Farmaceutické společnosti se jedna po druhé zavazují k dosažení uhlíkové neutrality. Nejnověji svůj klimatický cíl vyhlásila AstraZeneca. Vyjde ji to na miliardu dolarů. Již předtím podobný záměr představila japonská Takeda a také dánský Novo Nordisk.
Každoroční summit Světového ekonomického fóra, který proběhl minulý týden v Davosu, měl jako hlavní téma trvalou udržitelnost a ochranu klimatu. Při této příležitosti britská farmaceutická skupina AstraZeneca odhalila svůj plán na dosažení uhlíkové neutrality u všech svých aktivit. Má se tak stát do roku 2025, což je poměrně ambiciózní cíl.
Aby se AstraZenece podařilo svůj závazek naplnit, hodlá do nutných opatření investovat až miliardu dolarů (bezmála 23 miliard korun). Jedním z nich je vyvinutí nové generace inhalátorů, které nebudou mít téměř žádný negativní dopad na životní prostředí, uvedla společnost ve svém prohlášení.
Padesát milionů stromů pro klima
„Jsem přesvědčen, že čelíme klimatické krizi. Každá společnost by tedy proti tomu něco měla udělat,“ řekl šéf AstraZeneky Pascal Soriot v rozhovoru pro agenturu Bloomberg. „Mám děti a vnuka a ti se na mě jednou podívají a řeknou: co jsi udělal? A stejně tak se nás už ptají naši zaměstnanci a očekávají, že zkrátka něco uděláme,“ dodal.
AstraZeneca chce cíle uhlíkové neutrality dosáhnout mimo jiné pomocí úplného přechodu ke spotřebě energie výlučně z obnovitelných zdrojů, a to jak v případě elektřiny, tak v případě vytápění. Zároveň chce obměnit svůj vozový park a používat jen elektromobily. AstraZeneca hodlá požádat i své dodavatele, aby rovněž snižovali emise oxidu uhličitého, čímž pádem by prý mohl být celý řetězec, do něhož je britská farmaceutická skupina zapojena, uhlíkově neutrální do roku 2030.
Peníze firma investuje také do programu, jemuž dala název AZ Forest. Jde o iniciativu, v jejímž rámci se má v příštích pěti letech vysázet na padesát milionů stromů po celém světě. První dřeviny se začnou vysazovat už v únoru v Austrálii, dále pak ve Francii nebo Indonésii. „Je čas konat rychleji. Závazky, které AstraZeneca přijala, nám pomohou urychlit snižování našich emisí skleníkových plynů a rovněž budou inspirací pro spolupráci na globální úrovni,“ uvedl Soriot v tiskovém prohlášení.
Výkonný ředitel britské farmaceutické skupiny rovněž připomněl, že pro AstraZeneku není důraz na čisté životní prostředí ničím novým. „Od roku 2015 jsme naše uhlíkové emise snížili o třetinu a spotřebu vody téměř o pětinu,“ řekl. Ve stejném roce také AstraZeneca představila svou zelenou strategii, kterou prohlášením na Světovém ekonomickém fóru dala jasnější kontury.
Zelený farmaceutický seznam
AstraZeneca se dostala na seznam globální nezisková organizace CDP, která monitoruje, jak se firmy chovají k životnímu prostředí. Pokud vyhovují kritériím, podle kterých lze společnost označit za environmentálně transparentní, CDP ji zařadí na svůj seznam. V loňském roce už tento seznam obsahoval 179 firem, mezi nimiž najdeme i řadu výrobců léků. Vedle AstraZeneky také Bayer, Baxter, Eisai, Johnson & Johnson, Lundbeck nebo Novo Nordisk.
Britský výrobce léků není jediný, kdo se z farmaceutického sektoru přihlásil k boji proti změnám klimatu. V polovině ledna vyhlásila cíl uhlíkové neutrality japonská Takeda. Ta ji chce dosáhnout do roku 2040, kdy eliminuje nebo vykompenzuje své emise, jež dosahují asi 4,5 milionu tun ročně. Už do pěti let pak chce své emise snížit o čtyřicet procent v porovnání s rokem 2016.
Takeda bude ke snížení emisí tlačit také své dodavatele. Bude po nich požadovat, aby své emise snížili do roku 2025 o patnáct procent oproti roku 2018. Japonská farmaceutická skupina také uvedla, že se jí podařilo s předstihem snížit své emise skleníkových plynů o třetinu oproti roku 2005. Tento cíl se už dříve zavázala splnit až ke konci tohoto roku.
Už loni v dubnu se k uhlíkové neutralitě přihlásil rovněž dánský výrobce inzulínu Novo Nordisk. Ve svém tiskovém prohlášení uvedl, že už v tomto roce se mu podaří pro svou veškerou výrobu spotřebovávat energii pouze z obnovitelných zdrojů. Kvůli tomu mimo jiné investoval sedmdesát milionů dolarů (asi 1,6 miliardy korun) do instalace fotovoltaických panelů v Severní Karolíně, jež zabírají plochu o více než 270 hektarech.
„Více než 29 milionů lidí po celém světě užívá naše léky. Od příštího roku to budou moci činit s vědomím, že jsou vyrobeny pouze za využití elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů,“ uvedl před necelým rokem Lars Fruergaard Jørgensen, prezident a výkonný ředitel Novo Nordisk. Do roku 2030 chce Novo Nordisk dosáhnout úplné uhlíkové neutrality při výrobě i dopravě svých výrobků na trh.
Petr Musil
