Telemedicínské projekty RBP, zdravotní pojišťovny: Pacienti získávají vyšší kontrolu nad vlastním zdravím a lékaři více informací

„V projektu počítáme s vyšší úhradou za intenzifikaci péče, ale lékaři také mohou získat bonus při dosažení stanoveného léčebného efektu,“ říká ředitel RBP, zdravotní pojišťovny Antonín Klimša. Foto: RBP, zdravotní pojišťovna.

RBP, zdravotní pojišťovna, vsadila na telemedicínu. Pacienti si v rámci projektu Šance pro srdce sami měří krevní tlak, srdeční frekvenci a úroveň pohybové aktivity. Údaje se pak automaticky pomocí mobilních technologií přenášejí z domova do úložiště, ke kterému má ošetřující lékař pacienta stálý přístup.  Pacienti tak získávají vyšší kontrolu nad vlastním zdravím a lékaři zase více informací, díky kterým mohou lépe nastavovat léčbu. Na podrobnosti projektu Šance pro srdce i na  další aspekty telemedicíny jsme se ptali Antonína Klimši, ředitele RBP, zdravotní pojišťovny. 

 

V lednu jste za RBP zdravotní pojišťovnu podepsal Memorandum o vzájemné spolupráci v oblasti telemedicíny s hejtmanem Moravskoslezského kraje a ředitelem Fakultní nemocnice Ostrava. K čemu se v něm všechny tři strany zavazují?

Všechny subjekty se zavázaly, že budou aktivně spolupracovat a připravovat projekty v oblasti telemedicíny.

Jeden z prvních společných projektů by měl být zaměřen na diabetiky, můžete ho trošku přiblížit a říci, kdy by měl být zahájen?

Tento projekt je ve stádiu příprav. Proto bychom  neradi v předstihu sdělovali bližší podrobnosti. Nicméně předpokládáme, že bude zahájen s největší pravděpodobností v dubnu letošního roku.

V současnosti již běží projekt Šance pro srdce, v čem spočívá a jakých pojištěnců se týká?

Šance pro srdce je zaměřena na klienty RBP – pacienty s léčeným vysokým krevním tlakem. Hypertenze je totiž jedním z významných rizikových faktorů vzniku závažných srdečně-cévních komplikací. A právě tato rizika chceme u našich pojištěnců snižovat.

V tomto kontextu využíváme v rámci českého zdravotnického systému dosud nepraktikované přístupy. Pacienti si v domácích podmínkách sami měří krevní tlak, srdeční frekvenci a úroveň pohybové aktivity. Všechny tyto údaje se pak automaticky pomocí mobilních technologií přenášejí do úložiště, ke kterému má ošetřující lékař pacienta stálý přístup.  Pacienti tak získávají vyšší kontrolu nad vlastním zdravím a lékaři zase více informací, díky kterým mohou lépe nastavovat léčbu pacientů.

Kolik pacientů a lékařů je v projektu zapojeno aktuálně a kolik jich bude na konci projektu? Do jakého termínu projekt poběží a pokud bude úspěšný, prodloužíte ho? Co vlastně budete považovat za úspěch?

Odpověď na tuto otázku není jednoznačná. RBP totiž v rámci projektu spolupracuje s poskytovateli, kteří mnohdy provozují i více než jednu ambulanci s větším počtem zdravotníků. V obecnější rovině je tedy do Šance pro srdce aktuálně zapojeno nejméně 36 lékařů. Zájem však projevili i další poskytovatelé. Proto v současné chvíli zvažujeme, že projekt prodloužíme ještě o rok až do 31. prosince 2021. Tím pádem se navýší i počet lékařů. Každým dnem rovněž narůstá i počet pacientů zapojených do pravidelného monitoringu.

V aktuální etapě měření sledujeme 250 osob, ale předpokládáme, že jejich celkový počet v rámci telemedicínské části vzroste až na 800 lidí. Nicméně pokud se bavíme o celkovém počtu pacientů, v rámci celého projektu jich aktuálně evidujeme kolem 2 000 a počítáme s tím, že toto číslo bude na konci projektu ještě asi o čtvrtinu vyšší. Protože se jedná o poměrně rozsáhlý projekt, v rámci kterého mimo údaje získané prostřednictvím telemedicíny sledujeme ještě celou řadu dalších ukazatelů, musíme projekt nejprve podrobně vyhodnotit. Teprve na základě získaných výsledků analýzy budeme moci posoudit, co konkrétně bychom mohli aplikovat do širší praxe. Aktuálně jsou jakékoliv závěry v tomto směru předčasné. Věříme však, že projekt přinese své ovoce. Pokud se týká přímého efektu, úspěchem bude, když se u zapojených pacientů podaří snížit zdravotní rizika a efekt bude skutečně klinicky významný.

Jak se pacienti o projektu dozvědí? Hlásí se aktivně sami, na doporučení lékaře, mají informace přímo od RBP, nebo z médií?

Projekt Šance pro srdce není v této fázi koncipován jako plošný program. Účastnit se tedy mohou pouze pacienti, jejichž ošetřující lékař na realizaci projektu spolupracuje nebo bude spolupracovat. Určitě neodmítáme pojištěnce, kteří sami projeví zájem. Několik takových už bylo do projektu zapojeno, nicméně, z výše uvedeného důvodu nemusí být zařazení každému umožněno.

