V rámci reprezentativní studie má být otestováno 27 tisíc lidí. Odborníci očekávají promořenost nízkou, jasno bude v květnu

Kolik obyvatel Česka se setkalo s nákazou covid-19, nakolik byly zasaženy rizikové skupiny či jak velká část nákaz je asymptomatických – to jsou otázky, na které by měla odpovědět největší studie svého druhu, jaká dosud v ČR proběhla. Odstartovat by měla už ve dnes a zahrnout má 27 tisíc lidí. Výsledky, které by měly být známy na začátku května, by přitom měly určit tempo rozvolňování restriktivních opatření. Odborníci ovšem neočekávají, že promořenost bude v Česku vysoká – právě naopak. Podle náměstka Romana Prymuly se bude jednat zhruba o jednotky procent, což podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha znamená pozvolnější a opatrnější rozvolňování opatření.

 

„Studie má odpovědět na otázku, jaká je reálná prevalence onemocnění covid-19 v české populaci, respektive vyhodnocení protilátkové pozitivity v rámci české populace. Jsme stále velmi obezřetní, pokud jde o vývoj epidemie v ČR. Opatřeními se podařilo zabránit nekontrolovatelnému šíření daného onemocnění, data se ale vztahují k těm, kdo jsou vyšetřeni a vedeni v rámci našich statistik. Problém je, že víme, že tu je určitá kohorta lidí, kteří neprošli standardním procesem, ale přitom si onemocněním prošli či procházejí. Často jde o lidi, kteří mají asymptomatický průběh, sami tedy neví o tom, že onemocněním trpí, ale vytvořily se u nich protilátky, případně jsou i infekční. Proto jsme se rozhodli vytvořit velkou populační studii. Význam studie je strategický, protože nám umožní pochopit, ve které fázi epidemie se aktuálně nacházíme,“ vysvětluje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch s tím, že podle výsledků bude možné odhadnout další vývoj onemocnění v Česku. Tomu by se měl přizpůsobit i plán rozvolňování – pokud totiž bude protilátková pozitivita nízká, lze v budoucnu očekávat nárůst počtu nemocných.

„Musíme najít rozumný kompromis mezi tím, že tu máme vysoce infekční virus hrozící epidemickou vlnou, ale zároveň nemůžeme republiku nechat zavřenou ve vězení dlouhé měsíce či léta a úplně zlomit ekonomický výkon,“ doplňuje ředitel ÚZIS Ladislav Dušek. Studie by přitom měla zjistit, jak velká část populace se už s onemocněním setkala a má imunitu, které skupiny jsou imunizovány nadprůměrně a které naopak málo, jak vypadá situace v rizikových skupinách a kolik procent průběhů je subklinických nebo velmi mírných.

Účast ve studii je dobrovolná

Studie zadaná ministerstvem zdravotnictví a realizovaná ÚZIS by měla zahrnout až 27 tisíc osob, přičemž by měl být zvolen jak reprezentativní vzorek české populace, tak kohorta ze zasažených oblastí na Olomoucku či kohorta chronických pacientů (testování bude probíhat v rozdílně zasažených lokalitách Brno/Jihomoravský kraj, Praha, Olomouc, Litoměřice, Litovel/Uničov). Studii už projednaly a schválily příslušné etické komise, garantují ji akademické instituce a z hlediska logistiky i realizace s ní bude pomáhat Armáda ČR. Odstartovat má dnes, kdy začínají přípravné fáze, a samotný sběr vzorků potrvá sedm či osm dní.

„Plošné pozadí studie bude postaveno na bázi vysoce reprezentativních kohort, které spravují Český statistický úřad a Sociologický ústav AV ČR ve spolupráci s paní profesorkou Adámkovou a IKEM. Kolegové budou kohorty oslovovat a požádají je o souhlas s účastí ve studii. Na základě souhlasu je budeme moci oslovit a vyzvat,“ popisuje Ladislav Dušek.

Přihlásit se může také kdokoliv od 18 do 89 let s přechodným či trvalým pobytem v ČR, v Praze a Brně i děti od 8 do 17 let. Uchazeči musí být bez akutních zdravotních potíží, bez zvýšené teploty (která bude při vstupu kontrolována), příznaků covid-19 či jeho potvrzené diagnózy a také nesmí jít o osoby, které mají v současnosti nařízenou karanténu. S sebou je třeba mít kartičku pojištěnce či jiný průkaz totožnosti. Odběry v testovacích stanech budou zahájeny ve čtvrtek, v Olomouci, Litovli a Uničově v pátek. Více informací naleznete zde.

