Poskytovatelé komplexní ambulantní péče mohou opět v plné míře naplňovat své poslání, ale potřebují vstřícnost pojišťoven, říká Aziz Jahić

Bylo by správné dorovnat úhrady a zároveň motivovat lékaře k rozvoji distanční formy péče, myslí si Aziz Jahić ze Svazu multioborové nelůžkové péče. Foto: archiv

Svaz multioborové nelůžkové péče vznikl zhruba před rokem s cílem hájit zájmy poskytovatelů komplexní ambulantní zdravotní péče. Zapsaný spolek sdružuje polikliniky, které ročně poskytují péči více než jednomu milionu pojištěnců. Zástupce Svazu Azize Jahiće jsme se ptali jednak na to, jak členská zdravotnická zařízení zvládají současnou výjimečnou situaci epidemie covid-19 a pak zejména nás zajímalo, s jakými očekáváními a potřebami vzhlížejí k blízké budoucnosti. 

 

Jak doléhá současná epidemie covid-19 na lékaře a další zdravotnické pracovníky ve zdravotnických zařízeních Svazu? Jaká opatření jste přijali a jak se dotkly pacientů? Jak bude probíhat návrat k normálu?

V současné době se zdravotní péče v klinikách našich členů navrátila do normálního provozu, samozřejmě za splnění všech hygienicko-epidemiologických opatřeních. Již několik týdnů máme dostatek ochranných pomůcek, doporučení odborných společností je rovněž kladné, a nejen zdravotníci ale i klienti si uvědomují, že chroničtí pacienti se sami neuzdraví a zanedbávání prevence, např. onkologický screening, by nepřineslo v budoucnu nic dobrého. Poskytovatelé komplexní ambulantní péče mohou opět v plné míře naplňovat své poslání a starat se o zdraví lidí. Naši zdravotníci se naučili s covidem-19, žít a standardně fungovat.

Jak se situace promítla do hospodaření?

Produkce klinik od zahájení restriktivních opatření klesla na čtvrtinu oproti obvyklému počtu výkonů, na druhou stranu je zde nutnost zajistit bezpečné podmínky pro zdravotníky a klienty, což si vyžaduje zvýšené náklady. S tímto rozevíráním nůžek je spojena obava, jak se k úhradám nakonec postaví pojišťovny.

Asociace a odborné společnosti praktických lékařů v sousedním Německu upozorńují, že jejich lékaři stojí v první linii a vytvářejí “ochrannou zeď pro nemocnice”. Vidíte to v Česku podobně?

Praktičtí lékaři a ambulantní specialisté na klinikách jsou skutečně ti, kteří stojí v první linii. A je třeba si uvědomit, že pacienty neohrožuje jen koronavirus. Lidé potřebují lékařskou péči i při řadě dalších onemocnění, za praktiky či ambulantními specialisty stále chodí pacienti s diabetem, stále se musí věnovat pacientům s kardiovaskulárními onemocněními, ale s běžnými virózami nebo třeba angínou. O ty všechny se pak starají právě praktičtí lékaři či specialisté. Je tomu tak nejen u nás, ale také v sousedním Německu, ale i dalších zemích.

Lékaři v Německu požadují dorovnání nákladů za péči, kterou poskytují pomocí on-line nástrojů na úroveň úhrad, které se poskytují za zdravotní služby prováděné fyzicky. Dávalo by to smysl i v českém prostředí?

Západní zdravotní systém nejen dorovnávají úhrady, ale dokonce dlouhodobě podporují telemedicínu (vzdálené konzultace ve formě chatu a videa a další nástroje distanční péče). Například v Holandsku vláda dává jednorázovou podporu ve výši 50 tisíc EUR pro lékaře, aby vybavili ordinaci na distanční medicínu. V Německu již před koronavirem dostávali lékaři určitou částku za to, že poskytují vzdálené konzultace. Vlády tím dávají jasně najevo, že tento způsob léčby je pro ně žádoucí. Tento způsob léčby totiž není jen bezpečnější v době koronaviru, ale také efektivnější a komfortnější pro pacienta i pro celý systém v době mimo koronavirus. Proto si myslím, že by bylo správné úhrady dorovnat a zároveň motivovat lékaře k rozvoji distanční formy. Bude to přínosné pro lékaře, pacienty, zdravotní pojišťovny a stát.

Jaká finanční opatření jsou potřeba pro zajištění chodu nelůžkových zdravotnických zařízení v průběhu nouzového stavu? Co očekáváte od pojišťoven? Jak by mělo proběhnout zúčtování záloh poskytovaných v tomto mimořádném období? Co by mělo zohlednit?

Od pojišťoven očekáváme zohlednění propadu produkce v zasažených měsících což by v praxi znamenalo nekrácení záloh případně posílením úhrad za výkony. Z dosavadního průběhu jednání v dohodovacím řízení zástupci zdravotních pojišťoven deklarovali maximální vstřícnost při zohledňování dopadů pandemie.

Jak očekáváte, že se promítne pandemie do hospodaření nelůžkových zdravotnických zařízení v budoucnu? Kde vidíte největší rizika? Na co by se měly pojišťovny v probíhajícím dohodovacím řízení zaměřit, aby zůstala zachována kvalita a dostupnost poskytované zdravotní péče?

U nelůžkových zdravotnických zařízení budou negativně ovlivněny nejméně 3 měsíce, a to za předpokladu, že nenastane další především mediální bouře, na tu skutečnou epidemiologickou už asi umíme reagovat a různými opatřeními ji korigovat. První předpoklad pro udržení fungujícího zdravotnického systému je saturovat chybějící finanční zdroje při výpadku dostatečných odvodů. To se částečně daří se zvýšením odvodu za státní pojištěnce. V dohodovacím řízení se musí najít konsensus, jak vyřešit výpadek za 3 měsíce a jak nastavit úhradu po zbytek roku. Stávající úhradový mechanismus s těmito situacemi nepočítá už z principu, že se referenčně porovnáváme dva roky dozadu.

-red-