Ministerstvo financí neuvažuje o kompenzacích pro zdravotnictví. Chybět ale budou miliardy. Rezervy pojišťoven nestačí ani na letošek

Po trvalém růstu příjmů veřejného zdravotního pojištění v posledních letech přichází strmý a rychlý pád o desítky miliard korun. "Nepochybně se drasticky snížil výběr zdravotního pojištění. To potenciálně omezuje léčení onemocnění s větším dopadem na zdraví populace," upozorńuje prezident České stomatologické komory Roman Šmucler. Foto: Pixabay/ZD

Začátkem týdne upozornila správní rada VZP, že deficit naší největší zdravotní pojišťovny dosáhne na konci roku částky 31 miliard korun. Dopočteme-li zhruba ostatní pojišťovny, dostáváme se na částku přes 50 miliard korun. Tak velký propad nikdy české zdravotnictví ve své historii nezažilo. Hrozí, že peníze budou chybět už letos a příští rok pak čeká poskytovatele a hlavně pacienty redukce poskytované zdravotní péče. O kompenzacích zdravotním pojišťovnám pro letošní rok v tuto chvíli neuvažujeme, sdělila ministryně financí Allena Schillerová (ANO) Zdravotnickému deníku.

 

Ministryně se přitom odvolala na údajné rezervy zdravotních pojišťoven ve výši 62 miliard korun. Jenže tato částka představuje pouze stav účtů všech pojišťoven na konci února a nikoliv stav rezerv. Ty podle odhadů Zdravotnického deníku dosahují sotva 40 miliard korun, a proto nestačí ani na pokrytí letošního financování poskytovatelů. Stát by měl finanční propad zdravotních pojišťoven i poskytovatelů kompenzovat, myslí si lídři opozičních stran i oslovení lékaři. Hospodářská komora pak navrhuje zcela zásadní navýšení platby za státní pojištěnce jako stabilizační finanční injekci.

Poskytovatelům zdravotních služeb se každým dnem zvětšují finanční výpadky, které vznikají v důsledku krizového stavu a státem přikázaných omezení na ochranu veřejného zdraví (například omezení plánované péče). Klesá jim tudíž běžná produkce. Zdravotní pojišťovny by to měly zohlednit při zúčtování zálohových plateb, jež nyní proplácejí poskytovatelům zdravotní péče. Za normálních okolností se vyúčtování záloh staví proti vykázané produkci, to by v krizové situaci dopadlo pro mnohá zdravotnická zařízení katastrofálně. Pojišťovny zatím vyčkávají. Chtějí mít v ruce přesná čísla, ale je zřejmé, že musí najít model krizového financování a s poskytovateli o řešení svízelné situace komunikovat. „Kdyby se to nedělalo, tak by to vedlo bankrotu nemocnic. Je to řetězová reakce,“ uvedl už minulý týden pro ČTK ředitel VFN David Feltl. Zdravotnickým zařízením by navíc měly být  uhrazeny také nové a zcela nečekané výdaje, jako například testy na Covid-19 v rámci předoperačního vyšetření a samozřejmě mimořádné výdaje na ochranné prostředky.

