Lékárníci se obrátili na ÚOHS: Astellas ve spolupráci s Phoenixem zneužívá dominantního postavení a narušuje hospodářskou soutěž

Nezávislí lékárníci se pustili do boje za dodržování pravidel hospodářské soutěže. Jsou ochotni poukazovat na porušování zákona nejen u našeho antimonopolního úřadu, ale i Evropské komise. Foto: Koláž ZD

Grémium majitelů lékáren podalo k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) „podnět k přezkoumání postupu soutěžitele“. Je namířen proti farmaceutické společnosti Astellas Pharma  Europe a její spolupráci s distributorem Phoenix lékárenský velkoobchod. Grémium, které reprezentuje zhruba čtvrtinu soukromých lékáren v Česku, tvrdí, že firma Astellas zneužívá svého dominantního postavení na trhu, když některé léčivé přípravky dodává na trh výhradně prostřednictvím Phoenixu, který je ale stoprocentním vlastníkem společnosti Benu a ta je zase přímým konkurentem lékáren Grémia. Protisoutěžní jednání pak podle Grémia spočívá v tom, že Astellas nutí lékárny, které odebírají jeho produkty, aby poskytovaly citlivé a strategické obchodní informace svému přímému konkurentovi – s Phoenixem propojenému řetězci lékáren Benu.

 

Lékárny mohou některé léky od firmy Astellas odebírat výhradně přes tzv. DTP kanály (tzv. direct-to-pharmacy, DTP). To znamená, že jsou jim dostupné pouze u jednoho distributora, který slouží jako mezisklad pro přímé dodávky výrobce léčiv do lékáren. V případě Astellas je právě tím jediným vyvoleným distributorem Phoenix. Nezávislé lékárny si nemohou zvolit jiného distributora, protože ten léky, které firma Astelllas zařadí do DTP kanálu, nemá k dispozici. Současně ale tyto léky pro své pacienty potřebují. Phoenixu situace využívá a – jak tvrdí Grémium – vnucuje nezávislým lékárnám takové podmínky ve smlouvách, které mu umožňují vytáhnout z nich citlivé informace a ty obratem předat jejich přímé konkurenci – síti lékáren Benu. Phoenix je totiž stoprocentním vlastníkem Benu.

Hudec odchází, propojení se utužuje

Na propojení distribuce s řetězovými provozovateli lékáren upozorňují nezávislí lékárníci již několik let, ale v posledních měsících se situace přitvrzuje. Dokládá to i aktuální dění v distribuční společnosti Phoenix, kde proběhly v polovině dubna zásadní organizační změny. Jak oznámil generální ředitel Petr Doležal v dopise obchodním partnerům, ve firmě k 30. červnu končí po cca dvaceti letech ředitel nákupu a konsignačních skladů Petr Hudec. K 15. dubnu vznikla nová funkce „ředitele nákupu a marketingu české skupiny Phoenix“, jíž byla pověřena Jana Bánhidai, manažerka s bohatými zkušenostmi z farmaceutických firem. „Její hlavní úlohou bude propojení nákupu a marketingu Phoenixu a Benu s cílem maximálně využít naší integrované pozice na trhu ve Váš prospěch,“ píše obchodním partnerům ředitel Doležal. V navazujícím dopise nově jmenovaná ředitelka Bánhidai dále jen zesiluje slova o propojení distribuce a poskytování lékárenské péče, když představuje své spolupracovníky, mezi nimi i Martina Pytlíka, který se  prý „nově bude soustředit na jednání o obchodních podmínkách mezi dodavateli a Phoenixem, rovněž povede i nově vytvořený tým obchodních zástupců Benu.“

Oba dopisy přiložili stěžovatelé z Grémia majitelů lékáren ke své stížnosti na ÚOHS. Dokládají tak propojení mezi distributorem a provozovatelem lékáren na operativní úrovni. Personální propojení je mimořádně úzké ale především na nejvyšší úrovni.  Jednateli Phoenixu a Benu jsou naprosto identické čtyři osoby (Petr Dvořák, Petr Doležal, Pavel Kraus a Miloš Hammer).

Distributor si vynucuje strategické informace

Odběr léčivých přípravků je podle stížnosti Grémia „problematický, protože při něm dochází k výměně citlivých informací mezi distributorem Phoenix, který je propojen s přímým konkurentem našich lékáren – společností Benu“. Gremium si antimonopolnímu úřadu stěžuje, že farmaceutická firma Astellas,  s využitím své dominantní pozice, nutí jeho členy nakupovat Produkty (myšleno léčivé přípravky, jejichž seznam je uveden v stížnosti) od Phoenixu. „Phoenix tím pádem získává z povahy věci od námi zastoupených lékáren nejcitlivější strategické informace související s prodejem Produktů, zejména objemy prodejů, nákupní informace a podrobné informace o maržích,“ píše se v podání na ÚOHS s tím, že samozřejmě takto získává distributor Phoenix informace i o všech dalších lékáren, do kterých dodává léky.

