Nízké úrokové sazby motivují investory k hledání stále výnosnějších alternativ. Do hledáčku mezinárodního kapitálu se dostala lékařská ambulantní a zubní péče v Německu. Některým tamním politikům se to ale nelíbí.
Podle listu Deutsches Ärzteblatt je mezi zahraničními investory největší zájem o menší nemocnice, střediska lékařské péče a pečovatelská zařízení. To bylo impulsem pro poslaneckou frakci strany Die Linke, aby vyzvala spolkovou vládu k zavedení pravidel pro větší transparentnost v oblasti investic právě do těchto zdravotnických zařízení.
Ve veřejně přístupném registru by se tak podle Die Linke mělo objevit, kdo je vlastníkem těchto zařízení, jaké má tržby nebo zisky, a to zejména v případech, kdy majetkové podíly v nich nakupují společnosti, jejichž hlavní podnikatelská činnost se nachází mimo oblast zdravotnictví. Levicoví poslanci totiž tvrdí, že se tak může německé zdravotnictví ochránit před vlivem pouhých spekulantů. Dodržování těchto pravidel by podle politiků mělo být vymáháno pod sankcí.
Komora v jednom šiku s Die Linke
Možná poněkud překvapivě tento návrh podporují i němečtí lékaři a dentisté. Ti společně návrh podpořili na veřejném slyšení ve zdravotnickém výboru Spolkového sněmu. Německá Spolková lékařská komora (BÄK – Bundesärztekammer) v písemného prohlášení uvedla, že transparentnost v oblasti zahraničních investic do německého zdravotnictví je třeba zásadně zvýšit.
Vedle registru požaduje BÄK dokonce i další legislativní omezení tohoto druhu zahraničních investic. Například založení centra péče o zdraví by podle BÄK bylo možné pouze nemocnicí, která má v daném regionu sídlo. Kromě toho by směl podíl střediska lékařské péče ve specializovaných zařízení dosahovat maximálně pětadvacet procent. Tím se podle BÄK zabrání oligopolizaci sektoru. S tím souhlasí také Spolková asociace lékařů zdravotních pojišťoven (Kassenärztliche Bundesvereinigung).
BÄK však jde ještě dál. Aby se zabránilo vzniku velkých středisek lékařské péče, která by potenciálně získala dominantní podíl na trhu, navrhuje Spolková lékařská komora zavedení stropů na počet zaměstnanců v rámci jednoho takového centra. Konkrétní výši zaměstnaneckého limitu ale komora nenavrhla. Zařízení by také musela udržovat širokou škálu zdravotnických služeb, protože v minulosti prý docházelo k případům, kdy byla péče omezena jen na ty výkony, které jsou lukrativní.
Soukromý kapitál je potřebný, hájí se investiční společnosti
Podle BÄK má v současné době v Německu investice ve zdravotnických zařízení více než padesát kapitálových společností, které se zabývají pouze asset managementem (správou aktiv) a nikoli podnikáním ve zdravotnickém sektoru. Tento druh kapitálu pochází především z USA a jiných evropských zemích. Předmětem zájmu je zejména farmacie, radiologie, nukleární medicína, dialýza, oftalmologie a dermatologie.
S navrhovanou regulací ale nesouhlasí Frederik Mühl ze Spolkové asociace investičních společností. Mühl zdůraznil, že fondy soukromého kapitálu mají v popisu práce shromažďovat a investovat peníze například také z penzijních fondů do aktiv, která se zhodnocují. Tedy i do společností, které podnikají ve zdravotnictví.
Podle něho jsou takové investice nejen nutné, ale i potřebné. A to s ohledem na demografické změny spojené se současným i budoucím nedostatkem kvalifikovaných pracovníků ve zdravotnictví, který lze do jisté míry kompenzovat vývojem a zaváděním technologických novinek. „Existuje zde obrovská potřeba investic do zdravotnictví a peníze zkrátka odněkud přicházet musejí,“ uvedl Mühl. Bez soukromých kapitálových společností prý nepůjde úroveň zdravotnictví zvyšovat.
Pozoruhodný je také přístup poslanců za AfD. Ti během zmíněného veřejného slyšení ve zdravotnickém výboru řešili zejména zajištění lékařské péče ve venkovských oblastech. Strana vyzvala spolkovou vládu, aby pro budování středisek lékařské péče zřídila speciální fondy, které by byly financovány z daní.
Petr Musil