Ministryně Schillerová: kompenzace zdravotníkům ne, zemědělcům ano

Celkové finanční ztráty systému veřejného zdravotního pojištění, k nimž dojde do konce roku, lze zatím jen odhadovat. Pojišťovny nyní uvidí první čísla za březen, kdy začala restrikce vlády ovlivňovat ekonomiku státu i zdravotnických zařízení. Validnější data pak zřejmě přinese až duben. Poměrně jasné jsou však kontury výpadků příjmů kvůli odložení placení záloh na zdravotní pojištění pro OSVČ na dobu půl roku, od března 2020 do srpna 2020, a to ve výši až 8,5 miliardy korun. Právě tuto položku by vláda měla – podle opozice i lékařů – nyní akutně kompenzovat. Kabinet Andreje Babiše se však k tomu nechystá, spoléhá totiž na peníze, které měly zdravotní pojišťovny na svých účtech před začátkem koronavirové krize, tedy koncem února. „Ministerstvo financí od roku 2014 dlouhodobě prosazovalo navyšování rezerv zdravotních pojišťoven v době hospodářského růstu. I díky tomu se podařilo zvýšit rezervy pojišťoven z cca 14 mld. Kč v roce 2013 na 62 mld. Kč na konci února tohoto roku. Toto úsilí MF nebylo samoúčelné, ale jeho cílem bylo vytvořit dostatečný polštář pro případ hospodářské recese či mimořádné situace ve zdravotnictví. Obojí nyní nastalo. Kvůli neplacení minimálních odvodů z důvodu vysokých rezerv nehrozí, že by zdravotní pojišťovny neměly prostředky na úhradu zdravotní péče,“ míní ministryně Alena Schillerová (ANO)a dodává: „O kompenzacích zdravotním pojišťovnám pro letošní rok v tuto chvíli neuvažujeme.

Přitom vláda v jiných rezortech kompenzace schválila, tak například pro zemědělce chystá 4,3 miliardy korun. Jak upozorňuje portál euro.cz, dotace pro zemědělství pomůže zejména firmám okolo Potravinářské komory, kterou donedávna vedl současný ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) a nyní v jejím čele formálně stojí Tomanovi mimořádně blízká Dana Večeřová. Pak také samozřejmě Agrofertu, který – kdysi přímo a dnes přes svěřenecký fond – patří premiéru Andreji Babišovi (ANO).

Mimořádnou dotaci chystá také ministryně práce a sociálních věcí Michaela Maláčová (ČSSD), která tvrdí, že sociálním službám bude chybět až 10 miliard korun.

„O výši plateb budeme jednat s Ministerstvem zdravotnictví v rámci přípravy státního rozpočtu na příští rok. Střednědobý výhled na rok 2021 počítá s částkou 77 mld. Kč za státní pojištěnce,“ říká ministryně financí. Její optimismus ale podle lidí z resortu i opozičních lídrů není na místě. Řešit je třeba rostoucí výpadek hned teď a nečekat na kolaps na konci roku. „Připomínáme, že kapitola Ministerstva zdravotnictví byla již posílena o více než 2 mld. Kč na nákup ochranných prostředků, platy a provoz krajských hygienických stanic. Rozpočet ministerstva zdravotnictví jsme připraveni v případě potřeb dále navýšit,“ napsala ještě Zdravotnickému deníku ministryně Schillerová. Problém nadcházející finanční tísně zdravotnických zařízení ovšem tohle navyšování rozpočtu ministerstva zdravotnictví ani v nejmenším neřeší.

Hospodářská komora má konkrétní návrhy: 10 miliard hned, další desítky vzápětí

„Vláda by měla vykompenzovat v systému veřejného zdravotního pojištění výpadek způsobený odložením plateb OSVČ, tj. jednorázově navýšit příjmy o 10 miliard korun. Věřím, že v tomto najde i podporu opozice. Nelze spoléhat pouze na využití rezerv na účtech zdravotních pojišťoven,“ řekl Zdravotnickému deníku Ivo Hlaváč, předseda sekce zdravotnictví a sociálních služeb Hospodářské komory. Zároveň je podle něj zapotřebí velice rychle vyřešit otázku ponechání stávajících záloh ve výši sto procent i při snížené produkci. „Po dobu trvání mimořádných opatření je významně omezeno poskytování odložitelných zdravotních služeb. Pro zachování stability sítě poskytovatelů zdravotnických služeb by pojišťovny měly přijít s řešením např. cestou fikce naplnění produkce v období nouzového stavu,“ navrhuje.

