Současná pandemie stimuluje výzkum, z toho může profitovat i onkologie, říká česká expertka v poradním týmu Evropské komise

Nikdo teď nemluví o ničem jiném než o covid-19 a jiná závažná onemocnění současnosti ustupují do pozadí. Z povrchu zemského je však zatím ještě nikdo nevymazal, což platí i o rakovině, s kterou se, na rozdíl od covid-19, tak či onak každý z nás v průběhu života setká. Ještě v únoru byl boj proti rakovině jednou z hlavních zdravotnických priorit Evropské komise. Komisařka pro zdraví Stella Kyriakidesová  má teď sice jiné starosti, ale práce na odborné úrovni pokračují. A to i za české účasti –  členkou expertního poradního týmu Evropské komise, který se zaměřuje na rakovinu z pohledu vědy a inovací, je i onkoložka se specializací na vzácné zhoubné nádory Kateřina Kopečková z pražské Fakultní nemocnice Motol.

Vloni na podzim ustavila Evropská komise pět expertních poradních týmů, jejichž hlavním úkolem je vypracovat doporučení, jakým směrem a co nejefektivněji v následujících letech nasměrovat sto miliard eur v rámci nového evropského výzkumného programu Horizont Evropa. Jeden z těchto týmů se zabývá bojem proti rakovině a Česká republika v něm má svého zástupce, resp. zástupkyni.  „V různých komisích a výborech na evropské úrovni se podobně jako mnozí moji kolegové pohybuji již několik let. Jsem ráda, že mohu své znalosti a zkušenosti využít i pro zlepšení dalších oblastí, které přímo ovlivňují kvalitu zdravotní péče,“ řekla Zdravotnickému deníku Kateřina Kopečková z Onkologické kliniky 2. lékařské fakulty a Fakultní nemocnice Motol, mimo jiné také odborný garant České asociace pro vzácná onemocnění, která se členkou expertní skupiny k rakovině stala vloni.

„Shromáždění Mise pro rakovinu“ (Mission Cancer Assembly) je prestižní poradní tým o 25 členech – expertech na rakovinu z různých koutů Evropy a jeho hlavním úkolem je připravit do konce května 2020 plán, jakým směrem se v oblasti výzkumu rakoviny ubírat. „V současné době probíhá konzultace závěrečného dokumentu, který obsahuje základní pilíře zaměřené na zlepšení diagnostiky, péče, léčby a minimalizaci rozdílu v jejich kvalitách napříč státy Evropské unie,“ popisuje Kopečková. Dokument budou moci posléze připomínkovat i členské státy EU tak, aby nebyl v rozporu s jejich zdravotní a výzkumnou politikou. V září by měl být předán Evropské komisi.

Otupit ty nejostřejší hrany

Právě významné rozdíly v prevenci, resp. dostupnosti včasné diagnózy, a kvalitě péče o onkologické pacienty, jsou jednou ze zásadních věcí, které by ráda změnila evropská komisařka pro zdraví Stella Kyriakidesová. Studie evropského statistického úřadu Eurostat v minulosti například ukázaly, že počty žen, které ve věku 50 až 69 letech pravidelně dorazí na mamografii, se mezi jednotlivými zeměmi liší o desítky procent, a to je podle jejich slov nepřijatelné nejen pro Kyriakidesovou, ale i pro její šéfku Ursulu von der Leyenovou. Pro obě ženy je rakovina, a to i díky vlastním zkušenostem, poměrně osobní záležitostí. Každý známe někoho, který s onemocněním bojoval nebo bojuje, prohlásila von der Leyenová v únoru, kdy spolu s Kyriakidesovou ohlásila přípravu rozsáhlého plánu boje proti rakovině, který by měl zahrnout nejen oblast prevence a léčby, včetně zavádění inovativních terapií, ale také kvalitu života nemocných pacientů a pacientů v remisi a jejich rodinných příslušníků.

Podněty pro tento plán Evropská komise sbírá v rámci širokých konzultací s odbornou i laickou veřejností a jednou z těchto platforem je i zmíněné Shromáždění Mise pro rakovinu. „To, jak významná a přínosná je evropská spolupráce, nám ukazují nejen úspěchy základního výzkumu v oblasti onkologie, vývoje nových léků ale i možnosti přeshraniční zdravotní péče a vznik Evropské referenční sítě pro vzácná onemocnění, která zahrnuje i síť pro vzácná nádorová onemocnění EURACAN. Členem EURACAN je i Fakultní nemocnice Motol a Masarakův onkologický ústav v Brně,“ popisuje Kopečková, která sama má zkušenosti nejen z této sítě ale například i z Výboru pro léky pro vzácná onemocnění Evropské lékové agentury EMA.

