U chřipky i nemoci covid-19 je podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) primární příčina úmrtí často jiná. Statistiky u obou nemocí navíc postihují jen počty úmrtí pacientů v nemocnicích. Za zhruba měsíc a půl vrcholu chřipkové epidemie letos v nemocnicích skončilo podle údajů SZÚ 287 osob, které vyžadovaly intenzivní péči, z nichž 57 zemřelo. U nemoci covid-19 šlo od začátku března o 80 zemřelých z celkem více než 400 hospitalizovaných, intenzivní péči potřebovalo 86 lidí.
„Podle oficiálních statistik je chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána zhruba u několika desítek osob. Již z kontextu výše uvedených počtů závažných chřipkových onemocnění, kde u všech osob byla chřipka laboratorně potvrzená, plyne, že číslo úmrtí není úplné,“ uvádí SZÚ v dokumentu srovnávajícím nový typ koronaviru a každoročně přicházející epidemii chřipky.
Úmrtí nemocných s chřipkou má obvykle jinou příčinu, chřipka bývá na úmrtním listu uváděná jako druhá příčina. Často se ale ve výkazech ani neobjeví. „Pomocí matematického modelování však lze spočítat úmrtí v souvislosti s chřipkou, tedy počet úmrtí, kde prakticky s jistotou byla chřipka vyvolávající příčinou, která vedla k následným komplikacím nebo ke zhoršení základního onemocnění a následně úmrtí,“ napsal SZÚ. V Česku se tento počet odhaduje na 1500 lidí.
Za šest týdnů epidemie na přelomu let 2018 a 2019 vyhledalo podle dalších dat SZÚ praktického lékaře s nějakou akutní respirační infekcí včetně chřipky zhruba 996.000 Čechů. Otestováno na chřipku bylo asi 1500 vzorků. U koronaviru bylo od konce ledna otestováno přes 91.000 lidí.
Když nemocnice i politici informují o úmrtích souvisejících s koronavirem, často je spojují s detaily o věku a zdravotním stavu pacientů. Jsou mezi nimi většinou lidé s vážnými nemocemi jako je srdeční selhání nebo rakovina. Statistika zemřelých na covid-19 nepostihuje úmrtí mimo zdravotnická zařízení, například v domovech pro seniory.
Každý rok celosvětově chřipkou onemocní zhruba pět až deset procent dospělých a 20 až 30 procent dětí. Například v USA letos chřipku dostalo 38 milionů lidí, zhruba 300.000 potřebovalo hospitalizaci a 23.000 zemřelo. Koronavirus se v zemi šíří zhruba měsíc, nakazilo se 370.000 lidí a přes 11.000 zemřelo. Tamní politici očekávají, že mrtvých v zemi může být 100.000 až 240.000.
Koronavirus i chřipka nejčastěji vede k úmrtí v rizikových skupinách seniorů a chronicky nemocných. U obou nemocí se nejčastěji hovoří o vysokém krevním tlaku a dalších nemocích srdce, cukrovce nebo onemocněních plic.
SZÚ připomíná, že současná karanténní a hygienická opatření nemohou mít stoprocentní efekt. „Jejich cílem je snížit a zpomalit další šíření nákazy covid-19 tak, aby ji pokud možno zdravotní systém zvládnul. Později by stejná opatření měla mnohem menší efekt,“ uvedl Jan Kynčl z oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ.
Jako hlavní opatření odborníci vyzdvihují mytí rukou, nošení roušek nebo zvýšenou ochranu nemocných a seniorů. „Připomeňme si, že i u běžné sezónní chřipky se v případě potřeby na základě rozhodnutí ředitelů také uzavírají jednotlivé školy nebo se zakazují návštěvy ve zdravotnických zařízeních a ústavech sociální péče. Takže mírnější obdobu takovýchto mimořádných opatření tu zažíváme téměř každou zimu, jen ji tolik nevnímáme,“ dodal Kynčl. Například asijské národy každoročně v době chřipkové epidemie nosí běžně nové roušky.
-čtk-