Ivo Hlaváč nepovažuje přístup ministerstva financí za adekvátní. Hospodářská komora dlouhodobě poukazuje na to, že systém veřejného zdravotního pojištění směřuje k deficitu a že není odolný proti krizím. „Je společným zájmem všech, státu, veřejných poskytovatelů i privátního sektoru, aby se systém pro rok 2020 a 2021 stabilizoval. Bez posílení příjmové strany systému veřejného zdravotního pojištění to nepůjde. Předpokládám, že vláda bude umět využít i avizovaných prostředků EU na sanaci škod ve zdravotních systémech vlivem COVID-19,“ uvádí Ivo Hlaváč. Rezervy zdravotních pojišťoven podle něj pomohou stabilizovat systém roce 2020, ale pro rok 2021 již nebudou s to pokrýt požadavky na zdroje. „Vzhledem k očekávané ekonomické stagnaci, vyšší nezaměstnanosti a stagnaci mezd je jediným řešením zvýšení příspěvku státu za jím hrazené pojištěnce. Za Hospodářskou komoru navrhujeme vládě, aby co nejdříve valorizačním opatřením navýšila příspěvek za státní pojištěnce rámcově o 500 korun,“ dodává. Podle hrubého odhadu Zdravotnického deníku by tak mohly do systému navíc přitékat každý měsíc necelé tři miliardy korun. Kdyby byla platba zvýšena od května, pro systém by to do konce roku představovalo 23 miliard korun (za stávajícího počtu státních pojištěnců, ve skutečnosti ale bude jejich počet narůstat v důsledku růstu nezaměstnanosti). Ministerstvo financí ale pořád pracuje s předkrizovým návrhem, kdy by až v roce 2021 stát navýšil svůj příspěvek pouze o 3,5 miliardy za celý rok.

Politické rozhodnutí: buď sanovat, nebo omezit nároky pojištěnců

„Stát by měl přistupovat k pojišťovnám stejně, jako bude kompenzovat ztráty ostatních podnikatelů či osob samostatně výdělečně činných,“ myslí si profesor Jan Pirk, přednosta Kardiocentra IKEM, jeden ze stálého panelu lékařů, s nimiž Zdravotnický deník konzultuje aktuální otázky českého zdravotnictví.

“Určitě by ale bylo špatně, kdyby ztráty byly přeneseny na bedra poskytovatelů zdravotní péče. Ti by měli za odvedenou a nasmlouvanou péči dostat standardně zaplaceno,“ doplňuje profesor Pavel Calda, vedoucí Centra fetální medicíny a ultrazvukové gynekologické diagnostiky 1. LF UK a VFN v Praze.

„Nejspíše si musí většina z nás přiznat, že to, co zažíváme nyní, jsme si před cca třemi týdny neuměli vůbec představit,“ míní předseda Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko. Podle něj záleží na délce trvání opatření proti epidemii. Pokud z tohoto důvodu klesnou pojišťovnám příjmy, stát bude muset nějak zasáhnout a samotné pojišťovny začít významně přehodnocovat systémy úhrad ve všech segmentech, zejména tam, kde převažuje výkonová platba. „V opačném případě by se totiž mohlo stát, že řada poskytovatelů ekonomicky nepřežije a pojišťovny po konci pandemie nebudou mít svým klientům z významné části co nabídnout. Půjde-li ale o propad u VZP jen 31 miliard, tj. do 50 miliard korun za všechny pojišťovny, umím si představit, že systém zdravotního pojištění, jak je nastavený dnes, přežije sám o sobě. Změna financování poskytovatelů z výkonové na ‚záchrannou‘ alespoň za dobu propadu návštěvnosti pacientů ovšem bude jistě nutná,“ shrnuje Zorjan Jojko.

