Čerpání z evropských fondů ve zdravotnictví rok od roku roste, loni dotace činily přes čtyři miliardy

Loni se oproti roku 2018 povedlo z evropských fondů čerpat o 2 miliardy 22 milionů více. Foto: Freepik

Výstavba nových akutních psychiatrických oddělení, centra duševního zdraví, IT projekty či zateplování – to je jen část oblastí, na které čerpáme peníze z EU. V loňském roce přitom Česká republika v oblasti zdravotnictví čerpala dotace ve výši více než čtyři miliardy korun, což je dvakrát víc než v roce předchozím. Zároveň ministerstvo zdravotnictví pracuje na vyjednávání o penězích pro příští programovací období, které začne příští rok. Na investice by úřad rád získal osm miliard korun, které by šly primárně na vybudování sítě urgentních příjmů. Současný stav na poli čerpání evropských fondů prezentovalo ministerstvo zdravotnictví minulou středu sněmovnímu zdravotnickému výboru.

 

„Situace je pozitivní, protože se nám každý rok daří čerpat z evropských fondů čím dál více. Pokud srovnám souhrnné čerpání, v roce 2017 bylo 364 milionů, v roce 2018 2 miliardy 45 milionů a v roce 2019 4 miliardy 67 milionů. Oproti roku 2018 se tak v roce 2019 jedná o nárůst 2 miliardy 22 milionů. Stejně tak očekáváme nárůst čerpání i v roce 2020. Snažíme se projekty akcelerovat a v jednotlivých operačních programech dotáhnout,“ přibližuje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Letos roste čerpání na IT

Čerpání se týká zejména investic – v oblasti IROP modernizace přístrojového vybavení, která už z velké části proběhla, v letošním roce oproti tomu lze očekávat nárůst v oblasti IT. Zde nemocnice čerpají na kybernetickou bezpečnost či modernizaci informačních systémů. Velmi důležitou oblastí jsou investice do nově vznikajících akutních psychiatrických oddělení v nemocnicích, které jsou součástí reformy psychiatrie.

Finance se čerpají také v rámci OP Zaměstnanost, kde jde o tzv. měkké peníze. Zde je realizováno 52 projektů v souhrnné hodnotě 2,93 miliardy. V loňském roce přitom bylo proplaceno přes 500 milionů korun. I tady se jedná zejména projekty v oblasti reformy psychiatrické péče, jako je financování center duševního zdraví. V tomto roce by přitom z OP Zaměstnanost mělo jít na platy na pozice ve služebním poměru 24,9 milionu a na pracovní dohody 36 milionů. Další prostředky by pak měly putovat na paliativní péči, specializační vzdělávání či dětské skupiny.

Peníze v rámci tohoto programu putují také na screeningové programy. Ty zahrnují časný záchyt familiární hypercholesterolémie, časný záchyt tyreopatií v těhotenství, záchyt diabetické retinopatie nebo makulárního edému u pacientů s diabetem I. a II. typu, sekundární prevenci osteoporotických zlomenin u osob nad 50 let po první osteoporotické zlomenině, zvýšení efektivity adresného zvaní občanů ke screeningu karcinomu tlustého střeva a konečníku, prsu a děložního hrdla či optimalizace screeningu karcinomu děložního hrdla zavedením detekce genomu lidského papilomaviru pomocí samoodběrných sad u žen dlouhodobě se nezúčastňujících stávajících screeningů. „Bylo zřízeno Národní screeningové centrum, které je pod ÚZIS. Ten tak čerpá peníze na screening,“ doplňuje ministr Vojtěch.

Třetím programem, v rámci kterého se ve zdravotnictví čerpá, je OP Životní prostředí. Zde bylo v roce 2019 348 milionů korun a celkové čerpání se pohybuje kolem dvou miliard. Tyto projekty obvykle zahrnují zateplení a energetické úspory.

Posledním důležitým programem je Věda, výzkum a vzdělávání, kde se realizuje 16 projektů, na které jde přes 1,6 miliardy. V loňském roce přitom bylo čerpáno 319 korun.

Osm miliard na investice

Už v tuto chvíli ministerstvo participuje na vyjednávání nových prostředků pro programovací období 2021 – 2027. „Budeme gestorem specifických cílů na oblast zdraví v případě IROP a OP Zaměstnanost. Základní podmínkou pro čerpání fondů je, aby byl v oblasti zdraví přijat strategický dokument. Tato podmínka je aktuálně ze strany MZ plněna tím, že byl schválen strategický rámec Zdraví 2030. Ministerstvo zdravotnictví má sedm priorit včetně prevence,“ načrtává ředitelka odboru evropských fondů a investičního rozvoje MZ Kateřina Grygarová.

„Zásadní prioritou, pokud jde o investice, je výstavba sítě urgentních příjmů. Předložili jsme koncepci rozvoje urgentních příjmů a nastavili síť urgentních příjmů s podmínkami na základě odborného konsenzu. Víme, že řada nemocnic technické podmínky neplní a chceme to podpořit. Aktuálně jednáme o osmi miliardách korun z IROP na investiční akce, a většinou bychom chtěli investovat do výstavby urgentních příjmů, jak prvního typu zejména v rámci traumacenter, tak druhého typu v rámci okresních nemocnic,“ vysvětluje Adam Vojtěch.

-mk-