Nejen spálená země a domovy. Australské požáry navíc kouřem ohrožují zdraví milionů lidí

Lidé s onemocněním srdce či dýchacích cest, děti, senioři a těhotné ženy by měli v oblastech zasažených kouřem z požárů buše v Austrálii co nejvíce omezit pobyt venku, aby se vyhnuli zdravotním obtížím. Foto: koláž ZD

Rozsáhlé požáry v Austrálii nejenže připravily o život skoro tři desítky lidí, tisíce připravily o domov a zničily miliony hektarů porostu, ale navíc ohrožují zdraví obyvatel Sidney, Canberry a dalších oblastí znečištěným ovzduším. Ohroženi jsou nejvíce ti, kdo již mají nějaké srdeční nebo dýchací onemocnění. Ve zvýšeném riziku jsou také děti, senioři a těhotné ženy, dlouhodobé znečištění se ale může podepsat i na zdravotním stavu zdravých lidí. Na nebezpečí poukázala Australská lékařská asociace, která obyvatelům zasažených oblastí doporučuje zůstávat doma, důsledně užívat své léky a případně užívat ochranné masky.

 

Lékaři v Austrálii varují, že i u zdravých lidí se může kvůli kouři z požárů, který přetrvává dlouhé týdny, rozvinout vážné onemocnění. Australská lékařská asociace zdůrazňuje potřebu zvláštních opatření, která pomohou zabránit zdravotním rizikům u lidí v zasažených oblastech či tam, kde je vzduch znečištěn kouřem.

„Australská lékařská asociace doporučuje každému v blízkosti požárů, aby si byl vědom rizik plynoucích z dlouhodobému vystavení kouři, a v případě potřeby vyhledal lékařskou pomoc. Délka vystavení kouři a jeho hustota jsou novým a možná fatálním zdravotním rizikem, kterému doposud lidé v naší zemi nečelili. S houstnoucím kouřem a delšími obdobími, po která jsou obyvatelé nuceni ho inhalovat, roste riziko, že dosud zdraví lidé rozvinou vážné onemocnění,“ uvedl v prohlášení prezident Australské lékařské asociace Tony Bartone s tím, že by lidé v oblastech požárů měli kontrolovat své sousedy a blízké, případně jim poskytnout pomoc. Podle něj přitom lékaři v celé zemi zůstávají ve službě, aby pomohli lidem postiženým ohněm a léčili zdravotní následky.

Podle viceprezidenta asociace Chrise Zappaly může být zvláště postižena malá skupina těch, kdo mají respirační onemocnění, ale nevědí o něm. „Být nediagnostikován a neléčen je novým rizikem pro lidi, kteří se nebýt ohně a vystavení kouři jevili zdraví. Každý, u koho se objeví dušnost, sípání, tlak na hrudi nebo přetrvávající kašel by měl okamžitě vyhledat lékařskou pomoc. Půjčit si něčí inhalátor nebo si koupit volně prodejný Ventolin nedoporučujeme,“ podtrhává Chris Zappala s tím, že lidé s chronickým dýchacím onemocněním, jako je astma, jsou ve zvýšeném riziku exacerbace. „Tito pacienti by měli dle předpisu zvýšit svou inhalační terapii a snížit vystavení kouři, jak jen je to možné,“ dodává Zappala.

Astma při znečištěném ovzduší je třeba nepodceňovat

Lidé v zasažených oblastech, kteří jsou citliví na kouř, zejména ti se srdečním nebo plicním onemocněním, by dle doporučení měli mít během zhoršených podmínek zvláštní péči. Jedná se mimo jiné o děti mladší 14 let, těhotné ženy a lidi nad 65 let. Ti by pokud možno měli setrvat uvnitř se zavřenými okny a dveřmi, a to aniž by používali klimatizace, které natahují vzduch zvenčí. Každý se srdeční či plicní chorobou by také měl užívat svou medikaci dle předpisu lékaře, stejně tak lidé s astmatem by měli dbát na svůj rozpis používání inhalátoru.

Plicní lékař Matthew Peters se ovšem nejvíce bojí o ty, kdo mají astma, ale podceňují ho. „Obávám se o pacienty, kteří onemocnění považují za mírné, vezmou si svůj inhalátor a myslí si, že je všechno v pohodě. Právě oni jsou v největším ohrožení, čím déle situace potrvá,“ uvedl podle ABC Peters, který vede plicní oddělení v sidneyské Concord Hospital. Podle něj by přitom pacienti zvyklí na časté používání inhalátoru měli během zhoršené kvality ovzduší zvážit užívání preventivních léků.