Širší úhel pohledu nám nabídl prezident České stomatologické komory Roman Šmucler. „Rozhodnutí investovat obrovské prostředky zejména formou ochromení ekonomiky do boje s epidemií covid bylo politické. Je otázkou pro historiky, zda bylo v této podobě nutné či ne. Nepochybně se ale drasticky snížil výběr zdravotního pojištění. To potenciálně omezuje léčení onemocnění s větším dopadem na zdraví populace,“ napsal Zdravotnickému deníku. Má za to, že pacienti mají nadále práva na dostupnost a kvalitu péče, ale byla upřednostněna ochrana před jedním, nikoli nejvýznamnějším rizikem pro zdraví, na úkor ostatních. „Ekonomické škody lze v tuto chvíli jen odhadovat, neznáme ani plán obnovení ekonomiky. Pokud ale nedojde k rychlému obnovení výběru pojistného, stát, který  o tomto rozhodl má nepochybně, minimálně morální povinnost stav sanovat. Alternativou jsou opět politické rozhodnutí řešící problémy transparentním omezením nároku pojištěnců. Stát se musí rozhodnout,“ zamýšlí se Roman Šmucler.

Lídři opozice: pro kompenzaci za OSVČ

Zdravotnický deník oslovil lídry opozičních stran, aby získal přehled o tom, jaké kroky vlády by byli ochotni podpořit a zda mají své vlastní představy, jak zabránit finančnímu kolapsu zdravotnictví.  Prakticky všichni s výjimkou předsedy komunistů by kompenzovali výpadek daný odkladem plateb záloh na pojistné pro OSVČ.

„Určitě je nutné chybějící finanční prostředky do zdravotního systému vrátit. Za KDU-ČSL jsme již před touto krizí upozorňovali, že i platby za státní pojištěnce jsou nedostatečné. Nyní se tento problém dramaticky prohlubuje a stát by měl odpuštěné platby za zdravotní pojištění ideálně v plné výši zdravotním pojišťovnám kompenzovat,“ uvedl předseda lidovců Marian Jurečka s tím, že si je vědom toho, že zdravotní péče ponese v některých oblastech výrazně vyšší náklady a v některých oblastech odložené výkony zdravotní péče znamenají výrazné komplikace pro zdravotnická zařízení a konkrétní ordinace. „Tyto výpadky příjmů bude potřeba, až opadne nejvyšší krize s koronavirem, řešit,“ uzavřel Jurečka.

Předseda Pirátů Ivan Bartoš míní, že vláda by měla kompenzovat škody vzniklé kvůli koronaviru napříč různými resorty. „Již jsme ve sněmovně podpořili oba návrhy opozice, jak tyto peníze do systému vrátit, bohužel vládní mašinérie odmítla jakoukoliv diskuzi o těchto návrzích a prostě je smetla,“ připomíná. Ivan Bartoš soudí, že škody na zdravotnictví budou daleko vyšší než už spočítaný propad příjmů od OSVČ ve výši 8,5 miliardy – ať už kvůli neprovedeným výkonům, které měly nemocnice naplánované, či mimořádným opatřením, které musejí zavádět, přesčasy, které by měly proplatit, a další. „Celková výše škod se vyšplhá daleko výše než je jen výpadek příjmů od OSVČ,“ je si vědom šéf Pirátů a chystá se na schůzi Sněmovny 7. dubna apelovat na vládu, aby předložila plán, ve kterém bude řečeno, za jakých podmínek bude dál stát fungovat. „Financování zdravotnictví je jednou ze součástí jakéhokoliv plánu, pokud chcete zajistit chod státu, firem a bezpečí občanů. Chceme od vlády slyšet, jak ochrání zdravotníky, ať už jsou v nemocnicích nebo sociálních službách, jak nemocnicím zajistí dostatek peněz na fungování i v této době, a to tak, aby nemocnice fungovaly i v prosinci a příští rok. Navýšení plateb za státní pojištěnce je po administrativní stránce nejjednodušší cesta, jak tyto zdroje do zdravotnictví dostat, ale prosím nezapomínejme, že za těmi penězi jsou především lidé, kteří se o nás starají, právě k těm je zapotřebí tyto zdroje dostat, a to je role zase zdravotních pojišťoven,“ říká Bartoš. Rezervy zdravotních pojišťoven podle něj nejsou tak velké, aby se z nich dalo táhnout celé zdravotnictví po celý rok, „ale pár týdnů jistě vydrží“. Během této doby je podle předsedy Pirátů zapotřebí, aby vláda přišla s posílením financí a také plánem, jak udrží kvalitu a schopnosti českého zdravotnictví v dlouhodobém horizontu.

