Německé nemocnice se vracejí k normálnímu provozu. Musí dohnat skluz v operacích

V Německu bylo odloženo z důvodu koronavirové pandemie, 1,6 miliónů zákroků, které byly původně plánovány na dobu mezi 16. březnem a 4. květnem. Foto: Piqsels 

Podle Spolkového ministerstva zdravotnictví by se nemocnice mohly začít vracet k normálnímu provozu. V několika spolkových zemích se tak už děje. Nemocnice totiž během koronavirové krize musely odložit obrovské množství plánovaných operací, a tak je nyní čeká toto manko eliminovat.

 

Spolkové ministerstvo zdravotnictví zároveň chce, aby se na jednotkách intenzivní péče nově vyhradilo pro osoby trpící chorobou covid-19 pětadvacet procent kapacity. Doposud to bylo procent padesát. Přesto ministr zdravotnictví Severního Porýní-Vestfálska Karl-Josef Laumann (CDU) vybídl k opatrnosti. „Vývoj infekce je dynamický proces. I nadále je třeba bedlivě sledovat počet nově nakažených i velikost reprodukčního koeficientu,“ řekl deníku Deutsches Ärzteblatt ministr Laumann. Nemocnice podle něho musí být neustále připraveny přepnout do krizového režimu.

Chceme kompenzace, žádají některé spolkové země

Předpisy pro nemocnice se rozhodla uvolnit také spolková země Porýní-Falc. Rovněž zde je cílem přiblížit se běžnému provozu a obnovit tak fungování pro každodenní péči. „Na jedné straně by mělo dojít ke zkrácení čekacích lhůt na plánované operace a jiné zákroky, na straně druhé se tak posílí ekonomická kondice nemocnic v zemi,“ uvedla ministryně zdravotnictví země Porýní-Falc Sabine Bätzing-Lichtenthälerová (SPD). I zde nadále platí, aby nemocnice byly připravené na případný nárůst výskytu nemoci covid-19 a schopné si s novými pacienty poradit.

Vzhledem k tomu, že počet pacientů infikovaných koronavirem je v poslední době v Porýní-Falcu relativně malý, zůstala velká část lůžkové kapacity na jednotkách intenzivní péče nevyužita. Nemocnice ale zároveň odložily plánované výkony, čímž se připravily o nezanedbatelnou část svých příjmů ze zdravotního pojištění. Zemská vláda proto požádala spolkový kabinet o kompenzace pro nemocnice ve výši 160 milionů eur (asi 4,3 miliardy korun), uvedl deník Deutsches Ärzteblatt.

Na návrat k běžnému provozu už se chystají také nemocnice v Braniborsku. Tamní ministryně zdravotnictví Ursula Nonnemacherová (Zelení) ve středu v Postupimi klinikám doporučila, aby znovu začaly provádět odložené operace. Postupovat by měly podle závažnosti a neodkladnosti zákroků. I zde by ale čtvrtina lůžek měla zůstat vyhrazena pro intenzivní péči, kdyby se epidemiologická situace v zemi zhoršila. „Dokázali jsme zabránit přetížení našeho zdravotnického systému. Teď už ale musíme přemýšlet o tom, do jaké míry lze ospravedlnit další odkládání intervencí u jiných pacientů,“ doplnila Nonnemacherová.

Více než 1,5 milionu odložených operací

Spolkové ministerstvo zdravotnictví si ale také vysloužilo kritiku. A to ze strany lékařské asociace Marburger Bund, která není spokojena s tím, jak Spahnův úřad návrat nemocnic k normálu plánuje. Podle její předsedkyně Susanne Johnaové je frustrující, jak spolkové ministerstvo zdravotnictví ignoruje a už před koronavirovou krizí ignorovalo pracovní vytížení zdravotnického personálu. „Byli bychom rádi, kdyby se ministerstvo znovu začalo tímto problémem zabývat, protože už před krizí byl běžný provoz cokoli jiného, jen ne normální,“ kritizovala Johnaová.

Jenže nemocnice, ani jejich personál nebude mít v tuto chvíli zřejmě příliš na výběr. Počet odložených operací je vskutku obrovský. Podle deníku Deutsches Ärzteblatt se bilance vyšplhala na 1,6 milionu odložených zákroků z důvodu koronavirové pandemie, které byly původně plánovány na dobu mezi 16. březnem a 4. květnem  Nyní tedy bude nutné nabraný skluz dohnat, což se bez vynaložení personálních kapacit neobejde.

Nejčastěji se jednalo o kardiologické operace, operace žlučovodů, kyčelních a kolenních kloubů, ale i páteře, tříselné kýly nebo zákroky související s onkologickým onemocněním. „Pacienti se budou muset zbavit obav z koronavirové infekce a svěřit se neodkladně do péče nemocnic, protože jejich operace už nelze dále odkládat,“ uvedl pro Deutsches Ärzteblatt Rainer Riedel z Kolínské univerzity, který je spoluautorem studie mapující počet odložených chirurgických zákroků v Německu. Německé chirurgy tak čeká opravdový maraton na operačních sálech.

Petr Musil