V tuto chvíli se podle předběžných signálů zdá, že zájem o účast ve studii bude velký a děkan 1. lékařské fakulty UK Aleksi Šedo proto prosí o shovívavost zejména v pražských studijních stanech, kde jsou očekávány fronty. V průběhu studie pak bude upřesňováno, kterých věkových a dalších skupin se zatím zapojilo nedostatek a jsou proto prioritní. Pro seniory, kteří jsou pro potřeby studie zařazeni do této skupiny už od 60 let, budou ve studijních stanech vyhrazeny zvláštní hodiny, a v Praze každý den dopoledne zvláštní studijní stan v Kateřinské zahradě, kde seniory odpoledne vystřídá testování dětské skupiny.

Účastníci do studie vstupují dobrovolně, na začátku podepíší informovaný souhlas a vyplní dotazník zahrnující například to, zda měli v minulosti příznaky, které mohou souviset s covid-19, v jaké žijí domácnosti či kde pracují. Bude jim proveden rychlotest na protilátky (v oblasti Litovle a Uničova bude nabízen ještě odběr venózní krve, který navíc umožňuje kvantitativní analýzu protilátek, studie zde proto potrvá o týden až dva déle), a při negativním výsledku, který by měl být během čtvrt, maximálně půl hodiny, pro účastníka studie končí. „Testovaní budou rozděleni do čtyř skupin podle věku a bude jim odebrána kapilární krev z prstu tak, jako když se například stanovuje glykémie,“ přibližuje děkan Šedo. Účastníci s pozitivním výsledkem podstoupí výtěr na vyšetření PCR, přičemž po otestování v laboratoři pro účastníka s negativním výsledkem účast končí, v případě pozitivity si dotyčného standardně převezme krajská hygienická stanice.

Velká pozornost byla věnována i výběru testů – byly provedeny komparační testy, na jejichž základě byl zvolen test Wantai s kvalitními diagnostickými parametry. Výrobcem garantované parametry hovoří o 95 procentní senzitivitě, což verifikační testy potvrdily.

Výsledky studií z jiných států nelze přejmout

První výsledky bychom měli mít na začátku května. „Nečekejme odpověď na tři, čtyři desetinná místa. Výsledek chceme semikvantitativně, tedy 0 – 10, 15 procent bude spadat do kategorie nízké imunity, nad 15 středně vysoké, ale nechci předjímat. Ve všech případech se budeme ptát, zda je situace stejná ve všech populačních skupinách včetně seniorních,“ vysvětluje profesor Dušek s tím, že následovat mohou menší studie zaměřené na konkrétní regiony například pod záštitou hejtmanů. Nyní by přitom měl být odpilotován protokol, který pak bude možno dále využít například v oblastech, kde bude hrozit vzplanutí epidemie.

Podobné studie provádějí i jiné státy, výsledky se ovšem z důvodu odlišné populace či přijatých opatření liší, takže výsledky není možné přejmout. Podobnou studii jako my plánuje Německo, kde budou otestovány desetitisíce osob jak z kohort nejpostiženějších oblastí, tak reprezentativně napříč Německem. Studie, které už proběhly, byly většinou řádově menší a také s menší validitou. Dosavadní údaje například z Rakouska ukazují na to, že skutečná čísla by mohla být šesti či sedminásobně vyšší než to, co se vykazuje. Malá studie z německého města, kde se odehrál karneval a došlo k poměrně rozsáhlé expozici, zase odhalila, že se s nákazou setkalo 14 procent obyvatel. Ve Stockolmu se pak s nákazou zřejmě setkalo kolem 11 procent populace, oproti tomu data z Nizozemí poukazují na tři procenta.

„V řadě zemí, které neprošly intenzivní epidemií, se dá očekávat, že expozice populace byla podstatně nižší – ukazuje se, že i na hodnotách promilových. Očekáváme proto, že se budeme pohybovat mezi promilemi až procenty, v lokalitách, kde probíhala epidemie, to může být logicky více. Obecně za Českou republiku to ale bude dle mého předpokladu spíše nižší,“ dodává náměstek Roman Prymula.

Michaela Koubová, grafy zdroj: MZČR, ÚZIS