Úterý, 28. září, 2021

S vědeckými studiemi o koronaviru se doslova roztrhl pytel

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Exponenciální růst počtu nakažených koronavirem byl jeden z příznaků propuknuvší pandemie. Podobným tempem se ale také začaly objevovat vědecké články o SARS-CoV-2. Za poslední tři měsíce vyšlo více než sedm tisíc článků o pandemii koronaviru, pokrývajících vše od virologie až po epidemiologii. Pětina z tohoto počtu byla publikována v uplynulém týdnu.

 

Jde o nevídanou rychlost, s jakou výzkumníci s vědeckými studiemi přišli. Obvykle jim trvá roky, než připraví experimenty, shromáždí data a zkontrolují výsledky. Nyní se úsilí institucionálních, ale i jednotlivých výzkumníků zkoncentrovalo natolik, že už po pouhých měsících máme k dispozici studie, které mohou v boji proti nákaze významně přispět. Ale i z technického hlediska to, co obvykle trvá měsíce, se často podařilo zkrátit na týdny nebo dokonce dny. Podle prestižního časopisu The Economist za to mimo jiné mohlo nebývalé nasazení vědeckých týmů a práce jejich členů přesčas.

Jsme svědky zcela nové kvality šíření vědeckých informací. Zatímco dříve se čekalo, až bude nový vědecký poznatek publikován v časopise v papírové podobě poté, co projde všemožnými recenzními řízeními včetně zapracování připomínek oponentů, dnešní model této práce je jiný. Vědci se dnes daleko více spoléhají na online repozitáře, kde lze publikovat a zveřejňovat příspěvky s minimálními formalitami.

Repozitáře výrazně urychlují bádání

Tento způsob publikace je už dlouho používán matematiky nebo fyziky. Nyní se k nim přidávají biologové. Přibližně polovina všech vědeckých prací, které se týkají koronaviru nebo choroby covid-19, byla vydána právě prostřednictvím online repozitářů, jak uvedl The Economist. Motivace příznivců této předpublikační přípravy je taková, že dojde k takovému posunu v jejich používání, že už to bude nevratný proces.

Rychlost je obzvláště důležitá v době, kdy je ohroženo veřejné zdraví. Čínští vědci publikovali genom viru SARS-CoV-2 na veřejném úložišti genomových dat, což je podobný nástroj jako repozitář. A to jen pár dní poté, co se vědcům podařilo virus izolovat. To umožnilo rychlý vývoj testů pro detekci viru u lidí s příznaky infekce.

Zajímavé informace rovněž vyplývají ze studií, které se zpětně zaměřily na rychlost reakcí vědců při předchozích epidemiích, a to například při vypuknutí epidemie eboly v letech 2014 až 2016 nebo viru zika v letech 2015 až 2016. Marc Liptisch, epidemiolog z Harvardské univerzity, zjistil, že v případech, kdyby byly využity repozitáře, se předtisky objevily asi o sto dní dříve než články v časopisech, které byly publikovány na stejné téma.

Na základě těchto zjištění Marc Liptisch doporučil, aby předtisky tvořily větší část rychlejšího informačního ekosystému pro příští mimořádnou událost. „Jeho přání, jak se zdá, bylo splněno,“ píše The Economist. Dva největší předtiskové servery, které jsou využívány pro covid-19, byly spuštěny v roce 2013 a 2019. Oba laboratoří Cold Spring Harbor Laboratory ve státě New York. Kdokoli na ně může umístit rukopis studie, který může být přístupný světu během několika hodin.

Chybička se někdy vloudí

Příspěvky jsou podrobeny zběžnému přezkoumání, dojde k vyřazení názorových stanovisek a je dohlédnuto, aby obsahovaly pasáže, které se od vědecké práce očekávají: abstrakt, metody včetně jejich popisu, a v neposlední řadě výsledky. Pokud je téma kontroverzní, kontroloři mohou na příspěvky upozornit, jinak se ale do přezkumu vědeckého obsahu článku nepouštějí. Jakmile je předtisk online, může si je přečíst kdokoli s přístupem na internet, případně může zanechat podrobné komentáře.

Nelze se ale zcela vyhnout příspěvkům, které se pohybují na hranici konspiračních teorií. Jako například informace o tom, že virus SARS-CoV-2 je umělý výtvor čínské laboratoře. Příspěvek byl ale nakonec stažen poté, co na něho upozornili recenzenti, podle kterých článek obsahoval závažné metodologické nedostatky. Tento incident vyvolal opakovanou kritiku zveřejňování předtisků. Takto zavěšované materiály mohou být podle kritiků zneužity nejrůznějšími skupinami, které v tom mohou vidět nějaký přínos. Na to ale příznivci předtisků namítají, že riziko je natolik nízké, že nepřeváží výhodu volného a rychlého toku informací mezi výzkumníky.

Bez chyby se ale neobejde klasické recenzní řízení. Ani v takovém případě totiž nelze vychytat všechny možné chyby. Příkladem takové nepřesnosti může být mimořádná náklonnost k látce hydroxychlorochin, která byla označena jako potenciální lék proti covid-19. A současná pandemie ukazuje na další problémy související s klasickým průběhem recenzního řízení. To může podle Economistu fungovat dobře jen pro úzkou skupinu specialistů, ne však, když jde o prolínání různých zaměření v rámci zdánlivě homogenního oboru.

Petr Musil

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY