Německý parlament schválil úlevy a kompenzace nemocnicím i ordinacím, jejichž financování rozvrátil koronavirus

Norma například stanoví, že nemocnice dostanou 560 eur (asi 15 300 korun) za každé lůžko, které mají v důsledku odložení zákroků neobsazené. Foto: Pixabay

Horní komora německého parlamentu schválila zákon, který má zachránit finanční situaci nemocnic a dalších zdravotnických zařízení. Za každé dodatečné lůžko na jednotce intenzivní péče s plicní ventilací stát zaplatí až padesát tisíc eur. Kompenzace se vztahují i na praktické lékaře a ambulantní specialisty.

 

V pátek ředitel Všeobecné fakultní nemocnice David Feltl na tiskové konferenci oznámil, že tuzemským nemocnicím hrozí v souvislosti s koronavirovou krizí bankrot. Zabránit nejhoršímu je podle něho možné přechodem do režimu krizového financování. Nemocnice totiž podle Feltla omezují plánovanou péči, která ale tvoří velkou část příjmů. Náklady na platy zaměstnancům se jim však nesnížily a některý zdravotnický materiál (například ochranné pomůcky) kupují až dvacetkrát dráž než obvykle. Nemocnice musí situaci řešit s pojišťovnami. „Kdyby se to nedělalo, tak by to vedlo bankrotu nemocnic. Je to řetězová reakce,“ uvedl ředitel VFN pro ČTK.

Pohled k našim západním sousedům naznačuje, že do podobných problémů by se dříve či později mohly dostat i německé nemocnice. Shodou okolností ve stejný den, kdy David Feltl upozorňoval na finanční tíseň tuzemských nemocnic, Spolková rada (horní komora německého parlamentu) v pátek schválila zákon o úlevách a finančních kompenzacích nemocnic, které musely svůj režim přizpůsobit kvůli šíření nákazy viru SARS-CoV-2. Mezi jinými o tom informoval list Deutsches Ärzteblatt.

Přes milion za lůžko s ventilátorem

Nemocnice musely například odložit některé plánované operace nebo vyčlenit lůžkové kapacity na jednotkách intenzivní péče kvůli očekávanému přílivu pacientů přijímaných s onemocněním Covid-19. Zákonodárci ale mysleli i na další zařízení, jako například poskytovatele preventivní nebo rehabilitační péče. Norma například stanoví, že nemocnice dostanou 560 eur (asi 15 300 korun) za každé lůžko, které mají v důsledku odložení zákroků neobsazené. Zároveň jim stát zaplatí 50 tisíc eur (skoro 1,4 milionu korun) za každé dodatečné lůžko na jednotkách intenzivní péče, které bude vybavené zařízením pro umělou plicní ventilaci.

Na kompenzace se mohou těšit také praktičtí lékaři, kterým do jejich ordinací v důsledku nákazy nového typu koronaviru zavítá méně pacientů. Totéž se týká specializovaných ambulantních klinik, které své kapacity propůjčí právě pro léčbu pacientů, kteří onemocní chorobou Covid-19. Zákonodárci neopomněli ani zařízení preventivní či rehabilitační péče. Těm budou náležet kompenzace za nevyužité kapacity ve výši 60 procent průměrné sazby, kterou mají zařízení dohodnuté se zdravotními pojišťovnami.

„Přijetí tohoto zákona bylo pro nás nanejvýš naléhavé. Ve všech rehabilitačních zařízeních po celém Německu dochází k prudkému poklesu obsazenosti a bez této pomoci by řada poskytovatelů přestala fungovat během několika dní,“ uvedl pro Deutsches Ärzteblatt Christof Lawall, ředitel Německé rehabilitační společnosti (DEGEMED – Deutsche Gesellschaft für Medizinische Rehabilitation).

Nyní bude podle všech, kterých se zákon týká, důležitá rychlost, s jakou vláda začne peníze uvolňovat. Aby bylo zajištěno plynulé financování dotčených zařízení, měly by peníze začít proudit již v průběhu tohoto týdne. Jedině tak prý lze dodat potřebnou krátkodobou likviditu a docílit tak toho, aby se současná krize na provozu uvedených zařízení neprojevila.

Pozastavte DRG, žádají provozovatelé

Původní návrh zákona však počítal s nižšími kompenzacemi. Poté, co se ze strany provozovatelů zdravotnických zařízení strhla směrem k vládě kritika, kabinet Angely Merkelové jim nakonec vyšel vstříc a kompenzace rozšířil. „Vítáme skutečnost, že ministr zdravotnictví provedl v návrhu legislativy nezbytně nutné změny,“ komentoval finální podobu zákona Thomas Bublitz, šéf Spolkové asociace německých soukromých klinik (BDPK – Bundesverband der Deutschen Privatkliniken).

Současné nastavení kompenzací už je podle něho dostatečné, ale jen pro veřejná zařízení. „Soukromá zařízení nejsou vládní pomocí pokryta, ačkoli jsou vládami spolkových zemí neustále vyzývána, aby své kapacity vyhradila pro případné léčení pacientů s nemocí Covid-19,“ dodal Bublitz. Bude tak stále požadovat, aby se zákon ještě alespoň dodatečně změnil.

Zákon také dočasně ulevuje zdravotnickým zařízením co do vyplňování potřebné dokumentace při poskytování lékařské péče. Jenže podle kritiků je přijatá úprava polovičatým řešením. Předseda Svazu německých lékařů – Hartmannbundu Klaus Reinhardt si dokonce dovede představit, aby se po čas trvání koronavirové krize pozastavil systém DRG, který je náročný právě na administrativu. „Bylo by to zkrátka lepší, protože lékaři v současné situaci pracují na hranici svých možností,“ řekl Reinhardt.

Petr Musil