Onkoložka souhlasí s tím, že úroveň prevence onkologických onemocnění, jejich léčba i následná péče o pacienta jsou v evropských zemích na velmi odlišné úrovni. Nicméně snaha o odstranění nerovností například v dostupnosti screeningových programů má i své limity, protože organizace a financování péče o zdraví svých občanů je výsadní kompetencí každého členského státu EU (což je mimochodem jasně vidět i v současné „koronavirové“ době). „Domnívám se, že úspěch Mise by mohl otupit ty neostřejší hrany rozdílů. Zásadní samozřejmě bude vůle politická. Naši pacienti i řada zdravotních expertů však tomu již napomáhá,“ dodává Kopečková. Evropští experti z jednotlivých členských států nyní například pracují na zavádění dalších screeningových programů.

Je známo, že Česká republika co se týče prevence a léčby rakoviny patří mezi země s poměrně dobrým vysvědčením. Tak například celoplošný mamografický screening byl v ČR oficiálně zahájen v roce 2002, cervikální screening v roce 2008 a screening kolorektálního karcinomu v lednu 2009. „Patříme mezi málo států, kde se podařilo ukotvení prevence do zdravotního systému, a postupně tak dochází ke zvyšování počtu osob, které se preventivních programů zúčastňují,“ pokračuje Kopečková, podle níž je velký přínosem i přístup zdravotních pojišťoven, které aktivně vyzývají k účasti na těchto programech. Prostor pro zvyšování povědomí o screeningových programech tu však rozhodně ještě zůstává, mělo by se o nich podle ní více mluvit ve veřejných sdělovacích prostředcích, dala by se ještě více podpořit spolupráce s pacientskými organizacemi.

Úspěchu Mise pro rakovinu může podle Kopečkové trochu paradoxně napomoci i současná pandemie šíření koronaviru. „To, že nemoci neznají hranic, vidíme dnes zcela jasně a pro rakovinu to platí též. Současná pandemie stimuluje výzkum v oblasti virologie, imunologie, epidemiologie a nových léčivých přípravků. A z toho všeho může profitovat i onkologie. Navíc současný stav jednoznačně ukazuje na nutnost úzké mezinárodní spolupráce a  sdílení dat. A možná právě dnešní situace namůže úspěchu Mise nejen v těchto oblastech, ale i ve větším zapojení občanů a pacientů,“ dodává Kopečková, která je ohledně dalšího vývoje ve svém sektoru spíše optimistka. „Věřím, že ekonomický pokles bude krátkodobý a bude ho následovat mohutnější vzestup. Ani v době hospodářské krize 2008 neumírali naši pacienti z důvodu nedostupnosti život zachraňujících léků a jsem přesvědčena, že se toto nezmění ani nyní,“ věří onkoložka, která již i na svém pracovišti postupně, po období omezení dispenzárních kontrol a odkládání plánovaných vyšetření, přechází zpět na normální provoz.

Mohlo by vás zajímat

Konec chaosu při pandemiích? Vznikají nová pravidla pro testování léků a vakcín během krizí

Shromáždění Mise pro rakovinu je součástí poradních odborných skupin pěti klíčových „misí“ nového evropského programu na podporu výzkumu, vývoje a inovací Horizont Evropa, který by měl v následujícím rozpočtovém období 2021-2027 rozdělit až sto miliard eur. Vedle rakoviny jsou to dále mise pro adaptaci na klimatickou změnu, zdravé oceány, moře a vody, klimaticky neutrální a chytrá města a zdravá půda a potraviny. Česká republika má v těchto pěti misích dva zástupce, Kateřinu Kopečkovou a profesora Dalibora Štyse z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích v Radě mise pro zdravé oceány, moře a vody.

K 31. prosinci 2017 žilo celkem v ČR 577.373 osob, u kterých bylo v daném roce nebo dříve diagnostikováno onkologické onemocnění. Ve stejném roce zemřelo v ČR 27.320 osob v souvislosti se zhoubnými novotvary, přičemž jejich incidence v dlouhodobém pohledu roste. V EU stejně jako v ČR je rakovina druhou hlavní příčinou úmrtí po kardiovaskulárních nemocech (26 procent všech úmrtí v EU v roce 2013). V roce 2013 na rakovinu zemřelo ve všech členských státech EU více než 1,3 milionu lidí.

Helena Sedláčková