Christian Drosten: Německo může brzy čelit druhé vlně koronavirové epidemie

Drosten se obává, že lokální ohniska epidemie mohou být nakonec zdrojem šíření nákazy do dalších oblastí Německa, což v konečném důsledku může vést k propuknutí druhé vlny koronavirové krize. Foto: YouTube/Bundespresstkonferenz

Zatímco v České republice se týden co týden rozvolňují protiepidemická opatření, v některých regionech Německa se situace začíná zhoršovat. Okresy Gütersloh a Warendorf v Severním Porýní-Vestfálsku jsou opět v karanténě a stupňují se obavy, že by se takzvaný lockdown mohl vrátit i do dalších oblasti, včetně Berlína.

 

Epidemická situace v Německu se v některých oblastech nevyvíjí příznivě. V okresech Gütersloh a Warendorf totiž úřady kvůli problémům na tamních jatkách přistoupily k uzavírání škol, kin, divadel nebo vnitřních sportovišť. Došlo také k omezení kontaktů, kdy na veřejnosti se mohou sdružovat maximálně dva lidé, kteří nejsou členy jedné domácnosti. Přijatá opatření jsou platná zatím do konce června.

Jenže situace se může i tak zhoršit. Varuje před tím přední německý virolog Christian Drosten, který vede Institut virologie v berlínské nemocnici Charité. „Nejsem vůbec optimistický a myslím si, že v příštích měsících nebudeme žít v tak klidné situaci, jakou máme dnes,“ řekl ve svém podcastu veřejnoprávní rozhlasové stanice NDR. „Během dvou měsíců budeme mít problém, pokud nezapneme všechny poplašné senzory,“ dodal.

Musíme být soudržní, vybízí Drosten

Drosten se obává, že lokální ohniska epidemie mohou být nakonec zdrojem šíření nákazy do dalších oblastí Německa, což v konečném důsledku může vést k propuknutí druhé vlny koronavirové krize. Jinak řečeno to, před čím epidemiologové varovali (nejen v Německu) už při první vlně, se tak najednou nebezpečně přiblížilo realitě.

Podle Drostena je důležité zůstat obezřetný a rychle reagovat, pokud se situace rapidně zhorší. „Vzpomeňme, co bylo na jaře naší silnou stránkou. Byla to soudržnost a povědomí široké veřejnosti o tom, jak se mají v takové situaci chovat. Je důležité, aby si zdravotnické instituce udržely důvěru a podporu obyvatelstva,“ vyzdvihl Drosten hlavní devízy, díky kterým Německo pandemii prozatím zvládlo.

Podle předního virologa je nyní také na úřadech, jaká opatření přijmou k tomu, aby se nákazu podařilo zadržet ve zmíněných ohniscích. Drosten také upozornil, že už dnes je možné pozorovat v několika dalších místech náznaky toho, že se Covid-19 vrací do populace. A to včetně hlavního města Berlína.

Cenné zkušenosti ze zahraničí

Řeč byla také o kritické hranici nově nakažených, při které by bylo nutné protiepidemická opatření opět zpřísnit. Moderátorka se ptala na oněch 50 nových případů v přepočtu na 100 tisíc obyvatel, při nichž už politici zvažují zavedení protiepidemických opatření. Připomněla také, že právě v okrese Gütersloh toto číslo překročilo 250 nových infekcí. Podle Drostena ale hranice padesáti nových případů nevychází z žádného vědeckého doporučení, jde pouze o výsledek politického konsensu. „Myslím, že za tím je spíš úvaha, že do tohoto počtu nově nakažených se dá situace ještě celkem v klidu zvládat,“ vysvětlil Christian Drosten.

Drosten rovněž hovořil o „hrozivé situaci“ v některých jižních státech USA, kde se podle něho karanténní opatření odstranila příliš brzy, a tak zde došlo k rapidnímu nárůstu nových případů infekce koronavirem. Podle něho si Německo může brát příklad právě také ze zahraničí. Zatímco ve Spojených státech na mnoha místech vidíme, jak by protiepidemická opatření spíše vypadat neměla, Drosten vyzdvihl přístup Japonska. To totiž dokáže těžit ze zkušeností s dřívějšími epidemiemi chorob napadajících dýchací ústrojí, a tak jsou Japonci lépe připraveni také na SARS-CoV-2.

V Japonsku se zřejmě osvědčuje taktika založená na dodržování tří základních pravidel: uzavření veřejných prostor, zamezení shlukování do velkých davů, dodržování odstupu od jiných osob. „Musím jen říct, že obdivuji, jak to u nich funguje,“ dodal Drosten. Japonsko vykazuje v době vydání tohoto článku necelých deset obětí choroby Covid-19 v přepočtu na milion obyvatel, což je jedno z nejnižších čísel na světě. Jen pro srovnání, Německo eviduje 108 obětí, Česká republika něco přes třicet. Japonsko je tedy sotva na třetině v porovnání s Českem a přibližně na desetině statistiky německé.

Petr Musil