Nakažených po Velikonocích nepřibylo. Je na čase zase začít věnovat pozornost i jiným zdravotním problémům, apeluje profesor Dušek

Je třeba začít obnovovat běžnou péči, shodují se odborníci. Foto: Pexels

Scénář, kterého se mnozí obávali, podle všeho nenastal. Ačkoliv během Velikonoc mnoho lidí polevilo v dodržování bezpečnostních opatření a hobbymarkety byly zavaleny zákazníky, na počtu nakažených se to nijak výrazně neprojevilo. V současnosti se naopak zdá, že reprodukční číslo, tedy to, kolik jeden infikovaný průměrně nakazí lidí, kleslo na 0,7. Odborníci proto apelují, aby byl obnoven běžný provoz nemocnic s tím, aby byl ponechán prostor pro záchrannou brzdu v případě zhoršení situace. V tuto chvíli ovšem spíše hrozí, že lidé budou přicházet o život či zdraví kvůli odkládání běžné a plánované péči než kvůli covid-19.

 

„Už jsme schopni říci předběžné stanovisko k tomu, jestli Velikonoce a rozvolňování opatření včetně hobbymarketů měly zásadní dopad na epidemiologickou situaci v České republice. Odpověď s největší pravděpodobností je, že zatím neměly. Data v posledních dnech jsou poměrně pozitivní – za včerejšek záchyt 99 pozitivních pacientů, den předtím 133 a předtím 154. V pondělí byl mírný výkyv z hlediska počtu provedených testů a záchytů, ale od úterý se to dostává na standardní trajektorii. Přitom včera byl rekordní počet testů 8807. Ještě uvidíme, jak se situace bude vyvíjet v následujících dnech, ale můžeme být, pokud jde o povelikonoční vývoj, spíše pozitivní,“ shrnuje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch s tím, že vývoj covid-19 v České republice je jeden z nejpříznivějších na světě. „Čísla ale mohou zůstat takto pozitivní, jen když budeme všichni zodpovědní, budeme nosit roušku, zamezíme bližšímu kontaktu s ostatními lidmi a budeme dodržovat hygienická pravidla,“ apeluje Vojtěch.

Celkový podíl pozitivních případů z celkového počtu testů již od začátku měsíce setrvale klesá, a to na současných 3,8 procenta (ve Velké Británii je to přes 31 procent, v USA 19 procent, v Itálii 12 procent). Podobně tomu je s denním podílem pozitivních případů, který klesl na 1,7 procenta.

Že data hovoří o pozitivním vývoji, potvrzuje i šéf ÚZIS Ladislav Dušek. „Teď jsme ve fázi, kdy, pokud by tu byl silný efekt Velikonoc, už bychom ho zřejmě viděli. Zároveň ale nemůžeme stoprocentně říci, že se něco nestane v dalších dnech. Z dostupných dat však lze konstatovat, že se žádný negativní vliv Velikonoc neprojevil, a není to vliv testovací kapacity, která je dostatečná. Napadne vás, nakolik je pravděpodobné, že se projeví pozdní efekt v následujícím období – ale spíše je to nepravděpodobné,“ uvádí profesor Dušek. Důvodem je to, že podle předvelikonočních dat bylo reprodukční číslo 1 a nemoc se tak přestala nekontrolovaně šířit už tehdy. „Rychlé a neočekávané celopopulační vzplanutí tak je vysoce nepravděpodobné,“ dodává Dušek.

Předchozí model kalkulující s reprodukčním číslem 1 přitom předpovídal, že k polovině dubna budeme mít 6 400 – 7 500 diagnostikovaných případů. Realita byla taková, že bylo diagnostikováno 6 433 pacientů, z toho 1500 lidí nad 60 let, což predikci přesně odpovídalo. To ve výsledku znamená, že nový model bude ještě optimističtější. Podle scénáře, který počítá s 10 procenty subklinických případů, by nyní mělo být reprodukční číslo 0,74 s intervalem spolehlivosti 0,53 – 0,96. Ke konci dubna by dle těchto údajů mělo být zhruba 7800 diagnostikovaných případů.

Nejhorší možný krátkodobý scénář pak hovoří o tom, že se během Velikonoc mohlo reprodukční číslo zvednout na 1,2. Pokud se tak stalo, což zjistíme během čtyř dní, znamenalo by to na konci dubna 9000 diagnostikovaných. „Nejrizikovější scénář dneška byl ale ještě na konci března tím nejpozitivnějším. Vývoj tedy jde jednoznačně dobrým směrem,“ shrnuje profesor Dušek.

Na tomto místě podtrhněme, že predikce hovoří o kumulativních počtech, přičemž už nyní bylo 27 procent pacientů označeno za vyléčené. Podíl těch, kdo potřebují hospitalizaci, se dlouhodobě pohybuje kolem 15 procent, zemřelých jsou zhruba tři procenta. Mezinárodně se tak v mortalitním „žebříčku“ držíme na spodním místě. „Nutno zdůraznit, že všechny státy reportují všechna úmrtí – to zdaleka nejsou úmrtí s primární příčinou úmrtí covid-19, jsou to i pacienti, kteří zemřeli na řadu jiných onemocnění a byli pozitivní,“ vysvětluje Ladislav Dušek.

