Spojil je vývoj vakcíny proti koronaviru: AstraZeneca a Oxfod nebo Moderna a Lonza

AstraZeneca kývla na dohodu, podle níž bude zajišťovat výrobu a distribuci vakcíny proti viru SARS-CoV-2, kterou vyvíjí tým vědců z Oxfordské univerzity. Podobné důvody, jako urychlení výroby a distribuce vakcíny proti SARS-CoV—2, spojily i americkou biotechnologickou společnost Moderna se švýcarskou biotechnologickou a chemickou skupinu Lonza. Foto: Pixabay

Vakcínu proti SARS-CoV-2 bychom mohli mít do konce roku, je přesvědčen šéf farmaceutické skupiny AstraZeneca Pascal Soriot. Jeho firma se kvůli tomu spojila s týmem vědců z Oxfordské univerzity. Na vakcíně bude pracovat také tandem firem Moderna a Lonza.

 

Britský farmaceutický gigant AstraZeneca kývl na dohodu, podle níž bude zajišťovat výrobu a distribuci vakcíny proti viru SARS-CoV-2, kterou vyvíjí tým vědců z Oxfordské univerzity. Samozřejmě za předpokladu, že se ji podaří dovést do podoby, kdy bude účinná a zároveň bezpečná. „Potřeba vakcíny k potlačení viru je skutečně urgentní,“ řekl Soriot v rozhovoru pro britskou stanici BBC. První testování v Evropě začalo už předminulý týden.

Soriot dále uvedl, že vědci z univerzity v Oxfordu jsou ve vývoji velmi vpředu a AstraZeneca prý bude znát první náznaky účinnosti vakcíny v červnu nebo v červenci. Dvojice Oxford-AstraZeneca má v plánu předložit žádost o povolení vakcíny k distribuci ve čtvrtém kvartále letošního roku. Dostupná by pak mohla být ještě letos, byť zatím jen v omezeném množství.

Na neziskovém principu

„Věříme, že když spojíme síly, dokážeme vše urychlit tak, aby vakcína byla dostupná globálně, a mohla tak chránit lidi před tou nejsmrtelnější pandemií za několik generací,“ uvedl dále Soriot. Profesor Oxfordské univerzity John Bell řekl, že spojení s AstraZenekou je velmi důležité, právě z důvodu umožnění nejen vývoje samotné vakcíny, ale i její následné výroby a distribuce jak ve Velké Británii, tak ve světě. „Výhodou bude, že jakmile získáme potřebná povolení, nemusíme už řešit od nuly, jak budeme vakcínu v potřebném množství vyrábět,“ dodal Bell.

Spojenectví s AstraZenekou si klade mimo jiné za cíl vybudovat kapacitu pro výrobu desítek milionů dávek vakcíny proti koronaviru, a to ještě před koncem tohoto roku. „Naše výrobní kapacita ve Velké Británii není taková, jakou bychom potřebovali. Díky partnerství s AstraZenekou ale podstatně vzroste,“ uvedl dále John Bell.

Podle britského ministra průmyslu a obchodu Aloka Sharmy jde o důležitý krok, který by mohl celému procesu vzniku vakcíny velmi pomoci. „Partnerství (mezi Oxfordskou univerzitou a AstraZenekou) zajistí, že vakcína bude k dispozici daleko dříve, čímž pomůže ochránit tisíce životů,“ dodal Alok Sharma. Vznik dvojbloku přivítal také britský ministr zdravotnictví Matt Hancock. „Věda je nevyzpytatelná a vakcína nemusí fungovat, ale tohle spojení dává Velké Británii nejlepší šanci na to, abychom epidemii tohoto zákeřného viru porazili. Přeji oběma subjektům mnoho zdaru,“ uvedl Hancock podle portálu Marketwatch.com.

Oxfordská univerzita a AstraZeneca se shodly, že jejich spolupráce poběží na neziskovém principu, dokud pandemie potrvá. Případnou vakcínu budou na trh dodávat pouze za takovou cenu, která pokryje výrobní a distribuční náklady. Akcie AstraZeneky přesto na zprávu reagovaly posílením o téměř tři procenta během čtvrtečního obchodování.

Americko-švýcarská spolupráce: první vakcíny už v červenci?

Podobné důvody, jako urychlení výroby a distribuce vakcíny proti SARS-CoV—2, spojily jiné dva subjekty. Americkou biotechnologickou společnost Moderna se švýcarskou biotechnologickou a chemickou skupinu Lonza, která sídlí v Basileji. Na rozdíl od partnerství mezi AstraZenekou a Oxfordem, má mít spolupráce Moderny a Lonzy dlouhodobý charakter. Obě firmy spolu totiž uzavřely strategickou desetiletou dohodu, která má širší záběr, než jen vývoj a výrobu vakcíny proti novému typu koronaviru.

Moderna na vakcíně pracuje už delší dobu a v polovině března začala v kooperaci s americkým Národním institutem pro alergie a infekční choroby (NIAID – National Institute of Allergy & Infectious Diseases) testovat vakcíny na prvních pacientech. Zhruba o sedm týdnů později začalo druhé kolo testů na další skupině dobrovolníků. Třetí by mělo být spuštěno během tohoto čtvrtletí.

Podle portálu Biospace.com se Moderna a Lonza dohodly, že výroba vakcín bude probíhat v amerických i švýcarských provozovnách firmy Lonza. Příprava technologie má začít v červnu a první šarže vakcíny by americká pobočka Lonzy měla mít k dispozici už v červenci. Jakmile vývoj vakcíny pokročí, Lonza je připravena ve všech svých výrobních závodech po celém světě produkovat až miliardu dávek ročně.

Petr Musil