Kompenzační vyhláška míří do sbírky zákonů, finanční stabilitu nakonec zajistí i podle ambulantních specialistů

Kompenzační vyhláška má pomoci vykrýt výpadek způsobený poklesem poptávky, vládními opatřeními i opatřeními samotných poskytovatelů na ochranu personálu. Foto: koláž ZD

Omezený provoz, vyhrazené kapacity, strach pacientů i práce ve velmi náročných podmínkách – to všechno jsou aspekty, které se výrazně podepsaly na fungování zdravotnických zařízení v době epidemie covid-19 – a to jak v praxi, tak z pohledu financování. Výpadek produkce, který podle ministerstva dosáhl více než 30 miliard, má nahradit tzv. kompenzační vyhláška, která začne platit už příští týden. Její první návrh byl ovšem pro mnoho segmentů zklamáním, protože ani vzdáleně nepokrýval ztráty. Mnozí poskytovatelé, zejména ti ambulantní, se tak začali bát o svou existenci. Ministerstvo však v návaznosti na vypořádání připomínek vyšlo v mnoha bodech segmentům vstříc, takže s výsledným zněním jsou nakonec vesměs spokojeni i ambulantní specialisté. Hlavní změny, k nimž během připomínkového řízení ve vyhlášce došlo, představil ve středu sněmovnímu zdravotnickému výboru ministr Adam Vojtěch.

 

„Na základě připomínkového řízení došlo k navýšení kompenzací u ambulantních segmentů a u nemocničních ambulancí, došlo k navýšení hodnoty bodu a úhrady za epizodu péče. U domácí péče došlo k navýšení úhrady za časové výkony, které má sloužit k vyplacení mimořádných odměn zdravotníkům ve výši 10 tisíc korun za měsíc v období 13. března do 31. května shodně s terénními sociálními pracovníky. U akutní lůžkové péče je stále stanoven produkční limit 79 až 82 procent, to je produkční cíl tohoto roku v závislosti na počtu covid pozitivních pacientů. Tam, kde měli více covid pozitivních a byla tam více utlumena péče, je produkční cíl stanoven nižší. Oproti původní verzi byla až do 87 procent produkce zrušena redukce case mixu v případě překladu a více nákladných pojištěnců, jinými slovy si tak nemocnice mohou snáze sáhnout na nadprodukci, tedy na tři miliardy nad plánované náklady zdravotních pojišťoven,“ vypočítává ministr Adam Vojtěch.

Na základě připomínkového řízení byla také bonifikace za odběr biologického materiálu ve výši 50 korun stanovena na celý rok, nejen na druhé pololetí. Vedle toho byla navýšena úhrada za provoz odběrových center na 240 tisíc korun měsíčně, respektive 8000 denně. U následné péče pak byla výrazně zvýšena kompenzace za jednotlivé typy ošetřovacích dní v závislosti na propadu produkce. V případě pobytových sociálních služeb pro změnu byla vyňata úhrada navázaná na odměny zdravotníkům, protože nakonec došlo k dohodě, že tyto odměny budou vypláceny přes dotační program. Dodatečného navýšení se dočkaly i lázně, kde úhrady v druhém pololetí porostou o 17 procent. Lékárníci se pak v druhé polovině roku dočkají navýšení signálního kódu za výdej léku místo o jednu o čtyři koruny.

„Ze současných odhadů očekáváme, že nenaplněná produkce za všechny segmenty zdravotní péče bude ve výši cca 30,8 miliardy korun. Smyslem právní úpravy je tento výpadek zohlednit,“ dodává Vojtěch.

Hodnotu bodu se ambulantním specialistům povedlo navýšit

Když přitom byl zveřejněn první návrh kompenzační vyhlášky, vyvolal u velké části segmentů nespokojenost až zděšení (psali jsme zde). Vůbec největší obavy vyslovovali ambulantní specialisté, podle kterých hrozilo, že s doúčtováním ze strany zdravotních pojišťoven v příštím roce řada ordinací skončí.

V tuto chvíli to však vypadá, že se nejostřejší hrany povedlo napříč segmenty zahladit, což platí i o ambulantních specialistech.

„To úplně nejhlavnější je hodnota bodu. V principu se dá říci, že původní základní hodnota bodu (bez bonifikací) byla podle úhradové vyhlášky pro rok 2020 1,07 Kč. V prvním návrhu kompenzační vyhlášky MZ nám bylo přidáno v průměru o cca 2 haléře, další 2 haléře jsme získali po konci připomínkového řízení. I po druhém navýšení nám ale vycházelo, že mnohé obory by v rámci propadu jejich bodové produkce od března do května začaly mít v krátké době vážné finanční problémy. Následně se nám podařilo ukázat vedení MZ naše data o propadu bodové produkce v jednotlivých oborech. Bylo příjemné, že MZ už v té chvíli mělo čísla od pojišťoven, která byla těm našim hodně podobná. V další fázi jsme se shodli na odhadu toho, co myslíme, že se bude dít ve zbytku tohoto roku. A tomu odpovídajícím způsobem jsme pak vypočítali tu hodnotu bodu. Tedy – abych byl přesný – ty hodnoty, které jsou nakonec v kompenzační vyhlášce, odpovídají mírně optimističtější variantě, než je ta dle nás nejrealističtější, jsme ale k té realistické tak blízko, že věříme, že je tímto finanční stabilita segmentu zajištěna,“ vysvětlil ZD předseda Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko.

Kompenzace jsou přitom pro každý obor nastaveny trochu jinak, aniž by ovšem byl nějaký obor zvýhodněn. Výsledná finanční situace tak podle Jojka bude jen lehce horší, než kdyby žádná epidemie nebyla.

„Asi je dobré připomenout, že maximální úhrada je limitovaná vzorcem, který je jen mírně pozměněn proti tomu původnímu v úhradové vyhlášce platné od začátku roku. Ten nadále „hlídá“ strop úhrad – tedy právě kvůli tomu, aby zde o šlo o kompenzaci, nikoli nárůst úhrad,“ podotýká Zorjan Jojko.

Soukromé i nemocniční ambulance mají stejné kompenzace

Stejně přitom byly upraveny hodnoty bodů i u ambulancí v nemocnicích, u nichž nemocniční segment s prvním návrhem znění kompenzační vyhlášky avizoval velký problém.

„Po sice dlouhých a tvrdých, nicméně věcných jednáních s vedením MZ vycházejících z platných dat a snad reálných odhadů dalšího vývoje se nám podařilo vyjednat pro ambulantní specialisty takové znění kompenzační vyhlášky pro letošní rok, které zabrání finančnímu ohrožení našeho segmentu, jehož jsme se původně obávali. Jsme potěšeni, že stejné podmínky platí i pro ambulance nemocnic, tedy že jsme tím pomohli i jim, respektive jejich pacientům,“ píše na svém webu Sdružení ambulantních specialistů.

Spokojenost přitom zazněla i na zasedání zdravotního výboru. „V to jsme ani nedoufali, za svůj segment bych chtěl poděkovat. Před dvěma měsíci se nám ježily chlupy hrůzou a vůbec jsme si nedovedli představit, že bychom z toho dobře vyšli. A to se díky kompenzační vyhlášce děje. Musím také vzpomenout, že před rokem jsme tu zažili pranýřování, že máme rozpustit všechno, co jsme ve zdravotnictví naspořili. Kde bychom dnes byli, kdybychom tomu podlehli?“ poukazuje poslanec a gynekolog Miloslav Janulík.

Kompenzační vyhláška byla už ve středu odeslána do sbírky zákonů a začne platit na začátku července.

Michaela Koubová