ODS přímo ve sněmovně navrhovala nahrazení výpadku z odkladu pojistného u OSVČ, psali jsme o něm zde. Mělo se jednat o bezúročnou půjčku ze systému veřejného zdravotního pojištění na mitigaci ekonomických dopadů epidemie s úhradou k 25. březnu 2021. Ministerstvo financí by podle představy ODS poslalo a účet zdravotního pojištění částku, která bude chybět díky odpuštění záloh OSVČ, tedy oněch 8 až 8,5 miliard korun. Návrh ale koalice zavrhla. „Výpadek ve zdravotním pojištění se nepříjemně promítne do fungování systému, protože zatímco na jedné straně zcela jasně poklesnou příjmy pojišťoven, na druhé straně můžeme očekávat vyšší výdaje vlivem pandemie koronaviru. Proto jsme také ve Sněmovně navrhovali, aby stát pojišťovnám tuto částku nahradil. Naší povinností je udržet systém na slušně fungující úrovni,“ napsal Zdravotnickému deníku předseda ODS Petr Fiala. Jako jednu z cest vidí i navýšení plateb za státní pojištěnce. „Je potřeba v nejbližší době, jakmile bude patrná hloubka problému, zahájit diskuzi mezi vládou a pojišťovnami. Stojíme si ale za tím, že zdravotnictví potřebuje komplexní reformu a strategii udržitelnosti, na to nás opakovaně upozorňuje i Evropská komise,“ zdůrazňuje předseda ODS. Kdyby prý vláda zpracovala a zavedla potřebnou reformu zdravotnictví místo toho, aby rozpouštěla rezervy pojišťoven na základě dohadování kolem úhradové vyhlášky, mohly být dopady podle Fialy mnohem nižší.

Také TOP 09 přišla s návrhem, jak kompenzovat výpadek příjmů pojišťoven od OSVČ, a také ona neuspěla. Miroslav Kalousek doporučil vládě, aby ze své rozpočtové rezervy v rámci kapitoly Všeobecná pokladní správa převedla 10 miliard korun do platby za státní pojištěnce. „Zdravotnický systém je v důsledku pandemie oslaben, je v mimořádné zátěži a pravděpodobně bude naprosto nezbytné v druhé polovině roku zdravotní pojišťovny nějak sanovat. Chybou bylo, že v době blahobytu zvedli vládní poslanci ruce pro utracení rezerv zdravotních pojišťoven. Takové rezervy by se teď hodily náramně,“ posteskla si předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Navýšení platby za státní pojištěnce a její valorizaci považuje za samostatné téma v rámci diskuze o eventuální reformě zdravotního pojištění. „Apelovat zřejmě nebudeme vůbec muset. Lékařské úkony se provádět musí a někdo za ně bude muset zaplatit. To je nevyhnutelné,“ míní předsedkyně TOP 09, „Veřejné zdraví teď musí být absolutní priorita. Rozhodně si nemyslím, že je nutné navyšovat deficit, když jsou v rozpočtu méně důležité položky – nemluvila bych jenom o zemědělství, ale nechápu, proč máme mít v dnešní situaci třeba dotované jízdné,“ podivuje se Pekarová Adamová.

Trošku jiný přístup mají komunisté. Předseda KSČM Vojtěch Filip si nemyslí, že by vláda měla zdravotním pojišťovnám „něco vracet, a to ani těm, které nezřizuje, krize dopadá na všechny bez výjimky“.  Stabilizovat situaci ve zdravotním pojištění KSČM navrhuje už dlouhodobě tím, že se bude automaticky valorizovat platba za státní pojištěnce ze státního rozpočtu. „To je náš trvalý požadavek a budeme o tom s vládou jednat, když už jsme podpořili změnu deficitu státního rozpočtu i pro letošní rok,“ sdělil nám šéf komunistů.

Tomáš Cikrt