Statistiky související se šířením koronavirové nákazy dokáží být ošemetné. Je třeba mít neustále na paměti, že když je řeč o počtech nakažených, myslí se tím potvrzené případy. Skutečná promořenost populace je nejspíše jiná.
Uvědomují si to i vědci z německého Institutu Roberta Kocha, kteří spustili celonárodní studie na přítomnost protilátek proti viru SARS-CoV-2, aby si udělali reálný obrázek o tom, jak rozšířená nákaza vlastně je. Na počet potvrzených případů se totiž nedá stoprocentně spolehnout. Někteří pacienti jsou asymptomatičtí, jiní s lehčími příznaky se ani nenechají otestovat, protože se domnívají, že prodělávají běžnou virózu.
Do mysli mnoha lidí se tak vkrádá otázka, zda už nemohli infekcí koronavirem projít, aniž by si toho stačili pořádně všimnout. Pokud by tak tomu bylo, v jejich těle by už kolovaly protilátky. „Tato myšlenka je lákavá,“ uvádí portál Deutsche Apotheker Zeitung. Pokud by totiž počet lidí, kteří již mají chorobu covid-19 za sebou, výrazně vzrostl, požadovaná imunizace by byla relativně vysoká, čímž by se riziko dalšího šíření infekce snižovalo.
Zůstaňme nohama na zemi, varuje Drosten
Přehnaný optimismus však mírní známý německý virolog z univerzity Charité v Berlíně Christian Drosten. „Bohužel to tak není,“ varoval v podcastu rádia NDR. Tehdy své přesvědčení opíral o testy na přítomnost protilátek na SARS-CoV-2, které se tou dobou již rozbíhaly v jiných zemích. A výsledky neprokázaly, že by se v populaci vyskytoval mimořádně vysoký počet lidí, kteří infekci prodělali, aniž by to na sobě zaregistrovali. Přesto je ale Drosten přesvědčený, že detekce protilátek má smysl. A to dokonce opakovaně, aby bylo možné zjistit, k jakému vývoji v této oblasti dochází.
Přesně touto cestou se vydal Institut Roberta Kocha, který ve čtvrtek oznámil záměr provést rozsáhlou studii ke zjištění podílu imunních osob v Německu. Vědci budou zkoumat přítomnost protilátek proti koronaviru v jejich krvi. Protilátky jsou však zjistitelné nejdříve dva týdny po infikování, s čímž je třeba při interpretaci výsledků počítat.
„Očekáváme, že získáme přesnější obrázek vývoje epidemie SARS-CoV-2 v Německu,“ řekl u příležitosti oznámení zahájení studie Lothar Wieler, prezident Institutu Roberta Kocha. „Výsledky budou pro nás velmi důležité. Budeme díky nim také schopni posoudit závažnost epidemie a účinnost dosud přijatých opatření,“ dodal.
Tři fáze testování kolektivní imunity
Jako první se budou testovat krevní vzorky dárců krve a u lidí z oblastí s větším výskytem choroby covid-19. Dlouhodobým cílem je pak provedení celostátní reprezentativní studie. Institut Roberta Kocha bude na studiích spolupracovat s týmem Christiana Drostena, jak uvedl portál Deutsche Apotheker Zeitung.
Konkrétní průběh testování na protilátky bude následující. Relativně snadná bude první fáze, která se zaměří na sérologické vyšetření dárců krve. Tato fáze by měla začít příští týden a každé dva týdny dojde k prozkoumání asi pěti tisíc vzorků darované krve. První výsledky se dají očekávat začátkem května.
Druhá fáze bude zaměřena (jak už bylo řečeno) na zvláště postižená místa covidem-19 – na takzvané hot spoty po celém Německu. Vědci budou odhadovat imunitu místní populace na reprezentativních vzorcích obyvatelstva. Pokusí se rovněž odhadnout podíl asymptomatických infekcí a rizikových faktorů v populaci pro těžký průběh nemoci.
Za tímto účelem bude několikrát vyšetřeno kolem dvou tisíc osob starších osmnácti let. Vedle krevních testů se u nich budou identifikovat klinické příznaky a zjišťovat předchozí onemocnění, zdravotní chování, životní podmínky a duševní zdraví. Začátek je plánován na polovinu dubna a první výsledky se rovněž očekávají v květnu.
Pokud jde o celostátní séroepidemiologickou studii, ta odstartuje až v polovině května. Otestováno bude kolem patnácti tisíc krevních vzorků od lidí starších patnácti let. Podobně jako u předchozí fáze se zdravotníci budou testovaných osob ptát na klinické příznaky, předchozí onemocnění, péči o zdraví a podobně. Výsledky této třetí fáze by měly být známy v průběhu června.
Petr Musil
