vitamínu. „B12 je to, co nás znepokojuje,“ upozornil profesor dietologie s tím, že velmi závažné dopady může mít nedostatek tohoto vitamínu u dětí a mladistvých. Příkladem je případ kojeného dítěte, u něhož se rozvinula neuropatie, protože jeho vegansky stravující se matka neměla dostatek vitamínu B12. To, zda má člověk v těle dostatek vitamínu B12, lze přitom zjistit pomocí jednoduchého krevního testu. V Česku jej nabízí pro samoplátce například laboratoře sítě Synlab a jeho cena je zhruba 250 Kč. Stejně tak lze vyšetřit i další hodnoty, například zásoby železa, hladiny vápníku a hořčíku, a množství bílkovin v krvi.

Veganský burger není lepší, protože je z rostlin

Způsob, jak předejít nedostatku vitamínu B12 v případě, že se člověk stravuje vegansky, je velmi jednoduchý. Stačí pravidelně dodávat tento vitamín. Toto dělá i profesor epidemiologie Tim Key, který je současně zástupcem ředitele oddělení epidemiologie rakoviny na univerzitě v Oxfordu, který se sám stravuje čistě rostlinně. Pravidelně však užívá tablety vitamínu B12. Obává se, že lidé, kteří se zapojí do výzvy Veganuary a zůstanou vegany i po následující měsíce, učiní tuto volbu, aniž by měli dostatek kvalitních a ověřených informací. „Nedostatkem vitamínu B12 nebudete trpět po jednom měsíci v rámci Veganuary. Ale pokud se lidé stanou na základě této výzvy vegany a nikdy se nebudou obtěžovat přečíst si, co by měli jíst, a ani nebudou vědět o vitamínu B12, měli by si uvědomit následující. Musíte myslet na vitamín B12 a být o něco poučenější, když jde o výběr bílkovin,“ uvedl pro deník The Independent.

Podle něj je bohužel běžné, že lidé pouze vyřadí ze svého jídelníčku živočišné produkty a dál nad svým stravováním neuvažují. Nestačí však jen vyřadit výrobky živočišného původu. „Bojím se, že se lidé nebudou dostatečně informovat, když se stanou vegany. Jen si řeknou, že veganské jídlo je v pořádku a tím skončí,“ obává se profesor epidemiologie, který se sám stravuje vegansky. Problematické je zejména „veganské rychlé občerstvení“, tedy různé rostlinné „náhražky“ například hamburgerů a dalších pokrmů. Podle profesorů Keye a Sanderse tyto produkty „vypadají jako živočišné produkty, avšak nejsou vytvořeny tak, aby byly nutričně srovnatelné nebo lepší“. Totéž platí i o rostlinných „náhražkách“ různých klobás, párků a dalších masných produktů. Běžné je, že obsahují velké množství soli a současně nasycených mastných kyselin. Stejně tak vegané v domnění, že jedí velmi zdravě jen proto, že se vyhýbají masu, mléku, vejcím a výrobkům z nich, mohou konzumovat velké množství sušenek, sladkostí nebo třeba hranolek.

Veganské nerovná se zdravější

Problematické je dlouhodobé hodnocení dopadů veganské stravy na lidské zdraví. Bohužel chybí velké populační studie zaměřené na vegansky se stravující osoby. Britská studie prováděná na univerzitě v Oxfordu zahrnuje zhruba dva tisíce osob a další kalifornská studie sledovala asi osm tisíc veganů, tedy k dispozici jsou údaje o zhruba deseti tisících lidech. Na druhou stranu, jak upozorňuje televizní stanice BBC News, lze předpokládat, že u veganů je nižší pravděpodobnost toho, že budou obézní, budou mít diabetes 2. typu či se u nich objeví kardiovaskulární choroby. Neplatí to ale absolutně, protože veganská strava může být také velmi kalorická. Britská nezisková organizace Action on Sugar, která vznikla na Queen Mary University v Londýně, například varovala před tím, že pokud lidé věří tomu, že veganské je automaticky zdravější, mohou se velmi mýlit. Tato organizace analyzovala složení celkem 124 druhů horkých čokolád a 79 druhů latté s různými příchutěmi prodávaných v kavárnách napříč Velkou Británií. Vůbec nejkaloričtější se ukázal jeden druh horké čokolády prodávaný řetězcem Starbucks se „šlehačkou“ z ovesného „mléka“. Obsahoval celkem sedm lžiček cukru. Běžné sezonní latté či horká čokoláda tak obsahovaly více cukru než tři plechovky Coca-Coly. Navíc podle údajů organizace obsah cukru v jednotlivých nápojích oproti předchozím rokům vzrostl a nic na tom nemění ani případná nálepka „vegan“.