Některé z lékáren sdružených v Grémiu navíc obdržely od Phoenixu návrh Smlouvy o zajištění pohledávky postoupením pohledávek ve prospěch společnosti Phoenix.  Bez uzavření této smlouvy nebudou moci nezávislí lékárníci získat léčivé přípravky, které jsou dostupné pouze v rámci DTP kanálu společnosti Phoenix. Je tam i ustanovení, které lékárny nutí, aby Phoenixu – a tedy současně i  konkurenčním lékárnám Benu – kdykoliv okamžitě  poskytly informace  o všech splatných  pohledávkách  za všemi zdravotními pojišťovnami. Phoenix tak může učinit kdykoliv, bez jakékoliv podmínky, čili může získat od lékáren strategické informace třeba ihned po podpisu smlouvy.  „Opět se tak jedná o vynucování sdělení individualizovaných, aktuálních, neveřejných a strategických informací lékáren přímému konkurentovi, lékárenskému řetězci Benu,“ argumentuje Grémium.

Relevantní trh je DTP kanál

Ve stížnosti je také podrobněji rozebrána definice relevantního trhu, což je důležitý pojem pro posouzení případného zneužití dominance na trhu. Relevantní trh léčivých přípravků je z pohledu soudní praxe EU posuzován z hlediska jejich zaměnitelnosti a nahraditelnosti jinými léčivými přípravky určenými k řešení typově obdobných stavů, respektive k léčbě stejných indikací. Farmaceutické firmy se samozřejmě ve sporech, které proti nim vede například Evropská komise, snaží prosazovat co nejširší vymezení relevantního trhu, protože pak je zahrnuto více (nahraditelných) produktů a hůře se prokazuje nějaké zneužití dominance.

Při třídění léčiv se používá tzv. ATC klasifikace, tedy Anatomicko-terapeuticko-chemická klasifikace. Třídění má pět úrovní, kdy se začíná se na nejširší úrovni (ATC-1) jednotlivých anatomických soustav, či orgánů, pokračuje se přes terapeutické použití a farmakologii až se dochází k nejužšímu vymezení (ATC-5), tj. chemickému popisu, a to až ke konkrétní molekule.  Donedávna byl relevantní trh posuzován na úrovni ATC-3 (terapeuticko-farmakologická úroveň), nicméně rozhodovací praxe Evropského soudního dvora a Evropské komise se přiklání k užším vymezením, tedy na úroveň 4, ba dokonce až 5. Například Evropská komise ve sporu s firmou Servier vymezila trh na úrovni ATC-5 u perindoprilu, když shledala, že tato účinná látka představovala samostatný relevantní trh ve Spojeném království, Francii, Nizozemsku a Polsku. Ve Velké Británii se v jednom případě došlo dokonce až na úroveň molekula a forma podání (jednalo se o rozhodnutí odvolacího soudu pro hospodářskou soutěž a látku fenytoin v kapslích).

Podle stěžovatelů, kteří se nyní obrátili na ÚOHS, je třeba ve vztahu k distributorovi Phoenix vymezit relevantní trh jako DTP systém distribuce. Argumentují přitom rozhodnutím samotného ÚOHS, který ve věci spojení firem Benu a Different Pharma uvedl – s odkazem na rozhodnutí Evropské komise v jiném případě – že DTP distribuční systém je potřeba považovat za samostatný relevantní trh. Geograficky je pak relevantní trh vymezen jako trh s léky v České republice.

Varování firmám: porušujete zákon

Jaké jsou možné dopady protisoutěžního jednání Astealls a Benu, jak je vidí Grémium majitelů lékáren?  Všechny vycházejí z faktu, že díky propojení distributora léků s provozovatelem lékáren, získá Benu přehled o nejcitlivějších obchodních informacích a tím konkurenční výhodu ve čtyřech oblastech:

  1. Může nabídnout výhodnější cenové podmínky a odlákat tak pacienty konkurenčním lékárnám.
  2. Může výhodně vybírat místa pro vznik nových poboček/lékáren.
  3. Výhodně pohltí akvizicemi konkurenční lékárny, protože má dispozice informace o jejich prosperitě.
  4. Upřednostní při dodávkách léčiv své Benu lékárny na úkor lékáren nezávislých. Množství léčivých přípravků, které má k dispozici je totiž omezené.

Grémium žádá ÚOHOS, aby prošetřil postup a vztah obou firem, tedy Astellas i Phoenixu a dále, aby přijal opatření, které zamezí porušování zákona o ochraně hospodářské soutěže.

Grémium majitelů lékáren se však neobrátilo jenom na antimonopolní úřad, 26. května rozeslalo dopisy do centrál několika farmaceutických firem. Upozorňuje v nich na skutečnost, že distribuce jejich přípravků přes DTP kanál navázaný na služby jednoho distributora Phoenixu není v souladu se zákony na ochranu hospodářské soutěže, přičemž vznáší stejné argumenty, jako pak o tři dny později poslalo na ÚOHS. Grémium také varuje, že se obrátí nejen na český Úřad pro hospodářskou soutěž, ale i na Evropskou komisi. Dopis byl odeslán, kromě Astellasu, také firmám ALK Abelo, Aspen Pharma, Astra Zeneca, Boehringer Ingelheim, CSL Behring, Ferring Léčiva, MSD, Pfizer Europe a Servier.

-cik-