Acylpyrin, Ibalgin a Paralen. Jak se změnila spotřeba léků proti horečce s nástupem pandemie

Graf, který srovnává spotřebu antipyretik v prvních třech měsících roku 2019 (přerušovaná čára) a roku 2020 (plná čára). Letos meziměsíčně nejrychleji vzrostla spotřeba ibuprofenu (červeně), až o 78 procent. Graf: ZD, Zdroj: Sprinx

Žijeme v časech korony. Jednou se najde novodobý García Márquez, který o tom napíše knihu. Jen doufám, že to nebude novodobý Stephen King. V současné době je pozornost odborné a laické veřejnosti zaměřena zejména na dvě skupiny léčivých přípravků, na antivirotika a na antipyretika, diskutuje se jejich účinnost, dostupnost, spotřeba a také výhled do budoucna. Budou, nebudou, bude dost pro všechny…? Zaměřili jsme se v naší analýze na antipyretika a jejich spotřebu v prvních třech měsících letošního roku, za které jsou dostupná data a můžeme hodnotit alespoň nějakou dynamiku vývoje spotřeby.

 

Všechny základní účinné látky pro tlumení horečky, které máme v současnosti k dispozici, jsou v medicíně již dlouhou dobu. Nestorem je samozřejmě kyselina acetylosalicylová, nám dobře známý Acylpyrin / Aspirin. Byl poprvé uveden na trh pod názvem Aspirin v roce 1899 a od té doby z něj nikdy nezmizel na rozdíl od jiných, ve své době také průlomových, látek. V pořadí druhý je paracetamol, u nás známý nejvíc jako Paralen / Panadol. Ten byl sice poprvé syntetizován v roce 1877 a ťukal na vrátka medicíny o deset let později, ale do praxe se dostal nakonec z různých důvodů, mimo jiné i díky úspěchu Aspirinu, až v roce 1950. Poslední z antipyretických tří králů je ibuprofen, u nás známý jako Brufen / Ibalgin. Byl syntetizován v průběhu 50. let a přípravek Brufen byl na trh uveden v roce 1969. Někteří z nás si ještě budou pamatovat ikonické postavení licenčního Brufenu od 80.let vyráběného v tehdejší Spofě.

Podíváme li se na to, co se, pod vlivem situace s koronavirem, stalo se spotřebou těchto tří látek v ČR, asi nebudeme překvapeni, že šla nahoru. Porovnávali jsme spotřebu perorálních forem v DOT dle definice SÚKL, abychom odfiltrovali vliv velikosti balení a pouze jednosložkové přípravky tedy nikoli kombinace s jinými účinnými látkami (DOT = days of therapy, vyjadřuje počet dní, po které byl lék podáván bez ohledu na to, v jaké síle nebo kolika dávkách – pozn. redakce). Porovnání zahrnuje leden únor a březen 2020 a stejné období loňského roku.

Největší nárůsty vykazuje spotřeba ibuprofenu, která se zvýšila o 78 % s výraznou meziměsíční dynamikou. Paracetamol ho následuje s 63 %. Zajímavé je zejména srovnání březnové spotřeby, která je v roce 2020 oproti roku 2019 u paracetamolu trojnásobná, přitom k takovému nárůstu skutečné nemocnosti téměř jistě nedošlo. Souvisí to i s tím, že „ obvyklá „ chřipková epidemie v roce 2019 v březnu již podle spotřeby doznívala. Acetylosalicylová kyselina má naopak spotřebu menší, než v kontrolním období, v souvislosti s koronavirem k jejímu zpopularizování nedošlo.

Přibližně 80 % přípravků s paracetamolem a 60 % přípravků s ibuprofenem bylo v roce 2019 dodáváno na trh domácími výrobci, v roce 2020 to již tak není vlivem změny, která nastala u Paralenu a Ibalginu, podíl acetylosalicylové kyseliny dodávané domácími výrobci je kolem 7 %.

Věříme, že se domácí lékárničky brzy naplní a křivky spotřeby se postupně zploští. Výroba ve famaceutickém průmyslu je proplánována do nejmenšího detailu a na meziměsíční nárůsty v takovéto výši není snadné rychle reagovat. Výroba účinných a řady pomocných látek je navíc lokalizována v Indii, Číně a jižní Evropě, v regionech, kde situace s koronou je složitější než u nás a její vliv na výrobní podniky je těžké ve střednědobém pohledu predikovat.

Přejme si proto hodně zdraví.

Jiří Stránský        

Business Director Pharma

Sprinx Systems, a.s.