Co se pak týče používání roušek a masek, běžné papírové a hadrové roušky podle odborníků při filtrování kouře nijak nepomohou – dokážou sice zachytit kapky tekutin a aerosolu, což může pomoci proti infekcím, ale proti mikroskopickým prachovým jsou bezbranné. Oproti tomu masky s označením P2 skutečně dokážou kouř částečně filtrovat, i když zcela expozici eliminovat neumějí (označení P1 signalizuje nízkou ochranu proti prachu, zatímco masky P2 filtrují částice lépe). Problém však je, že je těžké správně tyto masky nasadit a náležitě používat, takže obecně nejsou doporučovány jako alternativa k vyhýbání se venkovnímu pobytu v kouři. „Fungují, jen když jsou opravdu vzduchotěsně nasazeny – a když jste muž s bradkou, je to nemožné. Pokud vám po stranách uniká vzduch, je to, jako byste žádnou masku neměli,“ upozorňuje Fay Johnstonová z Institutu pro medicínský výzkum na Tasmánské univerzitě.

Riziko pro těhotné

Královská australská a novozélandská akademie porodníků a gynekologů také projevila obavy ohledně dlouhodobého vlivu kouře na těhotné a jejich nenarozené děti. „Vystavení znečištěnému vzduchu v těhotenství je spojeno s vyšším výskytem předčasných porodů, nižší porodní váhou, hypertenzní poruchou těhotenství či těhotenskou cukrovkou,“ uvádí prezident akademie Vijay Roach. Když jsou tak města a další oblasti zahaleny delší dobu kouřem, měly by těhotné ženy přijmout zvláštní opatření a omezit venkovní aktivity. „Ti, kdo nejsou schopni vyhnout se delší expozici a inhalování znečištěného vzduchu, by měli mít obličejové masky,“ dodává.

Za normálních okolností zvládnou zdraví lidé několik dní dýchat vzduch, v němž jsou kouřové částečky, bez problémů – i když je mohou svědit oči a škrabat v krku. Odborníci ovšem netuší, nakolik dlouhé vystavení hustému kouři zvýší počty pacientů s dýchacím onemocněním. Kouř z hořící buše totiž dráždí dýchací systém a obsahuje jemné částice, které se mohou dostat do plic a způsobit poškození. Tímto způsobem může dojít ke zhoršení dýchacích onemocnění typu astma a dokonce jde o možný spouštěč infarktu či mrtvice.

Problém je částečně v tom, že doposud se jen málo výzkumných studií zaměřilo na zdravotní dopady týdny či měsíce trvajícího vystavení kouři z hořící buše. „Je nejasné, jak středně dlouho trvající vystavení sporadickému znečištění kouřem dopadá na dlouhodobé zdraví,“ říká výzkumnice Christine Cowieová z University of New South Wales.

Zatím je sice příliš brzy na to říci, zda kouř zvýšil incidenci dýchacích onemocnění, Matthew Peters ale očekává nárůst případů astmatu a pneumonií. „Historicky ohně vedly k dvěma až třem potenciálně děsivým dnům s tragickými následky na lidech i majetku – pak byl ale konec. Teď to ale trvá šest týdnů. To je nevídané,“ pozastavuje se Peters.

Obecně pro všechny obyvatele v zasažených oblastech platí, že by pro své zdraví měli co nejvíce omezit vdechování znečištěného vzduchu. Je tedy vhodné pobývat uvnitř budov a vyhnout se aerobní námaze venku v době, kdy je kvalita ovzduší špatná.

Rozsáhlé požáry vedly k vyhlášení stavu nouze ve dvou australských státech. Kouř z ohňů se podepsal na kvalitě ovzduší v největších australských městech – Sidney a Melbourne, či v hlavním městě Canberra, kde znečištění vzduchu na začátku měsíce 22krát přesáhlo bezpečné limity.

Katastrofální požáry zuří v Austrálii od září a dosud připravily o život nejméně 28 lidí. Ve státě Nový Jižní Wales nyní hoří 130 požárů, z nichž padesát stále není pod kontrolou, a ve státě Viktorie dalších 40. Už se ale povedlo zkrotit dosud největší z ohňů, který zuřil tři měsíce na severozápadě od Sydney. Ohně mají na svědomí obrovské škody na majetku a přírodě – podle agentury Reuters spálily již 2000 domů a více než 11,2 milionu hektarů porostu. K požárům velmi přispěla dlouhá vedra a sucha – podle australského meteorologického úřadu byl loňský rok nejteplejší a nejsušší v historii měření Austrálie. Situaci by snad mohl v nadcházejících dnech uklidnit déšť, i když s největší pravděpodobností nebude stačit k uhašení všech ohňů. Kouř z požárů už se už dostal nad tři čtvrtiny zemského povrchu a během nadcházejících dní zřejmě obkrouží celou planetu.

-mk-