Analýza dosavadních 206 úmrtí v Česku ukázala, že k většině dochází v nemocnici a obvykle se jedná o lidi nad 60 let, a to s více komorbiditami (obezita, diabetes, kardiovaskulární či nádorové onemocnění, onemocnění dýchacího systému). „Odlišit, zda pacient zemře v uvozovkách čistě na covid, bohužel nelze bez znalosti detailních údajů a dokumentace těchto pacientů. Současná definice úmrtí neumožňuje u každého pacienta jasně určit, jestli jeho úmrtí bylo v kontextu s covid, nebo jestli to byla konsekvence jeho dlouhodobého komplikujícího onemocnění. Jen málo úmrtí je ale čistě na covid, většina probíhá tak, že infekce zhorší základní stav onemocnění a na konci je úmrtí pacienta. Měli bychom vědět, že jakákoliv jiná infekce vede ke spuštění stejných mechanizmů v populacích rizikových pacientů. Neměli bychom zdůrazňovat smrt s covid o nic více či méně než v kontextu jiných onemocnění a infekcí,“ objasňuje předseda České společnosti anesteziologie resuscitace a intenzivní medicíny Vladimír Černý.

Pokud bychom se podívali na rozšíření nákazy mezi jednotlivými povoláními, nejčastěji jsou infekcí zasaženi zdravotničtí pracovníci, a to nejvíce zdravotní sestry. „Díky práci krajských hygienických stanic vidíme, jaký podíl nakažených se skutečně nakazil v zaměstnání – lékaři a zdravotničtí pracovníci se samozřejmě mohou nakazit i kdekoliv jinde a v počátcích epidemie to bylo v drtivé většině z důvodu návratu z dovolených v zahraničí. Lékaři se nakazili v zaměstnání zhruba z 12 procent, což je číslo příznivé, naopak u sester je na to třeba dávat větší pozor – třetina pozitivních sester je nakažena v zaměstnání. Čísla ale nezveličujme – 154 lékařů a 308 sester nejsou při počtech, jaké ve zdravotnictví máme, čísla alarmující, ale hlídejme je,“ říká k tomu Ladislav Dušek.

Bedlivě monitorovány jsou nyní už i kapacity ve zdravotnictví. Díky dispečinku intenzivní péče přesně víme, kde je jaká obsazenost. V tuto chvíli je z 4148 lůžek intenzivní péče volných 1792, tedy 42 procent. Z 1969 ventilátorů je volných 1336 čili 67 procent a ze 75 ECMO jich je volných 65, tedy 89 procent. S covid-19 je přitom nyní hospitalizováno 372 pacientů, z toho 76 na JIP, 48 na umělé plicní ventilaci a pět na ECMO.

I z těchto dat je tedy patrné, že je možno začít se vracet k běžnému provozu. „Stanovisko kliniků je jednoznačné. Typ péče je ponechán na poskytovateli – každá nemocnice je jiná a je jistě něco jiného dívat se na tuto otázku optikou fakultní nemocnice Motol, nebo nějakého soukromého gynekologického zařízení. Otázka, v jakém rozsahu, je také jednoduchá – bez omezení, ale tak, aby bylo možno couvnout zpět a obnovit kapacitu intenzivní péče,“ přibližuje Vladimír Černý. Díky tomu, že stále monitorujeme situaci, bychom přitom v případě nárůstu případů měli zhruba dva týdny na to, abychom přijali patřičná opatření.

Nyní by přitom měla být strategie taková, že se budeme postupně navracet k běžnému fungování, přičemž v případě lokálního problému by měly být nasazeny v daném místě testovací kapacity a řešení by mělo být cílené.

„Díky studiu a opatřením, která zemi dostala z hlediska epidemiologického do kontrolovatelné podoby, jsme alespoň částečně poznali chování viru. Na základě dat se domnívám, že je možné, či dokonce nutné, zahájit kontrolovaný návrat k normálnímu životu. Zejména je nutné restartovat zdravotnický systém. Velmi důrazně bych apeloval na to, abychom začali odblokovávat akutní lůžkovou péči. Je nutné začít normálně léčit,“ podtrhává profesor Dušek.

Ten také připomíná skvělé výsledky v léčbě infarktů myokardu či v onkologii, pokud ale budeme nadále péči blokovat, mohli bychom o tyto výsledky přijít. Šéf ÚZIS zároveň poukazuje na dosavadní úspěch screeningových programů rakoviny tlustého střeva, prsu a děložního čípku. „Jsem rád za informace, které nyní poskytuje Česká televize. Ale zkusme využít obrovské pozornosti občanů České republiky a začněte do vysílání vkládat bloky věnující se i jiným oblastem medicíny, třeba právě onkologické prevenci. Jen tyto tři screeningové programy ročně zabrání pěti tisícům zbytečných úmrtí a včas odhalí cca sedm tisíc zhoubných nádorů ročně. Vraťme je zpátky do plného chodu a věnujme jim pozornost,“ prosí Ladislav Dušek.

Michaela Koubová, grafy: MZ ČR, ÚZIS