Koronavirová pandemie drtí americký zdravotnický byznys. Tržby brutálně klesají hlavně nemocnicím

Chirurgická sestra Natasha McClintonová se stará o pacienta na lůžku intenzívní péče, umístěném na nemocniční lodi USNS Comfort, která pomáhá městu New York zvládnout pandemii koronaviru. Péče o pacienty s covid-19 ovšem není žádný lukrativní byznys, ba právě naopak. Foto: health.mil

Pandemie koronaviru měla negativní dopady mimo jiné na světové akciové trhy. Mezi obchodovanými společnostmi se však najdou výjimky, jejichž akcie se vydaly proti proudu. Patří k nim společnosti, které se pohybuji ve zdravotnickém byznysu. Jenže ani zde neplatí, že poskytování zdravotní péče v době koronaviru automaticky znamená zlatý důl.

 

Přestože zdravotnická část indexu Newyorské burzy S&P 500 v posledních týdnech svou výkonností převyšuje index celkový, přestože jedna farmaceutická firma za druhou hlásí nadějný pokrok v cestě za vakcínou proti koronaviru nebo lékem proti nemoci, kterou způsobuje. Realita běžných zdravotnických provozů je daleko častěji zcela odlišná.

Nelukrativní covid-19

Lékaři a sestry ve zdravotnických zařízeních provozovaných společností Northwel Health v New Yorku dosud léčili na čtyřicet tisíc případů onemocnění covid-19, což je podstatně více než kterýkoli jiný poskytovatel zdravotní péče ve Spojených státech. „Tahle krize nás srazila,“ řekl prestižnímu časopisu The Economimst Michael Dowling, ředitel největší nemocnice ve státě New York. Podobně hovoří další provozovatelé zdravotnických zařízení v USA.

„Pro většinu odvětví se může léčba covid-19 ukázat jako daleko méně lukrativní než fungování za běžného provozu,“ píše The Economist. Už jen kvůli samotnému propadu amerického hrubého domácího produktu v prvním kvartále se příjmy zdravotnických zařízení mezičtvrtletně snížily o 1,2 procenta. Podle Economistu to však v dalších měsících může být ještě horší, protože se předpokládá, že hospodářství klesne ještě hlouběji.

Americká nemocniční asociace (AHA – American Hospital Association) odhaduje, že její členové jen mezi březnem a červnem přijdou o více než padesát miliard dolarů (asi 1,25 bilionu korun). Nikoli však pouze kvůli zmenšení ekonomického výkonu Spojených států, ale zejména kvůli nutnosti odkládat chirurgické zákroky. Mezi ty nejlukrativnější patří například náhrada kyčelního kloubu, operace srdce nebo mozku. Příjmy z těchto výkonů jsou nyní o 65 až 80 procent nižší než před rokem, uvádí The Economist.

Strádají i výrobci zdravotnických přístrojů

Společnost Strata Decision Technology, která do amerických nemocnic dodává software, dokonce odhaduje, že kliniky přicházejí každý měsíc až o 90 miliard dolarů (2,25 bilionu korun). Michael Dowling Economistu prozradil, že jeho nemocnice, jejíž roční příjmy činí 14 miliard dolarů, v uplynulém měsíci prodělala 350 až 400 milionů (asi 9,4 miliardy korun). HCA, Hospital Corporation of America, největší nemocniční řetězec obchodovaný na burze, už snížil svůj celoroční výhled tržeb s tím, že si nový cíl vůbec netroufá kvůli obrovské nejistotě odhadnout.

Jenže krize se šíří i do navazujících odvětví, podobně jako uzavření nebe nedopadá jen na letecké společnosti, ale i na výrobce letadel. Výrobce zdravotnických přístrojů Medtronic přiznal, že jeho tržby na americkém trhu klesly v dubnu meziročně o šedesát procent. Farmaceutická společnost Merck očekává pokles prodejů asi o čtyři procenta, což činí více než dvě miliardy dolarů za rok (přes 50 miliard korun).

„Americký zdravotnický byznys nyní čelí dvěma stěžejním otázkám. Jak rychle se nemocnice dokáží vrátit ke svému normálnímu fungování a s nimi také jejich příjmy, a jak koronavirová krize změní strukturu celého odvětví?“ píše The Economist. Na první otázku existuje odpověď, že ne tak rychle, jak se předpokládá. Robert Fields ze společnosti Mt Sinai Health Partners, jež zaměstnává kolem čtyř tisíc lékařů, očekává návrat k normálu velmi pozvolný. Ani ne tak kvůli tomu, že by se očekával pomalý ústup epidemie, ale spíše kvůli opatřením, která po nějakou dobu zůstanou v platnosti. Jde především o dodržování sociálního odstupu, což bude komplikovat a prodlužovat „odbavení“ jednotlivých pacientů. A než skutečně k návratu do normálu dojde, příjmy zdravotnických zařízení by mohly zůstat až o pětatřicet procent níže oproti běžnému provozu.

Kdo najde lék, (ne)vydělá

Dokonce ani získání léku proti covid-19 nezaručuje podle Eocoomistu zbohatnutí. Firma, která jako v těchto „dostizích“ doběhne do cíle jako první, totiž bude vystavena veřejnému tlaku, aby lék dodávala na trh za přijatelnou cenu, přičemž pod tím si každý představí odlišnou částku. Podle Institutu pro klinický a ekonomický přezkum, nezávislého recenzenta nově vyvinutých léků, by mohl remdesivir společnosti Gilead vydělat asi miliardu dolarů (25 miliard korun), pokud se do prodejní ceny zahrne i určitá míra zisku, ale jen pár milionů, pokud se bude prodávat za cenu blízkou výrobním nákladům.

V podobné situaci jsou také lékárníci. Když do Spojených států vtrhla koronavirová epidemie, jejich tržby šly vzhůru, jenže nyní už to taková sláva není. Lidé se totiž jen léky předzásobili, což se projevilo jako přesun výdajů v čase. Nyní lékárníci hlásí meziroční propad prodejů, v případě léků na předpis dokonce o více než patnáct procent. Část tohoto poklesu jde i na vrub online lékárnám, které se ukázaly jako tvrdá konkurence vůči těm tradičním.

Zdá se, že zatím nejméně postiženou částí zdravotnického sektoru jsou zdravotní pojišťovny. Většina z nich má podle Economistu vytvořen dostatečný finanční polštář i pro případ, že by se koronavirem nakazilo až 130 milionů Američanů, z nichž by 4 až 5 milionů potřebovalo intenzivní péči. Navíc je třeba si uvědomit, že ztráty příjmů nemocnic kvůli odloženým operacím srdce, mozku nebo transplantacím kyčelního kloubu, se zrcadlí v úsporách zdravotních pojišťoven, které za tyto zákroky nemusí platit. Podle odhadů by těm největším americkým zdravotním pojišťovnám dokonce mohly letos vzrůst zisky až o patnáct procent. Příští rok ale pro ně bude o to horší, protože většina letos odložených zákroků se přesune právě do roku 2021, takže i pojišťovny budou evidovat vyšší úhrady.

„Kam tedy bude americké zdravotnictví směřovat?“ ptá se The Economist. Podle časopisu se dá očekávat výrazné zjednodušení administrativy a větší rozvoj v oblasti digitalizace zdravotnictví. Současné fungování totiž ukazuje, že například telemedicína dokáže v mnoha ohledech osobní kontakt s lékařem nahradit. Trh se také s největší pravděpodobností zkoncentruje, protože některé firmy v oboru zkrátka nepřežijí. A to jak nemocnice, výrobci léků nebo lékárníci.

Petr Musil