Pondělí, 29. listopadu, 2021

Kulatý stůl ZD: Covid-19 poukázal na nutnost elektronizace, ta může systému přinést i úspory

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Elektronizace v době krizové situace způsobené covid-19 umožnila posílat na dálku recepty a neschopenky nebo poskytovat konzultace, čímž vydláždila cestu základnímu zajištění péče bez zvýšení rizika šíření viru. Snad ještě důležitější roli pak sehrál sběr dat a fungující registry, bez nichž bychom těžko sledovali kapacity péče a vývoj epidemie v Česku. Tyto zkušenosti přesvědčily řadu lékařů o tom, že elektronizace je nezbytná, a snad se díky tomu podaří výrazně popostrčit její rozvoj. Jedním z prvních úkolů je dobudování tzv. early warning signal system, který umožní zvládnout případnou další vlnu epidemie. Nyní získané a v datech zakódované zkušenosti z průběhu epidemie by ovšem mohly také odhalit některé mezery v efektivitě poskytované péče, na což by dokázali plátci reagovat lépe nastavenými úhradovými mechanizmy. Ve finále by tak elektronizace mohla po vstupních investicích přinést českému zdravotnictví úspory. Problematice se věnoval Kulatý stůl Zdravotnického deníku na téma Jak zajistit dostupnou zdravotní péči po úderu pandemie, který se konal předminulý pátek v Praze.

 

Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví

Českému zdravotnictví v době pandemie výrazně pomohly nástroje elektronizace a sběru dat, které se doposud povedlo prosadit, tedy zejména eRecept, eNeschopenka a fungující registry. Zároveň se ukázalo, že právě v této oblasti leží klíč k úspěšnému zvládnutí krizové situace. „Musíme se připravit na to, abychom měli infrastrukturu, která bude fungovat, tedy zejména modely, nástroje chytré karantény, využití smart technologií, dat a podobně, abychom mohli co nejrychleji zachytávat pozitivní pacienty a jejich kontakty,“ uvádí ministr zdravotnictví Adam Vojtěch s tím, že cílem jsou lokální, cílená řešení problémů.

Ing. Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory ČR

Na to apeluje i podnikatelský sektor. „Potřebujeme, aby byly k dispozici modely, analýzy a možnost sdílet výsledky v reálném čase s klíčovými stakeholdery. Asi bude třeba lépe propojit i systémy krajských hygienických služeb a potřebujeme smart hygienickou službu, která bude mít už vazbu na rozhodování vlády a podnikatelského sektoru,“ poukazuje prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý.

Prof. MUDr. Ladislav Dušek, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky

Na budování systémů, které nám pomohou lépe zvládnout případnou další vlnu covid-19, už se přitom pracuje v Ústavu zdravotnických informací a statistiky. „Potřebujeme mít vybudovaný robustní early warning signal system, který nejenže včas zareaguje, že se někde něco děje, ale bude umět i vytipovat prostor, kde se to děje. Dnes nepotřebujeme žádné sofistikované analytické nástroje, abychom věděli, že nebezpečím budou hranice pro přímý přechod, otevřená letiště z toho ale udělají ještě jinou gamesu. Early warning signal system nyní budujeme – sice jsme vybudovali informační systém, na který můžeme být hrdí, a jsem přesvědčen, že bychom ho teď dokázali lehce prodat třeba do USA – a tím nechci zlehčovat jejich situaci -, ale tento systém není dokonalý. Proto ho dovyvíjíme a máme 10 či 12 týdnů na to mít ho připraven. Budoucnost je v tom, že další vlnu rozpoznáme a budeme ji rozkládat,“ načrtává ředitel ÚZIS Ladislav Dušek.

Vedle early warning signal system je podle profesora Duška potřeba mít k dispozici prediktivní systém zachycující, s jakou pravděpodobností pozitivně testovanému člověku s příznaky hrozí těžký průběh nákazy a hospitalizace. Do podzimu by proto mělo být hotové rizikové skóre, díky němuž by bylo možné u daných lidí přijmout profylaktická opatření nebo alespoň plánovat nemocniční kapacitu.

Když dokážeme ochránit zranitelné lidi, nemusíme zavírat republiku

Vedle včasné reakce na epidemii má ale elektronizace a sběr dat ještě další nezanedbatelný potenciál. „Jedna z úspor systému je v elektronizaci. Jestli něco krize ukázala, tak to, že elektronizace je účinným nástrojem, který umožní mnohé. Umožní také ochránit zranitelné lidi. Když budou praktičtí lékaři, extrémně cenná komponenta systému, vědět, že přijde druhá vlna, mohou své pacienty třeba v září připravit – profylakticky chronické pacienty vyšetřit, nastavit jim preskripci a mít ji tak připravenou na říjen a listopad. Pojďme tedy bez segmentových filozofických debat rychle vyskladnit bazální podobu zákona o elektronizaci zdravotnictví jako nástroje pro řešení pandemické krize. Když budeme moci ochránit zranitelné lidi, nebudeme muset zavírat republiku,“ vysvětluje profesor Dušek. „Nové, efektivní nástroje telemedicíny jsou jedním z řešení třeba pro chronické pacienty,“ konstatuje ministr Vojtěch.

MUDr. Jiří Havrlant, ředitel FN Ostrava

Ještě jednou ale připomeňme, že nemalý díl práce už elektronizace při ochraně zranitelných obyvatel a organizaci péče během pandemie odvedla, například tím, že si pacienti nemuseli pro recepty a neschopenky chodit do ordinací. Nemocnice ji ale využívají i při navracení do běžného režimu. „Rozvolňování je těžší než hermetické uzavření. Sehrála tu ale roli elektronizace. Využili jsme vše možné od telefonu přes videa po Skype a obrátili se na naše pacienty, aby se do nemocnice začali vracet,“ poukazuje ředitel FN Ostrava Jiří Havrlant (o tom, že se mnoha pacientům ještě do nemocnic moc nechce, jsme psali zde).

Elektronizace umožnila během nouzové situace zajišťovat péči na dálku, ale také komunikovat mezi poskytovateli a lékaři navzájem. Zdravotní pojišťovny takovouto péči o pacienty podpořily zvláštní úhradou, zároveň ale samy elektronizaci využily tak, aby covid-19 co nejméně poznamenal jejich fungování. To si chválí i farmaceutické firmy, podle nichž využití tohoto komunikačního formátu v Česku vedlo k tomu, že se dále neprotahovalo schvalování nových terapií.

Mgr. Jakub Dvořáček, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu

„Když nás srovnám v rámci regionu V4, tak na rozdíl od kolegů v Polsku, Maďarsku či na Slovensku musím říci, že jak SÚKL, který nepřerušil posuzování nově vstupujících léčiv, tak zdravotní pojišťovny téměř ze dne na den přešly do formátu on-line komunikace s držiteli rozhodnutí o registraci. Nezpozorovali jsme tedy zásadní problém, i když nebylo úplně jednoduché řešit poměrně složitá jednání na dálku. Ale zafungovalo to, a to podstatně lépe než ve zbytku regionu,“ upozorňuje výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Jakub Dvořáček.

Povede se díky zkušenosti s covid zefektivnit poskytování péče?

MUDr. Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů ČR

Jak už bylo naznačeno výše, může elektronizace a analýza dat přinést také úspory – a to například tím, že pomůže zdravotním pojišťovnám zaměřit se na zbytnou péči. „Je tu nějaké procento péče, která není nezbytná, a koronavirová krize nám ji pomohla, alespoň v některých segmentech, odhalit. Krásně se to ukázalo u záchranek, podle kterých si dokážeme namodelovat, jak by vypadala zbytná péče. Ukázal se poměrně velký výpadek. Neříkám, že se nestalo, že si záchranku nezavolal někdo, kdo ji potřeboval, ale většinou asi šlo o lidi, kteří to nepotřebují, v dobách míru ji ale volají. Byl bych proto rád, abychom to dokázali analyzovat pro budoucnost a uměli odhadnout, jaké množství zbytné péče poskytujeme a hradíme,“ poukazuje předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. Ten také doufá, že když se nyní hovoří o dohánění produkce, bude se tak dít u výkonů, které nejsou zbytné.

Že by taková analýza nebyla od věci, potvrzuje i ministr Vojtěch, v tuto chvíli ale například v rámci kompenzační vyhlášky problematiku řešit nehodlá. „Je to na analýzu s časovým odstupem, možná na datech zdravotních pojišťoven z národního registru hrazených služeb. Určitě budeme chtít vidět analýzu covidové doby, abychom viděli, kde jsou propady a zda tam není péče, která je zbytná,“ reaguje Adam Vojtěch.

Ing. David Šmehlík, náměstek ředitele VZP

Problematiku už přitom pojišťovny monitorují. „Na datech vidíme odložení plánované péče i snížení počtu kontaktů, což nemusí být vždy špatně. K tomu se chceme vrátit a říci: ano, část byla nahrazena kontaktem distanční formy, preskripce běžela. Tak bychom se chtěli dostat k lepšímu nastavení úhradových mechanizmů, abychom dali lepší cenu za méně kontaktů. Někde k tomu už směřujeme,“ přibližuje náměstek VZP David Šmehlík s odkazem například na péči o diabetiky. „Není cílem podporovat produkci, která nemá smysl,“ dodává s tím, že pojišťovna nyní čeká na identifikaci toho, zda byla poskytována péče, která nevede ke zlepšení zdravotního stavu pacientů.

Profesor Dušek ovšem nabádá, aby se k datům přistupovalo velmi obezřetně. I podle něj je ale v našem zdravotnictví redundance kontaktů s lékařem, což bývá částečně dáno i nesnadnou cestou k nalezení lékaře, který pacientovi poskytne potřebnou péči. „Při vší úctě ale pozor na pojem zbytná péče. To nevyhodnotíme v červnu či červenci – to, že někde něco propadlo, můžeme vysledovat za další tři, čtyři roky. Že někdo nepřišel na výkon, který se v danou chvíli jeví jako zbytný, ještě jako zbytný výkon může půl roku či rok vypadat. Pak se z toho ale stane choroba číslo dvě, která je o jiných nákladech. Brzdná dráha hodnocení přitom může být i dvou či tříletá. Šel bych tedy do toho s terminologií, pojďme logisticky zefektivnit kontakty, ale nedával bych do mediálního prostoru pojem zbytná péče,“ podtrhává Ladislav Dušek.

Kulatý stůl vznikl s laskavou podporou společnosti Novartis.

Michaela Koubová

Foto: ZD

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY