Promile imunizovaných, 30 procent bezpříznakových. Studie potvrdila efektivitu přijatých opatření

V rámci studie kolektivní imunity bylo vyšetřeno 26 500 lidí, ve všech kohortách bylo zachyceno celkem 107 osob s pozitivním testem na protilátky na covid-19. Na Olomoucku byl součástí nejen rychlotest, ale i odběr venózní krve. Foto: Pixabay

Nikterak zásadně překvapivé, nicméně podstatné pro další predikce a zvládání vývoje epidemie covid-19 v Česku – tak by se daly shrnout předběžné výsledky studie kolektivní imunity. Podle nich se imunizace české společnosti pohybuje v řádu promile, i v těch nejvíce zasažených oblastech pak nepřesahuje pět procent. Na druhou stranu o dost častěji, než se v predikcích obvykle počítalo, probíhá nákaza bezpříznakově – místo nejčastěji kalkulovaných 10 procent jde zhruba o 30 procent. Tato čísla jen podtrhují, že se v tuto chvíli epidemii v České republice povedlo zvládnout. Data sebraná na Litovelsku a Úničovsku navíc zpětně potvrzují účinnost lokálních karanténních opatření, která by nyní v rámci chytré karantény měla nahradit plošné restrikce.

 

„Hlavní závěr studie je, že stupeň imunizace české společnosti je velmi nízký. Pohybuje se v řádu jednotek promile, nejvyšší hranice intervalu spolehlivosti je kolem pěti procent v nejvíce zatížených lokalitách. Znamená to, že Česká republika učinila opatření velmi rychle a díky tomu infekce prošla českou populací velmi mírně. To je vidět i na nejvíce zasažených oblastech, jako je Litovelsko, kde podíl osob s protilátkami nepřesáhl hodnotu tří až pěti procent. Potvrdilo se také, že u většiny české populace onemocnění probíhá s velmi mírnými příznaky, až u 70 procent, u 10 až 30 procent pak zcela bez příznaků. To musí být zohledněno v dalších fázích protiepidemiologických opatření a predikcích dalšího vývoje,“ načrtává ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Testování protilátek, do něhož se zapojila dvacítka významných akademických institucí, krajské municipality či armáda, odstartovalo 23. dubna a skončilo 1. května. Celkem bylo vyšetřeno 26 500 lidí v naplánovaných kohortách a různě epidemiologicky zatížených oblastech; v oblasti kolem Litovle, Uničova a Červenky se podle garanta studie a ředitele Ústavu molekulární a translační medicíny UP v Olomouci Mariána Hajdúcha účastnilo až 16 procent všech obyvatel.

Mezi hlavní otázky, na které se studie snaží odpovědět, patří, jak velká část populace se již s infekcí setkala a má vybudovanou imunitu, které populační skupiny jsou imunizovány nadprůměrně a které málo, jak velký podíl tvoří subklinické nebo velmi mírné průběhy onemocnění a jaká je situace ve zranitelných skupinách obyvatel.

Studie využila tři nástroje – relevantní testy na přítomnost protilátek (verifikované rapidtesty Wantai a v Olomouckém kraji navíc z vědeckých a validačních důvodů i odběr a archivace venózní krve), epidemiologicky reprezentativní vzorek populace (dobrovolnické kohorty napříč epidemiologickým gradientem a náhodný výběr ze skupiny chronicky nemocných léčených v IKEM a kontrolní plošné kohorty vybrané ČSÚ, AV ČR a IKEM) a dotazníkové šetření. Na osmi odběrových místech také proběhlo hodnocení kvality prostřednictvím inaktivovaného séra, které správně odhalilo sto procent pozitivních i sto procent negativních vzorků.

Výsledky jsou zatím předběžné a zejména u skupiny, kde byla odebírána venózní krev, ještě může dojít k dalším zjištěním, hlavní závěry studie však zůstanou s jistotou stejné. Výskyt hladiny protilátek proti koronaviru v populačně zobecnitelných kohortách je 0 – 4 procenta, podobně tomu je ve skupinách dobrovolníků; u chronicky nemocných pak byla hladina zjištěna ještě nižší. Ve všech kohortách bylo zachyceno celkem 107 osob s pozitivním testem na protilátky na covid-19.

„Díky kombinaci dotazníků a možnosti zobecnit data na cílové populace jsme mohli odpovědět na otázku, jaký je poměr osob, které mají pozitivní protilátky, tedy se v minulosti setkali s nemocí a ona u nich vedla k imunitní odpovědi, versus ti, které jsme diagnostikovali. Poměr je 2,25 (může se ještě změnit v rozsahu 1,3 až 3,15), což znamená, že na jednoho pozitivně diagnostikovaného bylo v populaci v tu dobu průměrně přítomno 2,25 člověka, který diagnostikovaný nebyl, ale byl nakažený. To je poměrně silný signál, že jsme zatáhli za nouzová opatření včas, protože se populace nesetkala s masivním růstem, i když vzadu v přírodě něco připraveného bylo. Ze zdravotních dotazníků jsme také udělali pilotní odhad, že 50 procent těchto lidí navíc nemocí prošlo bez viditelných příznaků. To znamená, že celkový pilotní odhad bezpříznakových se pohybuje mezi 27 až 38 procenty,“ shrnuje ředitel ÚZIS Ladislav Dušek s tím, že u většiny lidí s pozitivními protilátkami došlo zřejmě ke komunitnímu přenosu v rámci ČR, protože nepobývali v zahraničí.

Co z výsledků studie plyne? „Při případných dalších vlnách pandemie je na toto třeba myslet a adekvátně se připravovat – zejména připravovat programy pro ochranu zranitelných skupin obyvatel. To, co jsme zjistili, je přitom v souladu s tím, co zjistilo mnoho, mnoho studií, které na stejném formátu dělá každý vyspělý stát. Mezinárodní rešerše odhadovala 16 běžících studií, řada z nich kombinuje reprezentativní studie s dobrovolnickými a řada z nich se jako my zaměřuje na vysoce kontaminované oblasti. Okolní státy – Rakousko, Německo, ale i Francie reportují velmi podobná čísla, tedy hodnoty imunizace v rozsahu maximálně jednotek procent,“ načrtává profesor Dušek.

Pokud se zároveň podíváme na aktuální epidemiologickou situaci, podíl pozitivně diagnostikovaných stále klesá, a to aniž by výrazně klesal počet prováděných testů. Od konce března tak podíl z celkového počtu testů setrvale klesá až na současných 2,9 procenta (denní podíl klesl na 0,5 procenta). Zároveň roste počet vyléčených, kterých je nyní celkem 48 procent; 3,2 procenta pozitivních zemřelo. Nad 65 let je 22 procentům diagnostikovaných, nad 75 let 11 procentům. V nemocnicích nyní pobývá kolem tří stovek pacientů, z nichž 15 až 20 procent je v těžkém stavu. Reprodukční číslo se pohybuje kolem 0,7, jeden infikovaný tedy nakazí méně než jednoho dalšího, což znamená útlum epidemie. Predikce tak odpovídají číslům zveřejněným v minulém týdnu.

Protože se u nás epidemiologická situace vyvíjí velmi dobře, neplánuje ministerstvo navzdory nízké imunizaci populace měnit tempo rozvolňování restrikcí. „V tuto chvíli se hlavně, pokud jde o uvolňování života v české společnosti, dívejme do budoucnosti s optimizmem. Ať nikdo neinterpretuje studii tak, že když je nízký záchyt protilátek, musíme se na dlouhé měsíce někde zavřít. Nic takového. Velmi často čtu děsivé zprávy v novinách, které říkají lékaři, že se pacienti nadále bojí chodit na preventivní vyšetření nebo i s vážnými problémy do nemocnice. Jako analytik dat bych chtěl říct, že k tomu opravdu v tuto chvíli není důvod. Strach není na místě a zanedbávat vážný problém by se mohlo velmi, velmi vymstít,“ podtrhuje Ladislav Dušek.

Jak už ministerstvo opakovaně v poslední době vysvětluje, měl by se nyní přístup od plošných restrikcí posunout k lokálnímu řešení vzniklých problémů. „Problém mohou být lokální ohniska epidemie, což vidíme v praxi. Dnes je to zejména Chebsko, kde pozorujeme poměrně výrazný nárůst pozitivně vyšetřených pacientů, částečně to můžeme vidět i v Praze, Brně – městě a Moravskoslezském kraji v některých okresech, jako je Ostrava a Frýdek-Místek. Už tedy nemáme plošný problém, kdy by nám rostl počet pozitivně vyšetřených pacientů v rámci celé populace, ale jde o lokální ohniska, která musíme řešit. Zde by měla být použita nová strategie ministerstva zdravotnictví. Na základě alertů – systému, který vytvořil ÚZIS a který umí indikovat, že někde nastává problém, budeme v rámci chytré karantény schopni zacílit na toto ohnisko a provést plošnější testování tamních obyvatel,“ přibližuje ministr Vojtěch s tím, že plošné restrikce už v současné situaci nejsou nutné. „Je velký rozdíl, když někde zachytíte deset pozitivních lidí a jsou z jednoho sociálního ústavu, anebo když chytíte deset lidí, kteří bydlí každý na zcela jiném místě a mají zcela jinou anamnézu toho, jak k nemoci přišli,“ doplňuje Ladislav Dušek.

Že systém chytré karantény už v praxi zafungoval, se podle Mariána Hajdúcha ukázalo na Litovelsku. „Studie nám ukázala mimořádnou efektivitu lokálních karanténních opatření, která byla přijata v oblasti Litovelska a Úničovska. Ukazuje se, že v této oblasti byl v dané době mimořádný počet nakažených osob – mnohem vyšší množství těch, kteří onemocnění prodělávali skrytě s minimálními symptomy nebo zcela bez symptomů. Je tedy vidět, že když se lokálně zatáhne za brzdu, funguje to mimořádně dobře. Je to zpětná validace systému chytré karantény, kdy na historických datech ukazujeme, že to možné je a celý tento proces může být vysoce efektivní,“ popisuje Marián Hajdúch.

Podle něj přitom celkově dobrou epidemiologickou situaci podpořilo také to, že se v minulosti povedlo zavést eRecepty. „Uvědomme si, že kdyby nebyly eRecepty, jakému problému bychom v této chvíli čelili. Bez eReceptu by byl pravděpodobně počet nakažených podstatně vyšší, protože rizikové skupiny by se nám potkávaly u lékařů a my bychom pak řešili úplně jiný stav,“ dodává.

„Suma sumárum: je to o tom, že cílené testování a cílená koncentrace na hašení lokálních ohnisek umožní celé zemi svobodně a volně žít a nebrzdit dál ekonomiku,“ uzavírá profesor Dušek.

Michaela Koubová, grafy zdroj MZ ČR, ÚZIS