Německo už myslí na to, co bude po opadnutí koronavirové krize

Také němečtí virologové mají za to, že by se mělo začít naléhavě uvažovat o nových opatřeních, která nahradí ta aktuální drakonická. Foto. koláž ZD/wikipedia/pixabay

Spolkový ministr zdravotnictví Jens Spahn představil plán pro období po Velikonocích. Dlouhodobě je totiž velmi obtížné udržet tak přísná omezení svobod v rámci zabránění šíření viru. Podle virologů přílišné prodlužování stávajícího stavu ani nedává smysl.

 

Vědci i politici u našich západních sousedů již vyhlížejí Velikonoce. A dívají se směrem k nim s nadějí, že stávající rozsáhlá opatření proti šíření viru SARS-CoV-2 do té doby zaberou, a díky tomu se bude moci současný stav přece jen trochu uvolnit.

Uvědomuje si to také spolkový ministr zdravotnictví Jens Spahn (CDU), který představil plán cesty z masivních každodenních omezení. Tento plán má Němcům umožnit návrat do veřejného života v době, kdy epidemie bude stále ještě probíhat. „Chci být schopen oznámit všem dobrou zprávu nejpozději do Velikonoc,“ uvedl Spahn podle portálu Die Welt. Podle něho je čas na zvážení nových řešení, která Německo epidemií koronaviru provedou.

Dalekosáhlé sociální a ekonomické dopady

Současná omezení platí v Německu prozatím do 5. dubna. Podle průzkumu ARD-DeutschlandTrend je 95 procent Němců považuje za správná. To ale neznamená, že všichni v Německu čekají se založenýma rukama, až tento kvazinouzový stav pomine. Podle Die Welt roste z různých stran tlak na to, aby vznikl komplexní plán pro období, které přijde poté. A to zejména mezi vědci z různých oborů. Ke slovu se dostávají ekonomové, právníci nebo psychologové, kteří poukazují na dopady, které prodlužování omezení svobod bude mít na jednotlivce i společnost.

Psychologové varují před možným zvýšením počtu sebevražd, pokud sociální izolace potrvá déle než dva či tři týdny. Prezident Německé psychiatrické a psychoterapeutické společnosti Andreas Heinz předpokládá, že asi třicet procent Němců trpí vážným psychickým stresem, a to od úzkostných poruch až po těžké psychózy. Heinz v této souvislosti varuje také před zvyšováním spotřeby alkoholu, což se může promítnout do růstu počtu násilných trestných činů. V Německu totiž až polovině násilných činů předchází požití alkoholického nápoje.

Ekonomové pak přicházejí s výpočty, jak velkou újmu trpí německé hospodářství v důsledku toho, že se země téměř zastavila. Podle mnichovského Ifo Institutu náklady převýší cokoli, co Německo kdy v posledních několika desetiletích během ekonomických krizí zažilo. „V závislosti na scénáři náš hospodářský výkon letos poklesne o 7,2 až 20,6 procenta. To odpovídá ztrátě produkce v hodnotě 255 až 729 miliard eur,“ uvedl prezident Ifo Institutu Clemens Fuest.

Jen pro představu, český hrubý domácí produkt činí skoro 210 miliard eur za rok. Pokud tedy v Německu dojde na nejhorší scénář, kterým je prodloužení současného stavu až na tři měsíce, bude to mít stejný dopad, jako kdyby z povrchu zemského zmizela naráz produkce, kterou Česká republika vytvoří za 3,5 roku.

Opatření musíme přizpůsobit, shodují se vědci

Důležité je, že neudržitelnost stávajícího stavu po delší období vnímají také přední němečtí virologové. Také podle nich by se mělo začít naléhavě uvažovat o nových opatřeních, která ta aktuální drakonická nahradí. Ředitel Ústavu lékařské mikrobiologie Fakultní nemocnice v německém Halle Alexander Kekulé předpokládá, že se po Velikonocích ukáže, jak byla dosavadní opatření účinná a je si jistý, že epidemie koronaviru v Německu významně zpomalí.

Kekulé je ale přesvědčen, že nelze současná omezení v takovém případě hned plošně zrušit. Obává se totiž, že by tím došlo k nástupu druhé vlny. „Musíme vymyslet něco jiného, co bude mít podobné účinky jako současná opatření,“ řekl s tím, že ale zároveň musí dojít k uvolnění přísných regulací. Německý virolog rovněž naznačuje, že v zemi existuje vysoký počet neodhalených případů nákazy koronavirem, který může být až desetkrát vyšší, než je počet těch potvrzených.

To může být podle něho paradoxně dobrá zpráva, protože by to znamenalo, že drtivá většina nakažených má jen mírné nebo žádné příznaky. Někdo si ani nemusel všimnout, že je nemocen. „Osmdesát procent z pozitivně testovaných mělo jen velmi mírné příznaky, někteří měli bolesti hlavy nebo mírnou horečku po dobu tří dnů,“ řekl Kekulé.

Nenápadné postupné „očkování“

Kekulé svou úvahu staví na hypotéze, která pracuje s velmi vysokým počtem nehlášených případů lidí, kteří se mohou cítit špatně, ale nemají kašel ani horečku, a tito lidé jsou pak velmi pravděpodobně imunní. „Pokud tomu tak skutečně je, naše populace je nenápadně očkována, zatímco jsme všichni naštvaní,“ dodal.

V příštích několika týdnech tedy bude důležité myslet na přizpůsobení opatření, a to například na ochranu rizikových skupin. S vědeckou oporou by pak mohla být uvolňována další opatření v sociálním i ekonomickém životě, jako například znovuotevírání škol. A to vše za udržení vysoké míry protestovanosti populace. Testy se podle odborníků budou muset zaměřit na přítomnost protilátek, což umožní zjistit, zda se člověk již nakazil, a je tedy proti koronaviru pravděpodobně imunní.

Petr Musil