Jakým způsobem motivujete lékaře, aby se do projektu zapojili? Bonifikujete je v úhradách za telemedicínu, nebo za nějaké další úkony související s eHealth?

Vzhledem k reálné vyšší zátěži, pokud se týká klinických i dalších úkonů nezbytných pro zajištění medicínské části projektu, jsou lékaři pochopitelně příslušně bonifikováni. Jelikož je telemedicína v rámci českého systému veřejného zdravotního pojištění opravdovou novinkou, není tato technologie součástí seznamu zdravotních výkonů vydaných platnou vyhláškou ministerstva zdravotnictví. Smluvně však máme možnost si s lékaři dohodnout alternativní způsob úhrad. V projektu proto počítáme s vyšší úhradou za intenzifikaci péče, ale lékaři také mohou získat bonus při dosažení stanoveného léčebného efektu.  Jinými slovy, větší zlepšení zdravotního stavu pojištěnců bude spojeno s vyšší bonifikací.

Museli jste nějakým způsobem řešit v souvislosti s projektem otázku ochrany dat pojištěnců?

V  projektu zpracováváme osobní údaje, které jsou podle nové legislativy označovány jako údaje  zvláštní kategorie a na realizaci projektu se podílí také subjekt, který není přímou součástí systému veřejného zdravotního pojištění (jedná se o telemedicínského partnera). Proto byla otázka ochrany dat našich pojištěnců zcela zákonitě nedílnou součástí přípravy projektu. Nicméně vzhledem ke zkušenostem, které máme jako instituce s obdobnými údaji pracující, nebylo pro nás nastavení nezbytných opatření ochrany osobních údajů žádným velkým problémem.

Které zdravotní benefity pojištěncům Šance pro srdce přináší?

Hlavním přínosem projektu pro zapojené pojištěnce by pochopitelně mělo být zlepšení jejich zdravotního stavu nebo jeho stabilizace. V tomto směru se v jeho rámci zaměřujeme na dvě hlavní rizika kardiovaskulárního systému – vysoký krevní tlak a vysokou hladinu cholesterolu. Optimalizace těchto dvou zdravotních ukazatelů prokazatelně zlepšuje prognózu a prodlužuje život.

Pacient, který si včas začne léčit vysoký krevní tlak, se může vyhnout například infarktu, nebo mrtvici. Lze spojit telemedicínský projekt s tímto preventivním efektem i ekonomicky, tedy, že by mohl šetřit prostředky, které pak může pojišťovna vydat na další léčbu? Máte k tomu i ekonomické analýzy?

V současné době se HTA analýzy provádí především v zahraničí.  Pokud se v ČR analýzy tohoto typu dělají, jsou obvykle poměrně úzce zaměřené a neodráží celkový dlouhodobý ekonomický vývoj v rámci systému veřejného zdravotního pojištění.

Takové evaluace jsou totiž podstatně složitější, než se může na první pohled zdát. Důkladná analýza předpokládá porovnání všech nákladů a příjmů systému a jejich změn v čase pro obě situace. Po ukončení projektu pochopitelně uvažujeme o realizaci cost-effectiveness  analýzy, nicméně, u takto krátkodobého projektu může extrapolace dat poskytnout jen rámcový odhad následného vývoje nákladů. Byli bychom pochopitelně rádi, pokud by se pomocí telemedicíny podařilo ušetřit. Domníváme se však, že takováto očekávání by mohla být přehnaně optimistická. Vzhledem k tomu, že ani nové telemedicínské technologie nejsou levné, cílíme aktuálně spíše na zlepšení zdravotního stavu a kvality života našich pojištěnců při zachování stávajících nákladů na zdravotní služby.

Jaké další oblasti eHealth, kromě telemedicíny, považujete za natolik perspektivní, že se na ně RBP zdravotní pojišťovna zaměří?

Zdravotní pojišťovna RBP se prozatím chce zaměřit na projekty telemedicíny, ale do budoucna se nebráníme zapojení i do dalších oblastí eHealth.

Je legislativní prostředí dostatečně vstřícné vůči eHealth? Kde vám chybí větší podpora státu, případně ministerstva zdravotnictví?

Legislativa na eHealth se teprve připravuje. V tomto kontextu je ale potřeba zdůraznit, že ministerstvo zdravotnictví má eHealth jako jeden z hlavním cílů strategie. Proto předpokládáme i rozvoj legislativy v této oblasti.

Jak se díváte na využití tzv. internetu věcí ve zdravotnictví? Je i toto oblast, která je hodna podpory zdravotních pojišťoven?

Dálkové monitorování zdravotního stavu pacienta je určitě přínosem pro budoucnost především u starším osob a u osob s chronickým onemocněním. Starší pacienti potřebují vždy zvýšenou kontrolu a monitorace na dálku je jednou z možností. Velkou možnost využití vidím u chronických onemocnění všech věkových skupin. Vždy platí, že pacient, který pod větší kontrolou, lépe adheruje k léčbě. Pokud je tedy lepší spolupráce pacienta, znamená to i lepší kompenzaci jeho zdravotního stavu a zabránění rozvoji dalších a závažnějších sekundárních následků chronických onemocnění. Dálkové monitorování by se tak dalo využít především u pacientů s chronickým onemocněním jako je  diabetes nebo hypertenze, ale určitě by své uplatnění našel například v onkologii, kde je důležité okamžitě reagovat na sebemenší změnu zdravotního stavu pacienta.

-cik-