Samotná změna jídelníčku vedoucí k většímu podílu zeleniny, luštěnin a dalších rostlin však má smysl. Letos odborný časopis British Medical Journal publikoval rozsáhlou studii provedenou na univerzitě v Oxfordu zahrnující více než 48 tisíc dospělých, kteří neměli ve své anamnéze infarkt myorkardu, angínu pectoris ani cévní mozkovou příhodu. Tito lidé byli sledováni z hlediska svého zdravotního stavu a současně uváděli informace o tom, jak se stravují. Přesněji, zda se řadí mezi konzumenty masa, vegetariány, vegany či pescatariány, tedy jedli rostlinnou stravu a ryby a produkty z nich. Vzhledem k malému počtu veganů ve studii byli společně hodnoceni s vegetariány. Ukázalo se, že u jedinců konzumující rostlinnou stravu a ryby bylo riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění o 13 % nižší a u skupiny vegetariánů a veganů o 22 % nižší než u osob, které konzumovaly maso. Na druhé straně vegetariáni a vegani měli o 20 % vyšší riziko vzniku cévní mozkové příhody než „všežravci“.

„Je možné, že nižší riziko rozvoje kardiovaskulárních chorob u vegetariánů a pescatariánů souvisí se skutečností, že mají nižší hladinu cholesterolu, nižší BMI, nižší krevní tlak a také se u nich méně vyskytuje diabetes 2. typu,“ popsala deníku The Guardian lékařka Tammy Tongová, vedoucí autorského týmu na univerzitě. Možným vysvětlením naopak vyššího výskytu cévní mozkové příhody pak podle ní může být nižší hladina cholesterolu a případně nedostatek některých živin ve vegetariánské/veganské stravě, například vitamínu B12 u veganů. Jsou však možná i další vysvětlení. Profesor Tom Sanders se domnívá, že lidé volící alternativní způsoby stravovaní budou méně často užívat léky na hypertenzi a v důsledku toho budou méně chráněni před rozvojem cévní mozkové příhody.

Nutriční terapeutka Frankie Phillipsová, která je členkou Britské dietetické asociace, je přesvědčena o tom, že by se vegetariáni a vegani neměli znepokojovat výsledky studie, protože tato práce jednoznačně neukazuje na příčinné souvislosti, pouze popisuje údaje o zdravotním stavu zkoumaných osob. Podle ní by každý mohl mít užitek z toho, když do své stravy zařadí více potravin rostlinného původu. „To nutně nemusí znamenat, že se stanete vegetariánem nebo veganem,“ dodala s tím, že základem zdravé stravy je dostatečná pestrost, která zajistí, že člověk přijímá všechny živiny.

Délka života veganů je srovnatelná s všežravci

Veganská dieta s sebou podle profesora Keye přináší také vyšší riziko zlomenin kostí, protože takto stravující se lidé mají nižší hustotu kostní hmoty. „Toto má co dělat s vápníkem a pravděpodobně také vitamínem B12,“ uvedl. I přes rostoucí popularitu vegetariánství či přímo veganství je však podle Tammy Tongové příliš brzy na to hodnotit dopady těchto způsobů stravování: „Vegetariánská a veganská strava je stále populárnější, ale ve skutečnosti víme jen velmi málo o zdravotních přínosech nebo rizicích těchto stravovacích návyků.“ Navíc nejsou k dispozici důkazy, že by lidé volící čistě rostlinnou stravu žili déle. „Není významný rozdíl v celkové mortalitě veganů a jedlíků masa,“ shrnul profesor epidemiologie Tim Key.

Ludmila Hamplová